Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka M. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS 863/2018, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ SYNINGOM s. r. o., se sídlem v Praze 1, Skořepka 1058/8, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 2…
MSPH 89 INS XY
29 NSČR 125/2019-A-239USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka M. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS 863/2018, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ SYNINGOM s. r. o., se sídlem v Praze 1, Skořepka 1058/8, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27569241, zastoupeného Mgr. Ing. Michalem Roubíčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Skořepka 1058/8, PSČ 110 00, 2/ K. D., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Michalem Beranem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, a 3/ Bokumex a. s., se sídlem v Praze 10, Dykova 1158/17, PSČ 101 00, identifikační číslo osoby 25254014, zastoupeného JUDr. Janem Krčem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Záhřebská 577/33, PSČ 120 00, o ustanovení opatrovníka dlužníku, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Marií Starou, advokátkou, se sídlem v Písku, Na Spravedlnosti 637/8, PSČ 397 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. července 2019, č. j. MSPH 89 INS XY, 2 VSPH XY, t a k t o:
Dovolání se zamítá.
O d ů v o d n ě n í:
1. Usnesením ze dne 14. prosince 2018, č. j. MSPH 89 INS XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) ustanovil opatrovníkem dlužníka (M. K.) advokáta JUDr. Davida Nováka (dále jen „D. N.“).
2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – uzavřel, že podle posledně označeného ustanovení ustanovil opatrovníkem dlužníka advokáta vybraného ze seznamu advokátů sídlících v Praze, kde je bydliště dlužníka a kde se řízení koná, a to s ohledem na to, že již 3 jednání nařízená k projednání věřitelského insolvenčního návrhu byla zmařena omluvami dlužníka odůvodněnými jeho léčbou, případně hospitalizací, přičemž dlužník se stále léčí.
3. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. července 2019, č. j. MSPH 89 INS XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
4. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 7 a § 84 odst. 1 insolvenčního zákona a z ustanovení § 29 o. s. ř. – dospěl po přezkoumání usnesení insolvenčního soudu k následujícím závěrům:
5. Jelikož insolvenční zákon neobsahuje zvláštní úpravu institutu opatrovníka, v souladu s ustanovením § 7 insolvenčního zákona se při posuzování důvodů pro ustanovení opatrovníka aplikují přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, v daném případě § 29 odst. 3 o. s. ř., a dlužník se mýlí, dovozuje-li jinak.
6. Důvod pro ustanovení opatrovníka spočívající v tom, že fyzická osoba se nemůže z jiných zdravotních důvodů (než je duševní porucha) nikoli jen na dobu přechodnou účastnit řízení, byl do občanského soudního řádu zaveden s účinností od 1. ledna 2001 zákonem č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V důvodové zprávě k tomuto zákonu se uvádí, že: „důvody, pro které může být účastníku ustanoven opatrovník, se rozšiřují i o případ, že se fyzická osoba z jiných zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen pro přechodnou dobu účastnit řízení, jestliže si sama nezvolí zástupce. Uvedená překážka totiž rovněž brání v postupu řízení, dochází k ohrožování práv účastníků a je proto potřebné, aby soud i v této situaci mohl učinit opatření, aby v řízení mohlo být pokračováno“.
7. První podmínkou pro ustanovení takového opatrovníka podle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. je, že není možné jiné vhodné opatření, kterým se v tomto případě rozumí zejména přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. a/ nebo písm. c/ o. s. ř. Tato podmínka je splněna již proto, že podle § 84 odst. 1 věty před středníkem insolvenčního zákona není přípustné přerušení insolvenčního řízení.
8. Druhou podmínkou je, že zdravotní stav neumožňuje účastníku nikoli jen po přechodnou dobu se účastnit řízení; nepříznivý zdravotní stav účastníka by tak měl být dlouhodobého až trvalého charakteru. Toto ustanovení dopadá na případy, kdy účastník řízení je sice svéprávný, nicméně se s ohledem na zdravotní stav nemůže osobně účastnit řízení a vykonávat práva a povinnosti účastníka řízení, nebo který se sice může účastnit řízení, ale práva a povinnosti účastníka řízení není schopen vykonávat řádně.
9. Insolvenčnímu soudu je třeba vytknout, že při formulaci závěru, že „dlužník se stále léčí“, nezmínil skutečnosti patrné z insolvenčního spisu [z lékařských zpráv ze dne 20. července 2018 (A-42), ze dne 13. září 2018 (A-51), ze dne 27. listopadu 2018
(A-80) a ze dne 17. ledna 2019 (A-101), ze vstupního prohlášení pacienta ze dne 11. listopadu 2018 (A-62), a z potvrzení o hospitalizaci ze dne 12. listopadu 2018 (A-65)]. Z opakovaných žádostí dlužníka o odročení jednání a z lékařských zpráv vyplývá, že dlužník se z „jiných“ zdravotních důvodů dlouhodobě (minimálně rok) nemůže účastnit řízení. Byla splněna i ta podmínka, že dlužník sám si nezvolil zmocněnce s procesní plnou mocí.
10. Za nedůvodnou má odvolací soud i námitku nedostatečné specializace D. N., když jde o advokáta, tedy osobu práva znalou.
11. Nad rámec výše uvedeného odvolací soud podotýká, že je-li účastníku řízení ustanoven opatrovník proto, že se ze zdravotních důvodů nemůže nikoli jen po přechodnou dobu účastnit řízení (§ 29 odst. 3 o. s. ř.), trvá takto založený vztah mezi zástupcem (opatrovníkem) a zastoupeným (účastníkem řízení) jen do té doby, než pominou zdravotní důvody, pro které se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, respektive do doby, než přestane platit, že taková osoba potřebuje „zastoupení“ (tím, že si sama zvolí zástupce s procesní plnou mocí). Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 220/2016 [jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 5, ročník 2018, pod číslem 61, které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu]
12. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, konkrétně otázek:
[1] Je v insolvenčním řízení vyloučena přiměřená aplikace ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř.?
[2] Je soud povinen v insolvenčním řízení předtím, než účastníku řízení ustanoví opatrovníka podle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř., učinit jiná vhodná opatření?
[3] Patří k těmto jiným vhodným opatřením poučení dlužníka o právu požádat o ustanovení bezplatného zástupce dle § 30 o. s. ř.?
[4] Patří k těmto jiným vhodným opatřením dotaz soudu na účastníka, kdy lze očekávat zlepšení jeho zdravotního stavu umožňující mu účast u jednání (a vůbec v řízení), a výzva, aby si zvolil zástupce?
[5] Bylo na místě ustanovit dlužníku opatrovníka se zřetelem k povaze a době trvání jeho zdravotní obtíže?
[6] Trvá vztah založený mezi zástupcem (opatrovníkem) a zastoupeným (dlužníkem) jen do doby, než pominou zdravotní důvody, pro které se účastník řízení nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, respektive do doby, než přestane platit, že účastník řízení potřebuje „zastoupení“?
13. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů.
14. V mezích uplatněného dovolacího důvodu pak dovolatel v dovolání snáší argumenty, na jejichž základě mají být jím položené otázky zodpovězeny tak, že:
[1] V insolvenčním řízení je vzhledem k jeho zvláštnostem a zásadám (zejména té, jež je vyjádřena v § 5 písm. a/ insolvenčního zákona) vyloučena přiměřená aplikace ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř.?
[2] Soud je povinen v insolvenčním řízení předtím, než účastníku řízení ustanoví opatrovníka podle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř., učinit jiná vhodná opatření.
[3] K těmto jiným vhodným opatřením patří poučení dlužníka o právu požádat o ustanovení bezplatného zástupce dle § 30 o. s. ř.
[4] K těmto jiným vhodným opatřením patří dotaz soudu na účastníka, kdy lze očekávat zlepšení jeho zdravotního stavu umožňující mu účast u jednání (a vůbec v řízení), a výzva, aby si zvolil zástupce.
[5] Zdravotní obtíž dlužníka nebyla natolik závažnou, respektive tak dlouho trvající, aby bylo na místě ustanovit dlužníku opatrovníka.
[6] Vztah založený mezi zástupcem (opatrovníkem) a zastoupeným (dlužníkem) trvá jen do doby, než pominou zdravotní důvody, pro které se účastník řízení nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, respektive do doby, než přestane platit, že účastník řízení potřebuje „zastoupení“.
15. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský sou