3 Tdo 110/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 110/2025-405 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 2. 2025 o dovolání, které podal obviněný P. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2024, č. j. 10 To 201/2024-346, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 T 77/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. H. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 8. 2024, č. j. 7 T 77/2024-308, byl obviněný P. H. (dále jen „obviněný“ nebo také „dovolatel“) shledán vinným pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se dopustil jednáním popsaným ve výroku tohoto rozsudku zkráceně řečeno tak, že 1. dne 7. 3. 2024 v 17:45 hod. v XY na prodejní ploše OD Kaufland z volně přístupného regálu odcizil ke škodě společnosti Kaufland Česká republika v.o.s. 6 ks čokolády Milka v celkové hodnotě 761,40 Kč, které si vložil pod bundu do kapsy a prošel přes pokladní zónu, přičemž byl následně přistižen ostrahou obchodu, 2. v blíže 24. 4. 2024, 16:00 hod. do 25. 4. 2024, 6:30 hod., v XY, na parkovišti u domu č. p. XY v ul. XY, vnikl do nákladního vozidla tovární značky Ford Transit, z nějž odcizil tam uložené nářadí (specifikované ve výroku rozsudku), čímž poškozenému M. H. způsobil poškozením škodu ve výši 4.000 Kč a odcizením věcí škodu ve výši 7.900 Kč, 3. v blíže nezjištěné době od 29. 4. 2024, 15:15 hod. do 30. 4. 2024, 6:45 hod., v XY, na parkovišti u domu č. p. XY v ul. XY, odcizil z vozidla tovární značky Citroen Berlingo, elektrokoloběžku černé barvy, čímž poškozenému J. P. způsobil škodu ve výši 5.000 Kč, 4. v blíže nezjištěné době od 2. 5. 2024, 23:00 hod. do 3. 5. 2024, 10:57 hod., v XY, na parkovišti u domu č. p. XY v ul. XY, vnikl do nákladního vozidla tovární značky KIA Pregio, ze kterého odcizil startovací zdroj, osvědčení o registraci vozidla a audiotechniku (vše specifikované ve výroku rozsudku), čímž poškozenému P. K. způsobil poškozením škodu ve výši 8.000 Kč a odcizením věcí škodu ve výši 57.500 Kč, 5. v blíže nezjištěné době od 4. 5. 2024, 20:00 hod. do 5. 5. 2024, 12:45 hod., v XY, na parkovišti u domu č. p. XY v ul. XY, vnikl do osobního vozidla tovární značky Volkswagen Golf, odkud odcizil batoh tmavě šedé barvy včetně jeho obsahu, autolékárničku, hever, výstražný trojúhelník, plastové kanystry, hliníkový skládací teleskopický žebřík, stavební plastovou vaničku na beton 4 ks flashdisků a auto nabíječku na telefon USB-micro (vše specifikované ve výroku rozsudku), čímž poškozenému M. J. způsobil poškozením škodu ve výši 20.000 Kč a odcizením věcí škodu ve výši 2.750 Kč, 6. v blíže nezjištěné době od 6. 5. 2024, 1:26 hod. do 6:30 hod., v XY, u sportovní haly TJ XY v ul. XY č. p. XY, vnikl do osobního vozidla tovární značky Škoda Octavia, z něhož odcizil tam uložené nářadí (specifikované ve výroku rozsudku), čímž poškozenému P. R. způsobil odcizením věcí z vozidla škodu ve výši 33.780 Kč a poškozením škodu ve výši 8.000 Kč, kdy tak svým jednáním způsobil škodu odcizením věcí v celkové výši 107.691,40 Kč a škodu poškozením vozidel v celkové výši 40.000 Kč. 2. Za to byl podle § 45 tr. zákoníku ve spojení s § 43 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 205 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému dále uložena povinnost uhradit na náhradě škody poškozeným M. H. částku 4.000 Kč na škodu poškozením a částku 7.900 Kč na škodu odcizením, J. P. částku 5.000 Kč, P. K. částku 8.000 Kč na škodu poškozením a částku 57.500 Kč na škodu odcizením, M. J. částku 9.000 Kč, P. R. částku 8.000 Kč na škodu poškozením a částku 33.780 Kč na škodu odcizením. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození J. P. a P. K. se zbytkem svých nároků odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které zaměřil do výroku o trestu. O tomto opravném prostředku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. 10. 2024, č. j. 10 To 201/2024-346, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněný podal proti usnesení odvolacího soudu a rozsudku nalézacího soudu prostřednictvím své obhájkyně dovolání, aniž by specifikoval jeho rozsah. V rámci svého mimořádného opravného prostředku pak uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. m) ve spojení s písm. l) a písm. g) tr. ř. 5. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) ve spojení s písm. l) tr. ř. namítl, že při vyhlašování rozsudku nalézacího soudu byl zrušen i rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 17 T 26/2024, což však nenašlo odraz v písemném vyhotovení tohoto rozhodnutí. Výrok je tak v písemné podobě neúplný. Odvolací soud přesto tuto odvolací námitku zamítl. 6. Pod druhým z uplatněných dovolacích důvodů pak vytkl nalézacímu soudu neprovedení podstatných důkazů. Obviněný již v přípravném řízení označil místo, kde se odcizené věci nacházejí, na což ovšem orgány činné v trestním řízení nereagovaly, ačkoliv takové zjištění mohlo mít vliv na výši škody, která má být poškozeným přiznána. Zároveň se jedná o skutečnosti, které by spolu s doznáním obviněného měly být vnímány jako polehčující okolnost ve smyslu § 41 tr. zákoníku mající význam při rozhodování o výši a druhu trestu. Tím se však soudy nezabývaly. 7. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2024, č. j. 10 To 201/2024-346, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 8. 2024, č. j. 7 T 77/2024-308, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 8. K podanému dovolání zaslal své vyjádření podle § 265h odst. 2 tr. ř. státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Po stručné rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a jeho výsledku shrnul podstatu dovolací argumentace obviněného a připomněl, že ten podal odvolání toliko do výroku o trestu, čímž omezil i možnost dovolacího přezkumu toliko na tento výrok. Za nepřípustné proto označil výhrady, jimiž dovolatel brojil proti skutkovým zjištěním, na nichž byl vystavěn výrok o vině. 9. Následně rekapituloval obecná východiska důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. se závěrem, že v této věci nebyl naplněn, neboť obviněnému byl uložen přípustný druh trestu v mezích trestní sazby přisouzeného přečinu. 10. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. připomněl, že tento připadá v úvahu v případě jiného nesprávného právního posouzení okolnosti mající vliv na posouzení podmínek pro uložení souhrnného, úhrnného, případně společného trestu. Nelze jej uplatnit s poukazem na nesprávné hodnocení polehčujících okolností a tím pádem uložení nepřiměřeného trestu. Zásah by byl možný toliko v případě extrémně přísného, exemplárního nebo nespravedlivého trestu. V nyní posuzovaném případě se ovšem soudy pečlivě zabývaly všemi okolnostmi pro individualizaci trestu a tyto náležitě vyložily v rámci svých odůvodnění, včetně té, že obviněný označil místo uložení odcizených věcí (bod 13. odůvodnění usnesení odvolacího soudu). Taková námitka nenaplnila žádný z dovolacích důvodů. 11. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pak státní zástupce připomněl, že pamatuje na případy, kdy výrok učiněn nebyl nebo učiněn byl, ale je neúplný. Z hlediska tohoto dovolacího důvodu byl proto rozhodný protokol o vyhlášení rozhodnutí, nikoliv vyhotovení rozsudku. Vady písemného vyhotovení lze napravit postupem podle § 131 tr. ř. V posuzované věci pak takové pochybení neshledal. Pokud byly shledány odlišnosti mezi vyhlášeným rozsudkem a jeho písemným vyhotovením, pak se jednalo toliko o drobné nepřesnosti ryze formálního charakteru. To konstatoval již odvolací soud v bodě 7. odůvodnění svého usnesení. 12. Po zvážení všech uvedených skutečností tedy státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Zároveň navrhl, aby tak učinil v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 tr. ř., s jehož konáním udělil souhlas i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí. III. Přípustnost dovolání 13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. 14. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst.