3 Tdo 1000/2024 – Nejvyšší soud

3 Tdo 1000/2024-784 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 2. 2025 o dovolání, které podal obviněný František Kněžínek, bytem Nové Dvory 2235, 370 05 České Budějovice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 6. 2024, č. j. 4 To 206/2024-738, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 32 T 7/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Františka Kněžínka odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16. 2. 2024, č. j. 32 T 7/2021-702, uznal obviněného Františka Kněžínka (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) a vinným ze spáchání zločinu legalizace výnosu z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 5. 2015 (dále jen „v tehdy účinném znění“), kterého se dopustil tak, že v době od 1. 2. 2010 do 27. 4. 2010 v Českých Budějovicích, popřípadě jinde, vědomě přijal na bankovní účet č. XY, majitele František Kněžínek, nar. XY, vedený u bankovního domu Komerční banka, a.s., IČ: 453 17 054, se sídlem Na Příkopě 969/33, Staré město, 110 00 Praha, – a na bankovní účet č. XY majitele František Kněžínek, vedený u Volksbank CZ a.s., nyní Sberbank CZ, a.s., IČ: 250 83 325, se sídlem U Trezorky 921/2, 158 00 Praha-Jinonice, částky v celkové výši 47.405.838 Kč neoprávněně zaslané z účtu společnosti STAVEBNÍ CZ s.r.o., IČ: 280 95 901, se sídlem Mlýnská 326/13, Brno, číslo účtu XY, vedeného u Volksbank CZ a.s., nyní Sberbank CZ, a.s., IČ: 250 83 325, se sídlem U Trezorky 921/2, 158 00 Praha-Jinonice, majitele STAVEBNÍ CZ s.r.o., IČ: 280 95 901, se sídlem Mlýnská 326/13, Brno, kterou v této době neoprávněně Zdeněk Kigler, nar. XY, zastupoval, když František Kněžínek takto přijal: - dne 1. 2. 2010 finanční částku ve výši 23.055.667 Kč na účet číslo XY vedený u Komerční banky, a.s., majitel František Kněžínek, - dne 3. 2. 2010 finanční částku ve výši 5.749.128 Kč na účet číslo XY vedený u Komerční banky, a.s., majitel František Kněžínek, - dne 23. 2. 2010 finanční částku ve výši 9.988.368 Kč na účet číslo XY vedený u Volksbank CZ a.s., nyní Sberbank CZ, a.s., majitel František Kněžínek, - dne 30. 3. 2010 finanční částku ve výši 5.000.000 Kč na účet číslo XY vedený u Volksbank CZ a.s., nyní Sberbank CZ, a.s., majitel František Kněžínek, - dne 23. 4. 2010 finanční částku ve výši 2.000.000 Kč na účet číslo XY vedený u Volksbank CZ, a.s., nyní Sberbank CZ, a.s., majitel František Kněžínek, - dne 23. 4. 2010 finanční částku ve výši 862.675 Kč na účet číslo XY vedený u Volksbank CZ, a.s., nyní Sberbank CZ, a.s., majitel František Kněžínek, - dne 27. 4. 2010 finanční částku ve výši 750.000 Kč na účet číslo XY vedený u Volksbank CZ, a.s., nyní Sberbank CZ, a.s., majitel František Kněžínek, a tyto finanční prostředky v celkové výši 47.405.838 Kč vědomě přijal od výše uvedeného subjektu s úmyslem zastřít a ztížit dohledání pravého původu těchto finančních prostředků, kdy z těchto finančních prostředků zaslal nejméně dne 21. 5. 2010 na účet společnosti STAVEBNÍ CZ s.r.o., IČ: 280 95 901, se sídlem Mlýnská 326/13, Brno, č. XY, zpět částku ve výši 8.600.000 Kč a zbytek finančních prostředků užil nezjištěným způsobem pro vlastní potřebu, popřípadě jinak, a takto konal nejméně ve srozumění s tím, že se jedná o finanční prostředky získané trestným činem. 2. Za to byl podle § 216 odst. 4 tr. zákoníku v tehdy účinném znění odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 36 (třiceti šesti) měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku odložen na zkušební dobu v trvání 40 (čtyřiceti) měsíců. Dále mu byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 300denních sazeb po 2.500 Kč, tedy v celkové výši 750.000 Kč (sedm set padesát tisíc korun českých). 3. Týmž rozsudkem byl pak obviněný František Kněžínek podle § 226 písm. b) tr. zákoníku zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 20. 1. 2021, č. j. ZT 194/2020-39, pro skutek uvedený pod bodem 2), neboť v žalobním návrhu označený skutek kvalifikovaný jako přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku není trestným činem. Zmíněný skutek byl v obžalobě popsán tak, že dne 4. 3. 2019 v Českých Budějovicích, ul. XY, v řízení vedeném před Krajským soudem v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 16 T 18/2018 proti obžalovanému Zdeňku Kiglerovi, nar. XY, v hlavním líčení jako svědek i přes náležité procesní poučení svědka uvedl dále uvedené skutečnosti, kdy v podstatném stvrdil obhajobu odsouzeného Zdeňka Kiglera o legitimitě a legalitě projednávaných převodů, když potvrdil, že jím (Františkem Kněžínkem) přijaté inkriminované finanční prostředky ve výši 47.405.838 Kč od společnosti STAVEBNÍ CZ s.r.o., IČ: 280 95 904 jakožto dlužníka byly splacením půjček dříve poskytnutých jím (Františkem Kněžínkem), jako fyzickou osobou (věřitelem) Zdeňku Kiglerovi, když ve svědecké výpovědi konkrétně uvedl, že Zdeňku Kiglerovi „asi od roku 2007 do roku 2009 různě půjčoval peníze v hotovosti, přesnou částku neví, půjčky šly z účtu, něco v hotovosti z domova. Měl jsem doma desítky milionů Kč v hotovosti ... je to divné, ale měl. Peníze, které jsem půjčoval, pocházely z podnikání společností i od mé osoby. Půjčky byly ústní, možná o tom byl sepsán papír .... už si to nepamatuji. Půjčky nebyly zajištěné, bylo to na domluvě... Půjčky byly vráceny postupně panem Kiglerem. Nevím přesně, jakým způsobem byly vráceny, asi na účet, nebo v kombinaci v hotovosti. Potvrzení o vrácení půjčky bývávalo... Půjčoval jsem panu Kiglerovi jako fyzické osobě. Ve finále mi bylo jedno, jestli peníze půjčuji jemu nebo jeho firmě,“ přičemž se tato jeho tvrzení nezakládala na pravdě a byla účelová, jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 16 T 18/2018-5695 ze dne 12. 4. 2019, který ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 To 20/2019 ze dne 12. 9. 2019 nabyl právní moci dne 12. 9. 2019, jímž byl Zdeněk Kigler, nar. XY, uznán vinným zvlášť závažným zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, přičemž František Kněžínek takto u výše uvedeného soudu nepravdivě svědčil se záměrem ztížit, popřípadě zcela znemožnit soudu zjištění pravého stavu věci, když existence předmětných půjček ze strany Františka Kněžínka Zdeňku Kiglerovi byla právně vyvrácena. 4. Shora uvedený rozsudek nalézacího soudu napadl v jeho odsuzující části obviněný odvoláním, o němž rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 20. 6. 2024, č. j. 4 To 206/2024-738, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Obviněný František Kněžínek podal proti usnesení odvolacího soudu prostřednictvím svého obhájce dovolání, aniž by specifikoval jeho rozsah. V rámci svého mimořádného opravného prostředku pak uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 6. V rámci prvního z nich vytkl soudům obou stupňů, že se opomněly zabývat prokázáním zdrojové trestné činnosti a subjektivní stránky jednání dovolatele. 7. Ohradil se vůči tomu, že již při sdělení obvinění a sepsání obžaloby se orgány činné v trestním řízení spokojily toliko s uvedením právní kvalifikace a spisové značky trestního řízení vedeného proti Zdeňku Kiglerovi. I soudy následně pouze převzaly závěry pravomocného rozhodnutí v té věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 5 Tdo 591/2021). Zároveň účelově vyvracely i veškeré důkazní návrhy cílící na zpochybnění právní kvalifikace jednání odsouzeného Kiglera, a to přesto, že pokud zmocnění Kiglera platně nevzniklo, nebyly mu žádné finanční prostředky ani svěřeny a on si tedy nepřisvojil cizí věc. Lze uvažovat toliko o tom, že Kigler využil neoprávněné dispozičního práva k účtům, které mu zůstalo z doby, kdy byl jednatelem společnosti STAVEBNÍ CZ s.r.o., přičemž takové jednání ovšem vykazuje odlišné znaky než trestný čin zpronevěry, za který byl odsouzen. Stejně tak nebyly v řízení objasněny ani skutečné pohnutky odsouzeného Kiglera. Ve vztahu k nyní posuzované věci jsou podstatné, neboť je zřejmé, že Kigler součinnost obviněného k ničemu nepotřeboval a obviněný tedy pouze uvítal úhradu svých pohledávek. O závadnosti jednání odsouzeného Kiglera neměl žádné indicie a ani důvod či povinnost je prověřovat. 8. K posouzení jeho jednání ve formě úmyslu uvedl, že soudy vycházely ze zcela nepodložených spekulací, které z obsahu důkazů nevyplývají. Odmítl odůvodnění odvolacího soudu spokojující se s rámcovou představou o trestnosti činu, z něhož legalizované peníze pocházely. Takový závěr je v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 8 Tdo 1570/2019, z jehož odůvodnění obviněný odcitoval pasáž vyžadující po pachateli přisouzeného trestného činu vědomost o všech skutkových okolnostech rozhodných pro závěr, že čin spách