3 Tdo 289/2014 — Nejvyšší soud

3 Tdo 289/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:9. 4. 2014 Spisová značka:3 Tdo 289/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:3.TDO.289.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5 tr. ř. § 2 odst. 6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:23. 5. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 289/2014-31 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. dubna 2014 o dovolání, které podal obviněný Mgr. P. P. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 11 To 305/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 2 T 124/2011, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněného Mgr. P. P. odmítá. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 2 T 124/2011, byl obviněný Mgr. P. P. uznán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že „jako majitel domu v ulici P. v P., okres N., umožnil za protislužbu formou provádění různých prací na předmětném domě, od přesně nezjištěné doby roku 2009 po dobu jednoho roku s 5 měsíční přestávkou a dále od přesně nezjištěné doby nejméně týden před dnem 09.06.2010, užívat k bydlení suterénní byt v domě, minimálně L. H., občanu R., ve kterém jako majitel domu provedl v roce 2000, na základě vydaného stavebního povolení ze dne 02.02.2000, stavební úpravy, v rámci kterých byl do bytu instalován plynový kotel zn. Junkers a posléze jako majitel plynového kotle zanedbal pravidelné provádění kontrol a revizí plynového zařízení podle vyhlášky č. 85/1978 Sb., provádění kontrol a čištění komínů podle vyhlášky č. 111/1981 Sb., a provádění servisu plynového kotle, a nedodržel ustanovení § 62 odst. 2 písm. f), odst. 4 písm. c) energetického zákona č. 458/2000 Sb., které ukládá zákazníkovi odebírajícímu plyn pro obsluhu plynového zařízení, i vlastníkovi nemovitosti, aby plynová zařízení udržovali ve stavu vylučujícím ohrožení životů, takže znečištěný plynový spotřebič produkoval vysokou koncentraci oxidu uhelnatého ve spalinách, neboť při znečištění a zanesení difuzorů docházelo k nedostatečnému přívodu primárního vzduchu pro spalování, což způsobovalo sníženou provozní teplotu spalin v oblasti čidla proti zpětnému toku spalin a nedošlo tím k reakci čidla pojistky proti zpětnému toku spalin a došlo k zanesení spalinové cesty pevnými úsadami, v důsledku čehož byla v bytě, kde se nacházeli občané R. L. H., D. V. a I. S. v době od 18:30 hodin do 19:45 hodin dne 09.06.2010, vysoká koncentrace oxidu uhelnatého a došlo k jejich úmrtí na otravu oxidem uhelnatým“. Za to byl podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 11 To 305/2013, jímž je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 19. 9. 2013 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř.]. Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný Mgr. P. P. dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť v jeho případě nemohla být naplněna subjektivní stránka trestného činu. V průběhu trestního řízení totiž bylo prokázáno, že zplodiny oxidu uhelnatého unikající z kotle byly primárně důsledkem chybné instalace kotle a vyvložkování komína. Nebýt této nezodpovědné montáže, kterou sám nemohl nijak ovlivnit, ke smrti poškozených by nikdy nedošlo. Se společností Městská realitní, a. s. navíc uzavřel příkazní smlouvu, podle které měla společnost provádět správu nemovitosti, a to včetně revize plynového zařízení. Za revizi plynového zařízení platil každoročně na základě dokladu vystaveného správcovskou společností, a proto předpokládal, že buď revize nevykázaly žádnou vadu, anebo pokud ano, že se příkazník postará o jejich odstranění. Tyto revize se podle obviněného musely vztahovat i na kotel nacházející se v předmětném bytě, neboť závěr revize, že zařízení je schopno bezpečného provozu, bylo možné revizním technikem vystavit jedině po kontrole všech koncových zařízení v domě. Na závěru o nedostatečné správě domu ze strany příkazníka nemůže nic změnit ani to, že společnost údajně neměla přístup do předmětného bytu a že výměnu původního plynového spotřebiče za plynový kotel realizoval obviněný sám. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. napadené rozhodnutí Krajského soudu v Praze, jakož i rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 2 T 124/2011, zrušil a aby přikázal soudu první instance, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve svém vyjádření uvedl, že pokud jde o příčinu smrti poškozených, lze do jisté míry souhlasit s obviněným, že instalace plynového kotle vykazovala vady, nelze však souhlasit s tím, že by takové zjištění vylučovalo trestního odpovědnost obviněného. Vadná instalace kotle totiž byla podle příslušných znalců pouze jednou z příčin vnikání toxických plynů vzniklých hořením zpět do místnosti obývané poškozenými, nejednalo se o příčinu výlučnou. Na zvýšení koncentrace oxidu uhelnatého se dále podílelo i zanesení spalinové cesty v sopouchu, která byla ze dvou třetin zanesena tuhými usazeninami. Neservisovaný plynový spotřebič produkuje vysokou koncentraci oxidu uhelnatého a při znečištění vnitřních součástí dochází k nedostatečnému přívodu primárního vzduchu, což snižuje teplotu spalin v oblasti čidla a pojistky proti zpětnému toku spalin, a v důsledku toho nedojde k reakci čidla a pojistky proti zpětnému toku spalin. Za základní příčinu pak znalec označil znečištění výměníku, přičemž poukázal i na vliv nánosů ve dvou třetinách komínu. Ze skutkových zjištění soudů tak nelze dovodit obviněným prosazovaný závěr, že vadná instalace kotle by zapříčinila smrt poškozených i bez přispění jeho jednání spočívajícího v zanedbání pravidelných kontrol tohoto plynového zařízení. Jednání obviněného představovalo jednu z příčin, bez nichž by k zákonem předvídanému následku nedošlo, resp. nedošlo by k němu způsobem, jakým k němu došlo. Pokud jde o příkazní smlouvu se společností Městská realitní, a. s., odkázal státní zástupce na správný závěr obou soudů, podle něhož uvedená společnost konkrétní prostor, v němž došlo k nehodě, nespravovala, jelikož její odměna se odvíjela pouze od nájemného za prostory, které byly reálně pronajaty. Do takto spravovaných bytů prostor obývaný poškozenými nenáležel. Byl to právě obviněný, kdo prostor poskytl k užívání poškozeným, a to zcela bez přispění uvedené realitní společnosti. Podle státního zástupce neobstojí ani námitka, že obviněný nemohl vědět, že v předmětném prostoru Městská realitní, a. s. nevykonává žádnou správu, včetně správy plynových zařízení. Byl to právě obviněný, kdo měl uzavřenou příslušnou smlouvu s dodavatelem plynu, a byl tak nejen vlastníkem plynového zařízení, ale rovněž zákazníkem odebírajícím plyn. Z faktury za provedení revize navíc vyplývá, že se týkala pouze domovních rozvodů, nikoli i koncových plynových spotřebičů. Skutkové i právní závěry obou soudů tak považuje státní zástupce za správné. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání v neveřejném zasedání jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i případné jiné rozhodnutí. Obviněný Mgr. P. P. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostřede