3 Tdo 1588/2011 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1588/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:8. 2. 2012 Spisová značka:3 Tdo 1588/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.1588.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hra Značný prospěch Dotčené předpisy:§ 250c odst. 1 tr. zák. § 250c odst. 2 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 4. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1588/2011-28U S N E S E N Í Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. února 2012 o dovolání obviněného P. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 7 To 369/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 92 T 25/2011, takto: I. Z podnětu dovolání obviněného P. P. se podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušují usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 7 To 369/2011, a jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 92 T 25/2011. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 2651 odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Brně přikazuje,aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : I. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 92 T 25/2011, byl obviněný P. P. uznán vinným trestným činem provozování nepoctivých her a sázek podle § 250c odst. 1, odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), kterého se dle skutkových zjištění dopustil tím, že „jako jediný společník a od 15. 8. 2006 i jako jednatel firmy Life Dream, s. r. o., se sídlem G., B. (nyní F. C. & Partners s. r. o., se sídlem T., P.), vytvořil a v období od 20. 10. 2004 do 28. 9. 2006 organizoval na různých místech v ČR tzv. pyramidovou hru, kdy účastníkům této peněžní hry (ve smyslu § 845 občanského zákoníku), kteří byli zapojování do systému na základě zaplacení částky 29.900,- nebo 36.500,- Kč, nebyla v důsledku konstrukce obchodních podmínek a systému hry zaručena rovná možnost zisku, když v článku 1 je stanoveno, že v hierarchickém systému není právní nárok na jmenování do pozic 4 - 7, čímž tak získal prospěch ve výši inkasovaných provizí, tj. celkem částku 1.643.342 Kč“. Za to byl obviněný P. P. odsouzen podle § 250c odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let. Současně byl obviněnému podle § 53 odst. 1 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 300.000,- Kč (tři sta tisíc korun českých). Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu ve všech typech obchodních společností a družstev na dobu 3 (tří) let. Proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 92 T 25/2011, podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 7 To 369/2011, a to tak, že odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný P. P. dovolání (č. l. 262 - 268), v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. maje za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný v dovolání namítl, že se svým jednáním nemohl dopustit trestného činu provozování nepoctivých her a sázek podle § 250c odst. 1, odst. 2 tr. zák., neboť nenaplnil formální stránku předmětného trestného činu, a to proto, že v posuzované trestní věci se nejednalo o žádnou nezákonně provozovanou hru, ale o legální a legitimní způsob prodeje formou multi-level marketingu. Zastává názor, že prodávané slevové knížky umožňovaly jejich majitelům získat zpět jejich hodnotu prostřednictvím slev bez jakéhokoliv zapojování do provizního systému společnosti. Obviněný soudům obou instancí vytýká, že si bez dostatečných podkladů vytvořily závěr o tom, že jde o pyramidovou hru, přičemž opominuly návrh obhájkyně na vypracování znaleckého posudku na ocenění produktů, případně znaleckého posudku zda se jedná o pyramidovou hru nebo o multi-level marketing. Navíc takovýto svůj postup ani nezdůvodnily. Dále nebyl proveden výslech R. S., V. S., R. U., P. K. a L. S., obsažený ve vyjádření obhájkyně k obžalobě ze dne 24. května 2011. Tím se neprovedené důkazy dostaly do kategorie důkazů opomenutých a trestní řízení tím ztratilo základní prvky spravedlivého procesu. Pokud by totiž byly provedeny obhajobou navrhované důkazy, bylo by prokázáno, že šekové knížky, jejichž prodej odsouzený organizoval, mají reálnou hodnotu, a tudíž se nemůže jednat o pyramidovou hru. Dle obviněného je zcela zřejmé, že postupem soudu prvního i druhého stupně došlo k porušení ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy práva na spravedlivý proces odsouzeného a tímto porušením došlo ze strany soudu prvního stupně i soudu odvolacího k nesprávnému právnímu posouzení skutku. Dále obviněný namítl nesprávné hodnocení důkazů, kdy uvedl, že soud prvního stupně nesprávně pochopil systém provizí u společnosti Life Dream, s. r. o., neboť obchodní zástupci nezískávali zásadní provize z vkladů nebo vstupních poplatků od nových účastníků, ale byli odměňováni pouze v případě, že sami uskutečnili prodej produktů společnosti. V této souvislosti obviněný poukázal na výpovědi svědků P., K. a Š., kteří ve svých výpovědích uvedli, že na slevách ze šekové knížky nezískali zpět vložené prostředky, a poukazuje při tom na to, že uvedení svědci nezískali zpět peníze, za které nakoupili šekovou knížku, neboť neprodali šekovou knížku dalším zákazníkům a jejich ztráta proto spočívala v jejich pasivitě. Obviněný zdůraznil, že šekové knížky měly samy o sobě reálnou hodnotu a byly způsobilé několikanásobně vrátit svému vlastníkovi vložené prostředky. Záleželo tudíž na vůli jednotlivců, zda tuto hodnotu dokázali využít nebo se o to alespoň pokusili. Obviněný současně zastává názor, že pro posouzení celé trestní věci je irelevantní, zda se vlastník šekové knížky zapojil do provizního systému popsaného v obchodních podmínkách společnosti, či nikoliv, popř. na jaké úrovni kariérního programu. Nejednalo se totiž o hru, ale o standardní obchodní činnost, tedy podnikání. V dovolání obviněný zpochybnil rovněž naplnění subjektivní stránky trestného činu s tím, že nemohl předpokládat, že se dopouští jednání trestného, neboť prověřování ve věci jeho podnikání bylo vždy ze strany policejních orgánů odloženo. Podle představ obviněného absentuje i další podmínka trestnosti jeho jednání, a to, že by skutek dosahoval potřebného stupně společenské nebezpečnosti, neboť ta je podle jeho názoru nepatrná. Nepatrnou společenskou škodlivost svého jednání obviněný odvozuje od skutečnosti, že proti němu, respektive společnosti Life Dream, s. r. o., nebyla ze strany vlastníků šekových knížek nikdy podána žádná občanskoprávní žaloba, kterou by se některý z prodejců domáhal určité kariérní pozice. Jestliže tedy jeho jednání nebylo sankcionováno v rámci soukromoprávních institutů, nemělo být postihováno ani v rámci trestní represe. Obviněný je přesvědčen, že tak došlo k porušení zásady trestního práva jako ultima ratio, tedy krajního prostředku nápravy. V neposlední řadě obviněný v dovolání poukázal na to, že došlo k nesprávnému vyčíslení značného prospěchu, kdy soudy dospěly k závěrečné částce ve výši 1.643.342,- Kč. Jako podklad pro výpočet této částky posloužily soudům pouze výpisy z bankovních účtů, na které byla poukazována kupní cena za šekové knížky společnosti Life Dream, s. r. o. Soudy přitom nezohlednily, že uvedená částka nepředstavovala čistý prospěch tímto způsobem získaný, neboť nebyly v úvahu vzaty náklady na mzdy zaměstnanců společnosti, náklady na provize obchodních zástupců a dále náklady na pořádání prezentací, na provoz kanceláří, apod. Pokud by takové náklady byly vzaty v potaz, nemohly by soudy dospět k závěru, že prospěch uvedenou činností získaný byl značný, tedy v částce nad 500.000,- Kč. V každém případě nebyl odsouzenému soudem prvního stupně prospěch získaný jednáním, jenž je mu kladeno za vinu, prokázán nadevší pochybnost a tato vada stíhá taktéž i rozhodnutí soudu odvolacího, neboť tento se se skutkovými závěry soudu prvostupňového ztotožnil. Obviněný taktéž zdůraznil, že se žádný poškoze