29 NSCR 48/2023 – Nejvyšší soud

KSPH 66 INS 82/2020 29 NSČR 48/2023-P13-23 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka L. N., zastoupeného Mgr. Martinem Rottou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Maiselova 38/15, PSČ 110 00, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 66 INS 82/2020, o procesním nástupnictví, o dovolání Cashdirect One a. s., se sídlem Praha 5, Bozděchova 1840/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 09867163, zastoupeného Mgr. Martinem Trojanem, advokátem, se sídlem ve Čtveříně, Doubí 98, PSČ 463 45, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2023, č. j. KSPH 66 INS 82/2020, 5 VSPH 1519/2022-P13-12, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2023, č. j. KSPH 66 INS 82/2020, 5 VSPH 1519/2022-P13-12, se mění takto: Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. září 2022, č. j. KSPH 66 INS 82/2020-P13-5, se mění tak, že na místo původního věřitele č. 13 Cashdirect Debt, s. r. o., identifikační číslo osoby 27080617, vstupuje společnost BEDRIFT a. s., se sídlem v Praze 5, Bozděchova 1840/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 10954708. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 27. září 2022, č. j. KSPH 66 INS 82/2020-P13-5, zamítl návrh navrhovatele (Cashdirect One a. s.), aby vstoupil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (L. N.) na místo (původního) věřitele č. 13 (Cashdirect Debt, s. r. o.). 2. K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. ledna 2023, č. j. KSPH 66 INS 82/2020, 5 VSPH 1519/2022-P13-12, potvrdil usnesení insolvenčního soudu. 3. Odvolací soud – cituje (mimo jiné) ustanovení § 7 a § 18 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a § 107 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – shledal rozhodnutí insolvenčního soudu věcně správným a zdůraznil následující: 4. Procesní nástupnictví podle § 107 odst. 1 a 3 o. s. ř. se odvozuje od nástupnictví hmotněprávního; procesním nástupcem je ten, kdo podle hmotného práva převzal po zaniklém účastníku práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Navrhovatel není v tomto směru právním nástupcem zaniklého původní věřitele. 5. Přiléhavé je věc posoudit podle procesního nástupnictví (singulární sukcese) ve smyslu § 18 insolvenčního zákona, jelikož původní věřitel postoupil přihlášenou pohledávku P13 navrhovateli dne 15. března 2022, tedy před svým zánikem dne 11. května 2022, kdy ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Insolvenční soud mohl rozhodnout o vstupu navrhovatele do insolvenčního řízení toliko k návrhu původního věřitele, který jej však nepodal; nynějšímu návrhu navrhovatele vyhovět nelze. 6. Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od (blíže označené) ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí obou soudů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 7. Konkrétně dovolatel předestřel otázku, zda měl insolvenční soud rozhodnout o procesním nástupnictví ve smyslu § 107 odst. 3 o. s. ř. tak, že bude v řízení namísto původního věřitele pokračováno s dovolatelem, respektive zda skutečnost, že po postoupení přihlášené pohledávky nepodal původní věřitel návrh podle § 18 insolvenčního zákona, brání tomu, aby insolvenční soud nyní (po zániku původního věřitele) rozhodl o procesním nástupnictví podle ustanovení § 107 o. s. ř. 8. Dovolatel v mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje, že insolvenční zákon neobsahuje zvláštní úpravu účastenství pro případ, kdy dosavadní věřitel ztratí způsobilost být účastníkem řízení; proto je na místě přiměřeně použít postup podle ustanovení § 107 o. s. ř. V této souvislosti pak poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. ledna, 2022, sp. zn. 25 Cdo 726/2021, podle nějž není možné vykládat § 107 odst. 3 o. s. ř. ryze formalistickým způsobem tak, že procesním nástupcem zaniklé právnické osoby může být v občanském soudním řízení jen ten, kdo vstoupil do práv a povinností této právnické osoby až po jejím zániku. 9. Dále dovolatel míní, že rozdíl mezi postupem podle § 18 insolvenčního zákona a podle § 107 o. s. ř. není v tom, zda došlo k singulární, nebo univerzální sukcesi, ale toliko v tom, zda dosavadní (původní) účastník má stále procesní způsobilost. K tomu dodává, že procesní nástupnictví je odvozeno od hmotného práva, jež ovšem dovolateli svědčí. 10. Dovolatel dále odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 21 Cdo 117/2008, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2010, pod číslem 79/2010, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2010, sp. zn. 29 Cdo 316/2010, z něhož dovozuje, že i v případě, kdy původní věřitel podal návrh ve smyslu § 18 insolvenčního zákona, ale o tomto návrhu nebylo doposud rozhodnuto a původní věřitel ztratil procesní způsobilost, je povinností soudu rozhodnout o procesním nástupnictví z úřední povinnosti ve smyslu § 107 o. s. ř. Vedle toho poukazuje na rozsudek Nejvyššího soud ze dne 30. listopadu 2017, sp. zn. 29 Cdo 5504/2015, podle něhož s okruhem účastníků řízení může disponovat toliko žalobce s výjimkou případu, kdy účastník řízení ztratil po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení a kdy soud postupuje podle § 107 o. s. ř. 11. Podle dovolatele tak odvolací soud měl rozhodnout o procesním nástupnictví, nikoliv „trestat“ dovolatele za to, že původní věřitel nepodal návrh na změnu v osobě věřitele podle § 18 insolvenčního zákona. 12. Insolvenční správce ve vyjádření navrhuje, aby bylo vydáno rozhodnutí o procesním nástupnictví podle § 107 o. s. ř., maje za to, že oba soudy nesprávně posoudily podnět navrhovatele jako návrh na vstup do řízení podle § 18 insolvenčního zákona. 13. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění. 14. Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř. a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s níže označenou judikaturou Nejvyššího soudu. 15. Pro právní posouzení věci Nejvyšším soudem jsou rozhodující následující skutečnosti, z nichž vyšly oba soudy a které jsou rovněž promítnuty v obsahu insolvenčního rejstříku: [1] Insolvenční soud vyhláškou ze dne 6. ledna 2020, č. j. KSPH 66 INS 82/2020-A-2, zveřejněnou v insolvenčním rejstříku téhož dne, oznámil zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka. [2] Usnesením ze dne 24. ledna 2020, č. j. KSPH 66 INS 82/2020-A-9, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka a povolil mu oddlužení. [3] Původní věřitel (s tehdejší firmou původně Cashdirect, s. r. o.) přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka pohledávku P13 dne 17. března 2020. Následně dne 15. března 2022 uzavřel (jako postupitel) s dovolatelem (jako postupníkem) smlouvu o postoupení přihlášených pohledávek. [4] Dne 28. března 2022 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní firmy původního věřitele na Cashdirect Debt, s. r. o. [5] Podle projektu rozdělení odštěpením sloučením ze dne 7. dubna 2022 o rozdělení (rozdělovaného) původního věřitele odštěpením sloučením s nástupnickou společností Cashdirect a. s. došlo k odštěpení části jmění rozdělovaného původního věřitele, přičemž takto vyčleněná část jeho jmění přešla odštěpením sloučením na společnost Cashdirect a. s., jako nástupnickou společnost k rozhodnému dni 1. listopadu 2021. [6] Na základě projektu fúze sloučením ze dne 7. dubna 2022 došlo k fúzi sloučením zanikajících společností Cashdirect DC a. s., PV Asset s. r. o., Cashmax s. r. o. a původního věřitele s nástupnickou společností Cashdirect Plus a. s., když na základě fúze sloučením došlo (mimo jiné) k zániku (zanikajícího) původního věřitele a přechodu veškerého jeho jmění na nástupnickou společnost Cashdirect Plus a. s., s rozhodným dnem 1. listopadu 2021. [7] Původní věřitel byl dne 11. května 2022 vymazán z obchodního rejstříku. [8] Dne 30. června 2022 podal navrhovatel k insolvenčnímu soudu podání označené jako „Podnět k vydání rozhodnutí o změně účastníka řízení ve smyslu ust. § 107 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád“. [9] Dne 21. května 2024 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní firmy nástupnické společnosti Cashdirect Plus a. s. na BEDRIFT a. s. 16. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nespráv