29 ICdo 98/2023 – Nejvyšší soud

KSPH 81 INS 16281/2021 75 ICm 1044/2022 29 ICdo 98/2023-113 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně R. J., zastoupené JUDr. Ing. Andrejem Štaňkem, Ph. D., advokátem, se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2396/184, PSČ 130 00, proti žalovanému EOS KSI Česká republika, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Novodvorská 994/138, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby 25117483, o určení pravosti a výše vykonatelné pohledávky, vedené u  Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 75 ICm 1044/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobkyně, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 81 INS 16281/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. února 2023, č. j. 75 ICm 1044/2022, 101 VSPH 79/2023-80 (KSPH 81 INS 16281/2021), takto: I. Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. února 2023, č. j. 75 ICm 1044/2022, 101 VSPH 79/2023-80 (KSPH 81 INS 16281/2021), se zamítá v rozsahu, v němž směřuje proti té části prvního výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé ohledně jistiny ve výši 3.480.227,23 Kč a úroků z prodlení ve výši 1.594.320,67 Kč. II. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v části, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé ohledně úroků z prodlení ve výši 4.347.247,05 Kč a v závislých výrocích o nákladech řízení, se rozsudek odvolacího soudu zrušuje. V zamítavém výroku o věci samé ohledně úroků z prodlení ve výši 4.347.247,05 Kč a v závislém výroku o nákladech řízení se dále zrušuje rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. října 2022, č. j. 75 ICm 1044/2022-56, a ve zrušeném rozsahu se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: I.   Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem ze dne 21. října 2022, č. j. 75 ICm 1044/2022-56, Krajský soud v Praze (dále též jen „insolvenční soud“): [1] Zamítl žalobu, kterou se žalobkyně [dlužnice R. J. (dále též jen „R. J.“)] domáhala vůči žalovanému (Diners Club CS, s. r. o.) určení, že pohledávka žalovaného číslo P33 přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u insolvenčního soudu na majetek dlužnice ve výši 9.421.794,95 Kč, není po právu (bod I. výroku). [2] Uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 6.800 Kč (bod II. výroku). 2. Insolvenční soud – vycházeje z § 199 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl po provedeném dokazování k následujícím závěrům: 3. Žalovaný přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení jako vykonatelnou na základě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti; jako taková byla pohledávka též přezkoumána. Žalobkyně nebyla omezena co do popěrných důvodů, v tomto řízení však proti pohledávce mohla uplatnit pouze skutečnosti, pro něž ji popřela. Insolvenční soud se proto zabýval pouze námitkami, že: [1] Dlužnice nejednala jako fyzická osoba, nýbrž jako jednatelka společnosti Diamond travel s. r. o. (dále jen „společnost D“). [2] Dlužnice podepsala notářský zápis v tísni pod nátlakem za nápadně nevýhodných podmínek. [3] Notář zneužil tísně a špatného psychického stavu dlužnice. [4]  Žalovaný přihlásil pohledávku neurčitě. [5] Pohledávka žalovaného by již zanikla, kdyby řádně proběhlo insolvenční řízení vedené na majetek společnosti D. 4. Již z dohody o zaplacení dluhu ve splátkách s uznáním dluhu a ručitelským prohlášením ze dne 30. prosince 2015 (dále též jen „dohoda“), která co do přihlášené pohledávky obsahově odpovídá notářskému zápisu z 30. prosince 2015, je zřejmé, že dlužnice tyto listiny podepsala jednou jako jednatelka a jednou jako fyzická osoba. 5. Insolvenční soud dlužnici neuvěřil, že podepsala jiný než žalovaným předložený notářský zápis. Dlužnice již v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze (šlo o odvolací soud v exekuční věci dlužnice) mnohokrát měnila námitky proti dohodě i notářskému zápisu. Nejprve tvrdila, že notářský zápis podepsala, ale jednala v duševní poruše. Poté tvrdila, že notářský zápis podepsala (jen) jako jednatelka společnosti D. V této věci dlužnice nejprve tvrdila, že notářské zápisy někdo zaměnil, poté tvrdila, že jestli notářský zápis podepsala, učinila tak v tísni pod nátlakem notáře a žalovaného. Insolvenční soud proto nevyhověl návrhu dlužnice na vypracování znaleckého posudku k prokázání toho, že její podpis na notářském zápisu není pravý. 