ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:3.TDO.22.2026.1 Datum: 2026-02-11 In dubio pro reo
Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.…
3 Tdo 22/2026
citace
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. m) tr.ř.
Datum rozhodnutí:11. 2. 2026
Spisová značka:3 Tdo 22/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:3.TDO.22.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:In dubio pro reo
Důkaz
Úřední záznam
Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř.
§ 211 odst. 6 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:17. 3. 2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
3 Tdo 22/2026-361
USNESENÍNejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 2. 2026 o dovolání, které podala obviněná Š. S. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2025, č. j. 8 To 113/2025-302, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 3 T 41/2024, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné Š. S. odmítá.
O d ů v o d n ě n í:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 11. 2. 2025, č. j. 3 T 41/2024-267, uznal obviněnou Š. S. (dále jen „obviněná“, příp. „dovolatelka“) vinnou pod bodem 2) přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jehož se dopustila společně s obviněným F. K. Podle skutkových zjištění tohoto soudu se uvedeného přečinu dopustila tím, že:
po vzájemné domluvě v době od 22:00 hodin dne 2. 9. 2023 do 6:45 hodin dne 4. 9. 2023 v k. ú. XY, okres XY, v místech u XY, na pozemku parcelního čísla XY, odcizili obytný přívěs zn. Tabbert 510, RZ XY, bílé barvy, VIN: XY, rok výroby 1977, v hodnotě 21.394 Kč (včetně příslušenství: televize zn. LG, router od internetu od O2, mikrovlnná trouba, lednice, lůžkoviny), a v době od 22:00 hodin dne 2. 9. 2023 do 6:45 hodin dne 4. 9. 2023 v k. ú. u obce XY, okres XY, v místech u XY, na pozemku parcelního čísla XY, odcizili ze zde zaparkovaného, neuzamčeného, nákladního motorového vozidla zn. Renault Midlum, RZ XY, bílé barvy, VIN: XY, 3 ks prodlužovacích kabelů na 380 V (CEE 16A, 5x2,5 mm2) v délce 50 m/ks v celkové hodnotě 6.942 Kč a po vypáčení víčka palivové nádrže vozidla, které poškodili a způsobili tím škodu ve výši 80 Kč z této odčerpali a odcizili 200 litrů motorové nafty v hodnotě 7.634 Kč (37,17 Kč/l), čímž způsobili poškozenému F. N. škodu na odcizených věcech ve výši 35.970 Kč a škodu poškození víčka nádrže ve výši 80 Kč.
2. Za toto jednání byla obviněná odsouzena podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byla pro výkon trestu zařazena do věznice s ostrahou.
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala obviněná odvolání, a to proti všem výrokům. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 1. 4. 2025, č. j. 8 To 113/2025-302, podle § 256 tr. ř. odvolání obviněné zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně a v návaznosti na něj i proti výše specifikovanému rozsudku Okresního soudu Brno-venkov podala obviněná dovolání. Z argumentace dovolatelky vyplynulo, že tato rozhodnutí napadla ve všech výrocích, které se jí týkají. Své dovolání opřela o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
5. Dovolatelka nejprve shrnula dosavadní průběh řízení a v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vytkla soudům, že bez náležitého odůvodnění opomenuly provést důkazy navržené obviněnou, které jsou v její prospěch. Podle jejího názoru byly důkazy hodnoceny tendenčně, byly pomíjeny podstatné skutečnosti a jiné skutečnosti byly vytrženy z kontextu a dezinterpretovány tak, aby mohla být obviněná uznána vinnou. Dále namítla extrémní rozpory mezi skutkovými závěry soudu a provedeným dokazováním.
6. Obviněná uvedla, že byla přítomna u skutků, které prováděl spoluobviněný F. K. (dále jen „spoluobviněný“) a pomohla mu přelít naftu z kanystrů do jeho auta. Naopak popřela, že vyhledala spoluobviněného za účelem páchání majetkové trestné činnosti, nevěděla, že bude tato trestná činnost páchána a vědomě se na ní nepodílela. Spoluobviněného vyhledala proto, aby jí poskytl pervitin, neboť jej vyráběl a distribuoval. Ona sama je dlouhodobou uživatelkou pervitinu, z čeho soud v její neprospěch dovodil, že si musela být vědoma toho, jaké účinky na ni pervitin má.
7. Z výpovědi spoluobviněného, kterou dovolatelka považuje za jediný usvědčující důkaz, není zřejmé, jak se podílela na skutku. Znovu akcentuje s odkazem na protokol o jejím výslechu jako zadržené osoby ze dne 6. 9. 2023, že nikdy neuvedla, že věděla, že nafta v kanystrech je kradená. Obviněná v této souvislosti cituje text své odpovědi a upozorňuje na to, že otázka není v protokole uvedená, takže nelze určit, jak otázka zněla, přesto se domnívá, že se jednalo o otázku kapciózní, neboť do té doby nehovořila o nošení nafty jako o její krádeži (tuto kvalifikaci jí tak musel sdělit policejní orgán v rámci kladení nezaznamenané otázky).
8. Dále obviněná konstatuje, že v podstatných okolnostech (důvod návštěvy spoluobviněného, nevědomost o místě, kam spoluobviněný jede, pomoc s kanystry, nevědomost o tom, kde se nacházejí, vliv požitých léků na její bdělost a rozpoznávací schopnosti, manipulace s karavanem) vypovídala konzistentně a nelze z toho dovodit jakékoli zaviněné jednání přímo směřující či usnadňující dokonání trestného činu. Připustila však změnu ve své výpovědi ohledně užití pervitinu spoluobviněným. Naopak poukazuje na změny ve výpovědích spoluobviněného a jeho účelovou obhajobu s poukazem na falzifikovanou smlouvu o převodu vlastnického práva ke karavanu a vnitřní rozpor v citovaných částech výslechu spoluobviněného (viz strana 5. dovolání).
9. Dovolatelka upozorňuje na sled okolností, z něhož plyne logický závěr, že v době, kdy ji vezl svědek M. F. na schůzku se spoluobviněným, byla střízlivá, neboť léky a pervitin požila až se spoluobviněným. Obviněná dále poukazuje na skutečnosti vyplývající z výpovědi svědka F., které mají dokazovat, že neměla nikdy v plánu páchat trestnou činnost se spoluobviněným, neboť svědka požádala, aby na ni počkal, že se brzy vrátí. Šlo jí jen o aplikaci pervitinu. Obviněná proto považuje neprovedení důkazu výslechem svědka a nesprávnou interpretaci jeho výpovědi soudem za absurdní. Je totiž přesvědčena, že výpověď svědka F. potvrzuje její skutkovou verzi, když soud z tohoto důkazu učinil závěry v přímém rozporu s jeho obsahem nebo podle toho, co v tomto důkazu vůbec uvedeno není. Obhajoba má za to, že svědek měl být předvolán k výpovědi před soudem.
10. Obviněná též rozporuje závěr soudu ohledně souladnosti její výpovědi z přípravného řízení a výpovědi spoluobviněného. Znovu vyjmenovává, v čem se jejich výpovědi rozcházejí, a považuje za nelogické, aby lhala, že spala v autě, avšak přiznávala, že pomáhala přelít naftu, když mohla uvést, že spala celou dobu. Dovolatelka je přesvědčena, že se soud nechal přesvědčit spoluobviněným o její aktivní roli.
11. Spoluobvinění se tak shodují ve svých výpovědích pouze na přenosu a přelití nafty, což ovšem nezakládá dovolatelce trestní odpovědnost, neboť vzniklá škoda nedosahuje předpokládané hranice. Stejně tak obviněná vyvrací závěr soudu o vloupání, který považuje za neprokázaný, stejně jako původ nafty.
12. Obviněná popsala průběh skutku, tedy že spoluobviněného vyhledala kvůli pervitinu, užila léky kvůli abstinenčním příznakům amfetaminů, když se jí nepodařilo aplikovat si pervitin, spoluobviněný ji vozil s sebou, aby měl krytí a přesvědčil další osoby, že právě ona je organizátorkou této trestné činnosti, když ona se proti tomu nemohla vymezit, neboť byla pod vlivem medikace, stejně jako se nemohli vymezit svědci, kteří jsou taktéž klienty spoluobviněného. Výpověď spoluobviněného není podle jejího závěru důvěryhodná, je zcela účelová. A výpověď svědka F. je špatně interpretována.
13. V závěru argumentace k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. shrnula obviněná své dovolací námitky obecně spočívající v rozporech skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů. Dovolatelka konstatuje, že neexistuje žádný podklad pro její odsouzení, a proto je třeba rozhodnout v souladu se zásadou in dubio pro reo.
14. Dovolatelka z výše uvedených důvodů navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2025, č. j. 8 To 113/2025-302, a taktéž rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 11. 2. 2025, č. j. 3 T 41/2024-267, a ve smyslu § 265m odst. 1 tr. ř. sám rozsudkem rozhodl, že se obviněná zprošťuje obžaloby.
15. Dovolání obviněné bylo ve smyslu § 265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyšší státní zástupkyni k případnému vyjádření. Státní zástupce působící u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) využil s
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.