Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka METAZ a. s., se sídlem v Týnci nad Sázavou, Ing. Fr. Janečka 147, PSČ 257 41, identifikační číslo osoby 45147841, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 44 INS 4653/2010, o uspokojení pohledávek za majetkovou pods…
KSUL 44 INS XY
29 NSČR 59/2013-B-190
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka METAZ a. s., se sídlem v Týnci nad Sázavou, Ing. Fr. Janečka 147, PSČ 257 41, identifikační číslo osoby 45147841, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 44 INS 4653/2010, o uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou, o dovolání insolvenční správkyně dlužníka V. J. V., se sídlem XY, PSČ XY, zastoupené Mgr. Jakubem Hajdučíkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Sluneční náměstí 2588/14, PSČ 158 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. března 2013, č. j. KSUL 44 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
Dovolání se zamítá.
O d ů v o d n ě n í :
Usnesením ze dne 21. září 2012, č. j. KSUS 44 INS XY, rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) o uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou z výtěžku zpeněžení tak, že pohledávka věřitele M. Š. z úvěrového financování v neuhrazené výši 3 100 000 Kč bude uspokojena v plném rozsahu (tj. částkou 3 100 000 Kč) [bod I. výroku] a že pohledávky věřitelů dle ustanovení § 168 odst. 2 písm. b/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), tj. náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka v neuhrazené výši 17 104 379 Kč budou uspokojeny poměrně ve výši 40 % částkou 6 841 725 Kč mezi jednotlivé věřitele (pod čísly 1. až 119.), jak jsou uvedeni ve výroku rozhodnutí (bod II. výroku). Současně insolvenční správkyni uložil, aby uspokojení věřitelů podle bodů I. a II. výroku provedla do 30 dnů od právní moci usnesení (bod III. výroku).
Insolvenční soud vyšel z toho, že:
1/ Usnesením ze dne 5. května 2010, č. j. KSUL 44 INS XY, rozhodl o úpadku dlužníka. Usnesením ze dne 9. prosince 2011, č. j. KSUL 44 INS XY, pak přeměnil schválenou reorganizaci v konkurs.
2/ Insolvenční správkyně na základě usnesení insolvenčního soudu ze dne 23. listopadu 2011, č. j. KSUL 44 INS XY, ve znění opravného usnesení ze dne 7. prosince 2011, č. j. KSUL 44 INS XY, vyplatila zajištěným věřitelům výtěžek zpeněžení takto: věřiteli č. 188 Citibank Europe plc částku 9 142 214,37 Kč, věřiteli č. 59 Voksbank CZ, a. s. částku 11 603 333,11 Kč, věřiteli č. 116 České republice – České správě sociálního zabezpečení částku 12 240,51 Kč, věřiteli č. 196 TRANSFINANCE a. s. částku 34 077,87 Kč a věřiteli č. 127 SČA Slévárna šedé a tvárné litiny a. s. částku 90 493,87 Kč.
3/ V podání doručeném insolvenčnímu soudu dne 29. května 2012 navrhla insolvenční správkyně vydání usnesení o pořadí a poměrné úhradě pohledávek za majetkovou podstatou a jim na roveň postavených. V návrhu uvedla, že ukončení řízení brání pouze neuhrazený nadměrný odpočet ze strany finančního úřadu ve výši 1,2 mil. Kč. K datu podání návrhu činil zůstatek majetkové podstaty uložený na bankovních účtech cca 20 mil. Kč, oproti tomu pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené činí 63,2 mil. Kč. Podle insolvenční správkyně zůstatek výtěžku zpeněžení nebude postačovat k úplnému krytí pohledávek a nákladů za majetkovou podstatou podle § 296 odst. 1 insolvenčního zákona. K tomu doplnila, že tyto pohledávky vznikly v době, kdy dispoziční oprávnění k majetkové podstatě měl dlužník, s tím, že od prohlášení konkursu již nedocházelo k nárůstu těchto pohledávek. Podle insolvenční správkyně nebyly přihlášeny pohledávky dle ustanovení § 169 odst. 1 písm. e/ a g/ insolvenčního zákona.
Na tomto základě insolvenční soud bez podrobnějšího odůvodnění – cituje ustanovení § 296 odst. 1, § 297 odst. 1 a 2 a § 305 odst. 2 insolvenčního zákona – uzavřel, že návrh insolvenční správkyně je správný. Zcela uspokojena bude pohledávka M. Š. z úvěrového financování ve výši 3 100 000 Kč a poměrně (ve výši 40 %) náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty. K tomu doplnil, že ostatní pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň pravděpodobně nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny, přičemž definitivní závěr bude možné učinit až po předložení konečné zprávy.
K odvolání věřitelů P. Č. a České republiky – České správy sociálního zabezpečení Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil rozhodnutí insolvenčního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Odvolací soud na rozdíl od insolvenčního soudu dovodil, že rozhodnutí podle ustanovení § 305 odst. 2 insolvenčního zákona musí předcházet konečná zpráva. Přitom vyšel z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2009, č. j. KSUL 45 INS XY, 1 VSPH XY, z něhož citoval pasáž, podle níž:
V konečné zprávě, již je insolvenční správce podle ustanovení § 302 odst. 1 insolvenčního zákona povinen v konkursu v závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenčnímu soudu předložit (zpeněžení majetkové podstaty bylo v dané věci podle sdělení insolvenční správkyně ukončeno), musí být ve smyslu ustanovení § 302 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona obsažen přehled zpeněžení majetkové podstaty s uvedením jeho výsledku, přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, a to jak těch, které již uspokojil (včetně výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty), tak i těch, které ještě uspokojit zbývá. Všechny tyto údaje musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele (s označením těchto věřitelů a údajem o výši jejich podílů na této částce).
Když ze schválené konečné zprávy (pokračoval odvolací soud) vyplyne, že dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty – po zapravení zajištěných pohledávek v rozsahu stanoveném v ustanoveních § 298 a 299 odst. 1 insolvenčního zákona – postačuje i k uspokojení dalších pohledávek uvedených v ustanovení § 305 odst. 1 insolvenčního zákona, jež se (v režimu ustanovení § 203 insolvenčního zákona) uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení, tj. pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168 insolvenčního zákona) a pohledávek jim na roveň postavených (§ 169 insolvenčního zákona), a je k dispozici i další částka, jež má být rozdělena mezi věřitele v rozvrhu, insolvenční správce uspokojí všechny dosud neuhrazené pohledávky uvedené v ustanovení § 305 odst. 1 insolvenčního zákona a po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží soudu návrh rozvrhového usnesení (§ 306 odst. 1 insolvenčního zákona). Sestaví ho tak, že z výtěžku vyčlení částku na předpokládané výlohy spojené s ukončením řízení (§ 305 odst. 3 insolvenčního zákona) a ohledně zbytku výtěžku uvede, kolik má být (dle rozvrhových pravidel obsažených v ustanovení § 306 odst. 3 až 5 insolvenčního zákona) vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.
Jen konečná zpráva může autoritativně odpovědět na otázku, zda se v konkrétním insolvenčním řízení uplatní (v závislosti na výtěžnosti zpeněžení majetkové podstaty) postup podle ustanovení § 297 odst. 1, resp. podle ustanovení § 305 odst. 2 insolvenčního zákona. Bude-li ze schválené konečné zprávy a vyúčtování zřejmé, že výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty po uspokojení nároků zajištěných věřitelů, ani spolu s prostředky získanými zálohou na náklady insolvenčního řízení či zálohou poskytnutou věřitelským výborem – nepostačuje k úplné úhradě pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených (§ 297 odst. 1 insolvenčního zákona), a že tedy k rozvrhu dojít nemůže, insolvenční soud dle § 297 odst. 2 insolvenčního zákona na základě návrhu insolvenčního správce buď rozhodne o pořadí úhrady těchto dosud neuhrazených pohledávek nebo o jejich poměrné úhradě podle pravidel vymezených v ustanovení § 305 odst. 2 insolvenčního zákona.
Otázka, zda a v jakém rozsahu byly tyto svou povahou přednostní pohledávky v konkursu již uspokojeny, je předmětem projednání v rámci konečné zprávy, a podle výsledků zjištění v tom směru a dalších výsledků konkursu následuje některý z výše popsaných procesních postupů. Proto je insolvenční správce povinen uvést v konečné zprávě jak přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které již uspokojil, tak i přehled takovýchto pohledávek, které uspokojit zbývá, tj. stávajících (již vzniklých) pohledávek, které dosud nebyly uspokojeny, ač jim podle správce právo na uspokojení v režimu za podstatou náleží (§ 302 odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona). Není-li takových neuspokojených přednostních pohledávek, uvede to insolvenční správce v konečné zprávě výslovně.
Nevyřešil-li insolvenční soud v rozhodnutí o konečné zprávě otázku existence dosud neuspokojených uplatněných přednostních pohledávek, pak je zřejmé, že dosud nebyla učiněna zjištění rozhodná pro postup řízení následující po konečné zprávě, jímž je buď úplné uspokojení případných dosud neuhrazených pohledávek za majetkovou podstatnou a pohledávek jim na roveň postavených s následným rozvrhem, nebo zrušení konkursu dle ustanovení § 308 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona, jemuž při existenci dosud neuhrazených přednostních poh