6. K námitce, že z přihlášky není zřejmé, jak žalovaná dospěla k výši pohledávky, insolvenční soud uvádí, že přihláška pohledávky obsahuje jak výši úroku, tak konkrétní specifikaci, za jaké období je úrok požadován. Jak byla výše úroku určena a z jaké částky plynula, je přitom zřejmé z toho, že pohledávka byla přihlášena mimo jiné z titulu dohody, v níž je to ujednáno; přihláška proto byla přezkoumána v souladu s insolvenčním zákonem. 7. Námitka, že pohledávka by již zanikla, kdyby řádně proběhlo insolvenční řízení vedené na majetek společnosti D, nemá pro věc význam. Ostatní námitky též nejsou opodstatněné (dlužnice s nimi neuspěla v exekučním řízení). 8. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. února 2023, č. j. 75 ICm 1044/2022, 101 VSPH 79/2023-80 (KSPH 81 INS 16281/2021): [1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok). [2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 9. Odvolací soud – vycházeje z § 174, § 193, § 194 a § 199 insolvenčního zákona, § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a z § 133 a § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům: 10. Přihláška pohledávky má všechny náležitosti požadované § 174 insolvenčního zákona. Obsahuje důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky, tedy, že jde o vykonatelnou pohledávku, kterou dlužnice uznala co do důvodu a výše, vyplývající z přistoupení k dluhu společnosti D, a to zaplatit žalovanému řádně a včas částku 3.519.400,10 Kč s příslušenstvím. V přihlášce je příslušenství přesně vymezeno (2,5 % měsíčně od 20. února 2016 do zahájení insolvenčního řízení). 11. Odvolací námitka, že insolvenční soud neměl aplikovat § 199 odst. 3 insolvenčního zákona, není důvodná. Titulem zakládajícím vykonatelnost přihlášené pohledávky je i notářský zápis se svolením k vykonatelnosti (§ 274 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.). Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 ICdo 7/2013, uveřejněný pod číslem 106/2013 Sb. rozh. obč. [rozsudek je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu].  Sporná pohledávka je (tedy) pohledávkou vykonatelnou. Žalobkyně není omezena v důvodech popření, ale proti pohledávce může uplatnit pouze skutečnosti, pro něž ji popřela (§ 199 odst. 3 insolvenčního zákona). 12. K odvolacím námitkám k výši pohledávky má odvolací soud shodně s insolvenčním soudem za to, že dlužnice popřela pouze pravost pohledávky, nikoli její výši. Podle (označené) ustálené judikatury Nejvyššího soudu, je-li popírána výše pohledávky nebo její pořadí, musí ten, kdo popírá, uvést jak vysoká je podle něj přihlášená pohledávka, popřípadě jaké pořadí má pohledávka mít; jinak popření pohledávky nemůže vyvolat zamýšlené procesní účinky. Popření pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat pouze základ nároku, nikoli již jeho výši nebo pořadí. Pro závěr o tom, zda byla popřena nejen pravost, nýbrž i výše, případně pořadí pohledávky, je určující obsah popření (jeho důvody) v podobě zachycené v protokolu o přezkumném jednání nebo v seznamu přihlášených pohledávek, který tvoří součást protokolu. 13. Z přezkumného listu přihlášky pohledávky vyplývá, že ohledně skutečné výše pohledávky dlužnice uvedla „0“. Dále je zřejmé, že dlužnice popírala samotný základ pohledávek, když namítala, že pohledávka není smluvně podložena, notářský zápis nebyl řádně podepsán, nebylo řádně vedeno insolvenční řízení ohledně společnosti D. Ani z obsahu popření tak nelze dovodit, že dlužnice popírala výši pohledávky, když neuvedla, kolik podle ní činí správná výše jistiny nebo příslušenství. 14. Podle notářského zápisu dlužnice přistoupila k dluhu společnosti D v plném rozsahu a zavázala se jej uhradit ve splátkách v souladu s dohodou společně a nerozdílně se společností D. Dluh uznala co do důvodu a výše co do částky 3.519.400,10 Kč s příslušenstvím, což založilo hmotněprávní domněnku dle § 2053 o. z., která se v procesní rovině promítá v § 133 o. s. ř.  Bylo tedy na dlužnici, aby vyvrátila domněnku trvání uznaného dluhu. 15. Při posouzení popěrných důvodů, jimiž dlužnice chtěla vyvrátit právní domněnku existence pohledávky, postupoval odvolací soud podle § 135 odst. 2 o. s. ř. 16. V projednávaném případě již rozhodoval exekuční soud, který se vypořádal se vše