3 Tdo 134/2021 — Nejvyšší soud

3 Tdo 134/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 2. 2021 Spisová značka:3 Tdo 134/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.134.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolené ozbrojování Dotčené předpisy:§ 279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 6. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 134/2021-759 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 2. 2021 o dovolání, které podal obviněný M. H., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2020, sp. zn. 5 To 66/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 8 T 89/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 8. 2019, sp. zn. 8 T 89/2018, byl obviněný M. H. uznán vinným přečinem nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době v měsíci září 2017 v XY, XY, XY, v bytě č. 11 předal do úschovy J. H., nar. XY, dva kusy materiálu o přesně nezjištěné hmotnosti, nejméně však 300,4 g, o němž se domníval, že obsahuje výbušninu Semtex, a který předtím přesně nezjištěnou dobu přechovával s cílem jej zpeněžit, přičemž následnou forenzní expertízou bylo zjištěno, že jde o důlní plastickou trhavinu Danubit Geofex 2 ve funkčním množství nejméně 150,6 g, a to aniž by disponoval povolením dle § 25 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a ostatní báňské správě, a aniž by disponoval příslušným živnostenským oprávněním (koncesí) ve smyslu § 5 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve spojení s § 10 odst. 1 písm. b) téhož zákona a § 26 téhož zákona. 2. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 279 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen i trest propadnutí věci, a to trhaviny podrobně specifikované ve výroku rozsudku. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl dále zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 4 T 94/2018, který nabyl právní moci usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. 67 To 53/2019, a všechna rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto i o vině, trestu a ochranném opatření pro druhého obviněného J. H. 4. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 8. 2019, sp. zn. 8 T 89/2018, podal obviněný M. H. odvolání. 5. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 3. 2020, sp. zn. 5 To 66/2020, tak, že je podle § 256 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2020, sp. zn. 5 To 66/2020, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 7. Obviněný nesouhlasí se závěrem nalézacího a odvolacího soudu, že by zejména po subjektivní stránce naplnil skutkovou podstatu zločinu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Připouští, že z hlediska objektivní stránky se ruličky Danubitu patrně do jeho dispozice a posléze i spoluobviněného H. dostaly. Subjektivní stránka skutkové podstaty přisouzeného přečinu však u jeho osoby naplněna nebyla. Nerozporuje, že se do jeho dispozice dostala igelitová taška, jejímž obsahem nebyly pouze ruličky Danubitu, ale především další věci, jako nabíječky, nosiče CD, atd. Právě tyto další věci obviněného zaujaly z důvodu tíživé sociální situace, ve které se dlouhodobě nachází, nikoli ruličky pro něj neznámé hmoty, o jejíž povaze nic nevěděl. Kdyby tušil, co se mu dostalo do ruky, stěží si lze představit, že by toto relativně cenné zboží předal bez požadavku jakéhokoli protiplnění spoluobviněnému H. Už jenom na základě uvedeného je podle něj patrno, že úmyslné zavinění spočívající v tom, že měl vědět o tom, jaká látka se mu dostala do ruky, co ony ruličky plastické hmoty ve skutečnosti jsou a jakou mají cenu, prokázáno nebylo. Skutek proto podle obviněného není trestným činem. 8. Z těchto důvodů obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a tomuto soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. 9. Dovolání obviněného bylo ve smyslu § 265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který nejprve shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dovolací argumentaci obviněného a poté se vyjádřil k jednotlivým dovolacím námitkám. 10. Státní zástupce k dovolací argumentaci uvádí, že ji sice lze v zásadě přiřadit pod užitý dovolací důvod, avšak je zjevně neopodstatněná. Obviněný totiž pomíjí důkladné odůvodnění odsuzujícího rozsudku, ve kterém obvodní soud především v bodě 19. uvádí celou řadu skutečností, na základě kterých lze bezpečně uzavřít, že obviněný jednal úmyslně, a tedy skutkovou podstatu předmětného deliktu po subjektivní stránce naplnil. Úvahy obvodního soudu týkající se subjektivní stránky jsou podle státního zástupce přesvědčivé, logické a mají oporu v provedených důkazech. Plně se s nimi ztotožňuje a odkazuje na ně s tím, že v souladu se soudy činnými v předchozích stupních trestního řízení považuje skutkovou podstatu předmětného přečinu za naplněnou, a to včetně obviněným zpochybněné subjektivní stránky. A protože z odůvodnění dotčených rozhodnutí nelze dovodit ani existenci extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními, když naopak vyplývá, že soudy postupovaly v souladu s pravidly zakotvenými v § 2 odst. 5, 6 tr. ř., přičemž odůvodnění rozhodnutí splňují požadavky zakotvené v § 125 odst. 1 tr. ř., resp. § 134 odst. 2 tr. ř., a jako taková jsou rozhodnutí plně přezkoumatelná, státní zástupce navrhuje dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. 11. Státní zástupce současně souhlasí s tím, aby Nejvyšší soud v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání. S rozhodnutím v neveřejném zasedání státní zástupce podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasí i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí. 12. Na vyjádření státního zástupce reagoval obviněný replikou doručenou Nejvyššímu soudu dne 22. 2. 2021, ve které uvádí, že s názorem státního zástupce, že dovolací argumentaci lze pod uplatněný dovolací důvod podřadit, souhlasí. Nesouhlasí však s tím, že dovolání je zjevně neopodstatněné, neboť z něj podle jeho názoru jednoznačně vyplývá, že v projednávaném případě nebyla naplněna subjektivní stránka skutkové podstaty přisouzeného přečinu. Setrvává proto na svém návrhu. III. Přípustnost dovolání 13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. 14. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). 15. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 16. Obviněný v podaném dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z h