3 Tdo 11/2026 — Nejvyšší soud

3 Tdo 11/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 1. 2026 Spisová značka:3 Tdo 11/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:3.TDO.11.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Prohlášení viny Důvody dovolání Dotčené předpisy:§ 206c odst. 5 tr. ř. § 265b odst. 1 tr. ř. § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 11/2026-601 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 1. 2026 o dovolání, které podala obviněná J. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2025, č. j. 13 To 187/2025-555, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 1 T 59/2025, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné J. K. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi (dále také jen „okresní soud“) ze dne 26. 6. 2025, č. j. 1 T 59/2025-542, byla obviněná J. K. (dále též jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění soudu trestná činnost obviněné spočívala v tom, že (převzato z výroku o vině rozsudku okresního soudu) v přesně nezjištěné době, nejméně od léta 2020 do 12. 12. 2023, na různých místech v okrese XY, naposledy v bytě v ulici XY, kde sdíleli společnou domácnost, psychicky i fyzicky týrala svoje nezletilé děti poškozenou AAAAA (pseudonym), poškozeného BBBBB (pseudonym) a poškozenou CCCCC (pseudonym), o které dále řádně nepečovala, kdy nejméně zanedbávala jejich hygienu a stravu, dále za její přítomnosti a s její aktivní účastí probíhaly v rodině před dětmi hádky a vzájemné fyzické napadání mezi ní a otcem dětí M. K., nar. XY, jehož trestní stíhání je vedeno samostatně, dále nijak nezasáhla, když otec dětí v její přítomnosti opakovaně nepřiměřeně zejména fyzicky trestal nezletilé AAAAA a BBBBB, dále nezletilou AAAAA fyzicky napadala strkáním a zatěžovala ji domácími povinnosti neúměrnými jejímu věku, kdy musela ve veškerém svém volném čase pečovat o mladší sourozence a uklízet po nich, dále nezletilého BBBBB fyzicky napadala pohlavky, ponechávala ho nepřiměřeně dlouhou dobu k jeho věku, často i v nočních hodinách, na sociálních sítích – elektronických zařízeních, dále se hrubě chovala k nezletilé dceři CCCCC, když s ní při přebalování házela na postel, oslovovala ji vulgárními nadávkami „píča“ a „kráva“, značně zanedbávala její hygienu, následkem čehož měla nezletilá strach z koupání a při přebalování třásla dolními končetinami, přičemž důsledkem tohoto jejího jednání se u nezletilých rozvinul syndrom CAN – syndrom týraného dítěte, kdy u nich bylo zjištěno fyzické i psychické týrání, citová deprivace s přetrvávajícími syndromy týraného dítěte, a to poruchy v oblasti citové, emoční, poruchy chování, projekce do somatiky a změna osobnosti dítěte, u dětí docházelo zejména k citovému strádání, neuspokojování jejich základních potřeb, hrubému a necitelnému zacházení i k fyzickému trestání, které děti vnímaly jako běžnou, každodenní záležitost, nerespektování práv dítěte, neposkytnutí základních dětských potřeb, přičemž projevy týrání jsou u nezletilého BBBBB přítomny ve formě smíšené poruchy chování a emocí s opakujícím se disociálním, agresivním a vzdorovitým chováním, dále s projevy lhaní, vzdorovitého provokativního chování, trvalé silné neposlušnosti, nedostatečného zapojení do kolektivu dětí, s výraznými příznaky deprese, úzkosti a jiných emočních projevů, s předpokladem rozvoje závislosti na elektronických věcech, odosobnění od reálného života s reakcemi na závažný stres a poruchami přizpůsobení s projevy pomočování, netolerance jiné stravy, než na jakou byl zvyklý, poruchy spánku, poruchy chování vůči autoritám, které jsou zvýrazněny vůči mateřské figuře, kdy se u nezletilého jedná o závažnou újmu na zdraví, a u nezletilé AAAAA jsou přítomny úzkost, depresivní epizody s ojedinělými suicidiálními myšlenkami, bezradnost, nechutenství, anticipační obavy, nejistota, strach, posilování narušeného sebevědomí, poruchy spánku, zvýšená únava, vyčerpání, nesoustředěnost a porucha přizpůsobení, kdy tato situace v rodině vyústila v podání návrhu na vydání předběžného opatření orgánem sociálně-právní ochrany dětí Mladá Boleslav a vydání usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 14. 12. 2023, č.j. 26 Nc 663/2023-36, o nařízení předběžného opatření, kterým byly nezletilé děti odebrány z péče rodičů a svěřeny do náhradní rodinné péče. 2. Za to byla obviněná odsouzena podle § 198 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na 2 roky, pro jehož výkon ji okresní soud podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněné uložil povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozené nezl. AAAAA částku 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % od 26. 6. 2025 do zaplacení, poškozenému nezl. BBBBB částku 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % od 26. 6. 2025 do zaplacení a poškozené nezl. CCCCC částku 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % od 26. 6. 2025 do zaplacení. 3. Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání, které Krajský soud v Praze (dále také jen „krajský soud“) usnesením ze dne 23. 9. 2025, č. j. 13 To 187/2025-555, zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti předmětnému rozhodnutí odvolacího soudu podala obviněná J. K. prostřednictvím svého obhájce dovolání s odkazem na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. 5. V odůvodnění v první řadě uvedla, že rozhodnutí soudů nižších stupňů „ohledně výroku o trestu spočinulo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení celého případu“, přičemž krajský soud pak navíc „nesprávně aplikoval trestní řád ohledně postupu při využití institutu prohlášení viny“. Ona v hlavním líčení, které bylo velmi rychlé (jedno dopoledne), nepochopila institut prohlášení viny, byla ve stresu a instinktivně celý skutek odmítala, protože se necítila tak provinile, že by musela být potrestána nepodmíněným trestem odnětí svobody. Mnoho let byla pod vlivem svého bývalého manžela, vše si uvědomila až v dubnu 2025, kdy bylo jejich manželství rozvedeno a skončila společná domácnost. Až s odstupem času dokázala „přehodnotit své stanovisko“ a teprve ve veřejném zasedání byla připravena prohlásit vinu, avšak odvolací soud toto prohlášení nepřijal, přičemž tento postup odůvodnil tím, že institut prohlášení viny slouží primárně na začátku hlavního líčení k dosažení hospodárnosti a rychlosti trestního řízení. Dovolatelka s tímto názorem nesouhlasí. Podle jejího mínění „hlavním motivem zákonodárce bylo, aby si obžalovaný uvědomil své škodlivé jednání, získal nad ním potřebný nadhled a projevil upřímnou lítost“, přičemž tuto změnu chování „bonifikoval nižším než navrženým trestem ze strany státního zastupitelství“. Odvolací soud pak svůj postup ani podrobně neodůvodnil. Přestože položil velké množství otázek, což není obvyklé, došel k závěru, že obviněná své prohlášení nemyslí vážně a chce pouze dosáhnout méně citelného trestu. S tím obviněná nesouhlasí. Prohlášení viny je podle § 206c odst. 5 tr. ř. možné odmítnout ze tří důvodů, avšak v tomto případě nebyl naplněn ani jeden z nich. Soud tedy nepřijal prohlášení viny bez vážného důvodu a tím porušil její právo „využít ke své obhajobě všechny možnosti a dobrodiní zákona“. Poukázala rovněž na řízení o omezení svéprávnosti vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 26 Nc 552/2025 s tím, že pokud měl odvolací soud jakékoli „námitky ohledně její rozumové vyspělosti“, pak si mohl nechat zpracovat znalecký posudek „z oboru duševního zdraví ohledně její plné nebo částečné svéprávnosti“. 6. Na závěr obviněná požádala (bez bližšího zdůvodnění) o odložení výkonu napadených rozhodnutí soudů nižších stupňů do doby rozhodnutí o dovolání. Ve věci samé pak navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek okresního soudu ve výroku o trestu a usnesení krajského soudu v celém rozsahu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání podle § 265h odst. 2 tr. ř. úvodem poznamenal, že zpracovatel mimořádného opravného prostředku mylně vychází ze znění § 265b tr. ř. účinného do 31. 12. 2021 a usnesení odvolacího soudu chtěl patrně napadnout podle písmen h), m) citovaného ustanovení, která pouz