3 Tdo 157/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 157/2025-175 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 3. 2025 o dovolání, které podal obviněný A. B. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 11. 2024, č. j. 8 To 259/2024-141, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 24 T 37/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. B. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud Plzeň-jih rozsudkem ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. 24 T 37/2024, uznal obviněného A. B. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění tohoto soudu dopustil tím, že: dne 17. 3. 2024 v 18:00 hodin na ulici před domem na adrese XY, soudní okres Plzeň-jih, přistoupil ke své bývalé přítelkyni P. K., narozené XY, strhl jí z krku dámský stříbrný řetízek délky 45 cm s přívěskem, a s řetízkem z místa odjel, čímž způsobil P. K. škodu ve výši 2 149 Kč. 2. Za toto jednání byl obviněný odsouzen podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 4 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon takto uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 14 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené na náhradě škody částku 1 500 Kč. 3. Proti rozsudku nalézacího soudu podal obviněný odvolání, jímž napadl výrok o vině. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 7. 11. 2024, č. j. 8 To 259/2024–141, rozhodl tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl.II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Plzni podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání. Z argumentace obviněného vyplynulo, že dovoláním napadl výrok o vině. Dovolání opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 5. Obviněný namítl, že soudy nevzaly v úvahu absenci důkazů prokazujících jeho vinu, protože svá rozhodnutí stavěly pouze na tvrzení poškozené a SMS komunikaci, která však není podle jeho názoru usvědčující, protože se dá různě interpretovat. Podle jeho přesvědčení jde o důkazy nedostatečné k prokázání jeho viny a odsouzení za trestný čin. Dovolatel nepovažuje závěry znaleckého zkoumání jeho duševního stavu v jiné trestní věci za relevantní k osvětlení otázky, zda se předmětného trestného činu dopustil či mohl dopustit. Stejně tak rozporoval hodnocení odvolacího soudu jeho vystupování před soudem, kde měl podle odvolacího soudu projevovat svou afektivní labilitu, když je jeho právem hájit se jakýmkoli způsobem, který uzná za vhodné. Postup soudů cítil jako křivdu, když není možné z jeho emotivního jednání při veřejném zasedání dovozovat jeho vinu. Obviněný vyjádřil nesouhlas s tvrzením odvolacího soudu, že měl u soudu opakovaně lhát. 6. Obviněný proto navrhl, aby dovolací soud podle ustanovení § 265k odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že napadené rozhodnutí zruší a věc podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikáže Krajskému soudu v Plzni k novému projednání a rozhodnutí. 7. Dovolání obviněného bylo ve smyslu ustanovení § 265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno Nejvyššímu státnímu zastupitelství k případnému vyjádření. K dovolání se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a dovolací argumentaci obviněného a poté se vyjádřil k dovolacím námitkám. 8. Státní zástupce ve svém vyjádření připomenul zákonné dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., o které obviněný opírá své dovolání a uzavřel, že na jejich základě není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, stejně jako nelze dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy obou stupňů. 9. Ve vztahu k dovolacímu důvodu uvedenému v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupce došel k závěru, že v projednávané věci nelze shledat žádný, natož extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. A naopak konstatoval, že soudy obou stupňů v dané věci řádně zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř. a také provedené důkazy pečlivě hodnotily v souladu s § 2 odst. 6 tr. ř. 10. Dále k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. konstatoval, že při rozhodování o dovolání na podkladě tohoto dovolacího důvodu je soudy zjištěný skutkový stav hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. 11. Státní zástupce neshledal v podaném mimořádném opravném prostředku žádné relevantní námitky, protože obviněný pouze rozporuje provedené důkazy a z nich vyplývající závěry. Státní zástupce naopak vyjádřil souhlas se závěry soudů nižších stupňů a shrnul, z jakých důkazů soudy vycházely. 12. K námitce zaujatosti soudů při rozhodování z důvodu sebeprezentace obviněného státní zástupce uvedl, že naopak soudy rozvedly, jaké důkazy byly provedeny a jaké závěry z nich byly dovozeny, přičemž pro potřeby svých rozhodnutí zjišťovaly osobní, majetkové a další poměry obviněného a zkoumaly jeho věrohodnost. Právní kvalifikace podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku je přiléhavá. 13. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože nenaplňuje žádný dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b tr. ř. Současně vyjádřil výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání ve smyslu ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. [příp. i jiným než navrženým způsobem podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.]. III. Přípustnost dovolání 14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. 15. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání uvedené v § 265f tr. ř. 16. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 17. Obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 18. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 19. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 20. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem–advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.). 21. Na podkladě obviněným uplatněného dovolacího důvodu a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněného. IV. Důvodnost dovolání 22. Nejvyšší soud z podaného dovolání zjistil, že obviněný napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolaní proti rozsudku soudu prvního stupně. Obviněný na podkladě dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. uplatňuje výlučně námitky skutkové povahy. Tyto námitky obviněného pak směřují výhradně do výroku o vině. 23. Podanému dovolání je předně třeba vytknout, že ačkoliv v něm obviněný uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tř. ř., je nutno tyto dovolací důvody posuzovat ve spojení s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (konkrétně s jeho druhou alternativou). Z obsahu dovolání je totiž zřejmé, že obviněný svojí argumentací nebrojí pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání, nýbrž zejména proti rozsudku soudu nalézacího, který ho uznal vinným žalovaným skutkem a uložil mu trest. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě je přitom dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudk