3 Tdo 408/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 408/2025-278 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 6. 2025 o dovolání, které podal obviněný G. K. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2024, č. j. 6 To 273/2024-204, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 6 T 37/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh jednání 1. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 2. 4. 2024, č. j. 6 T 37/2024-119, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a odsouzen za to k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s ostrahou. Dále byl zavázán k povinnosti zaplatit na náhradě škody firmě Albert Česká republika, s.r.o. 6 242 Kč. 2. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se přečinu dopustil pokračujícím jednáním tvořeným čtyřmi krádežemi v teplických obchodech spáchanými od 23. 11. 2023 do 31. 1. 2024, jimiž způsobil celkovou škodu 12 134 Kč. S výjimkou třetího útoku ze dne 17. 1. 2024 v prodejně Penny Market se zbývajících tří krádežních jednání měla společně s ním dopustit i M. M., jejíž trestní odpovědnost je řešena samostatně a prvostupňovým rozsudkem o ní nebylo nikterak rozhodováno. Společné tři dílčí útoky se týkaly · krádeže šamponů a kondicionérů v hodnotě 3 469 Kč v prodejně dm drogerie markt, · krádeže 37 kusů balení káv v hodnotě 6 242 Kč v prodejně Albert a · krádeže potravin v hodnotě 1 983,70 Kč v prodejně Kaufland. O podrobnostech k popisu skutku se odkazuje na prvostupňový rozsudek. 3. Proti němu směřované odvolání obviněného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 11. 9. 2024, č. j. 6 To 273/2024-204, zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Usnesení odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně. Dovolání opřel o důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Rozporoval své pachatelství krádeže v prodejně Albert, z níž dle nižších soudů má být usvědčován kamerovým záznamem. Namítl, že při nahlédnutí do spisu dne 14. 11. 2024 byla obálka s kamerovým záznamem připnuta originální svorkou k úřednímu záznamu a je tedy vyloučeno, že by se odvolací senát s videonahrávkou seznámil, neboť k vynětí CD nosiče bylo nutné obálku odtrhnout a otevřít přes secvaknutí. Obálka s videozáznamem však byla odtržena a otevřena až k žádosti obhájkyně dne 14. 11. 2024. Na záznamu pak není zachycena krádež tak, jak je popsána v prvostupňovém rozsudku, neboť do dětského kočárku by se takové množství zboží ani nemohlo vejít. Na záznamu je vidět obviněný s družkou, jak berou 8 věcí z regálů, a i pokud by vzali 8x nejdražší položku ze seznamu odcizených věcí, šlo by o částku 2 232 Kč a celková škoda způsobená všemi čtyřmi jednáními by činila tolik 8 124,30 Kč. Pak by celé jednání bylo nutno posoudit jako přestupek. Dovolatel dále odmítl, že by druhostupňový soud mohl vycházet z účtenky odcizeného zboží, neboť nebyl se zbožím zadržen a nebylo tedy zjištěno, jaké zboží měl u sebe při opuštění prodejny. Výslech pracovníka, který záznam o krádeži vyhotovil k objasnění skutečnosti, jak došel k množství a typu odcizeného zboží, nedůvodně proveden nebyl. Vzhledem k nesprávným skutkovým závěrům neobstojí ani závěry právní, neboť pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku je nutné, aby byla způsobena škoda nikoliv nepatrná, tedy vyšší než 10 000 Kč. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil druhostupňovému soudu, případně aby věc sám postoupil příslušnému správnímu orgánu k projednání přestupku. Vznesl též požadavek, aby do rozhodnutí o dovolání mu byl přerušen výkon trestu. 5. K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Poukázala na to, že dovolání je vystavěno na opakování námitek prolínajících se víceméně celým trestním řízením, s nimiž se oba soudy náležitě vypořádaly. Připustila, že nynější dovolací námitky lze podřadit pod označené dovolací důvody, jde však o námitky zjevně neopodstatněné. Jednání obviněného je prokázáno především kamerovým záznamem a zajištěnou účtenkou prokazující hodnotu odcizeného zboží. Výskyt jakékoliv jiné osoby v prodejně zjištěn nebyl a zboží specifikované v účtence tak v inkriminovaný den a době nemohl nikdo jiný než obviněný odcizit. Jeho tvrzení, že nemohl odcizit takové množství kávy, neboť to nešlo vměstnat do dětského kočárku s dítětem, je tak bezpředmětné. Odvolací soud se rovněž vypořádal s neprovedením návrhu na doplnění dokazování. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., a aby tak učinil v neveřejném zasedání. Souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání státní zástupkyně vyslovila i pro případ i jiného než navrženého rozhodnutí. 6. Na vyjádření státní zástupkyně obviněný reagoval replikou. Namítl, že ani státní zástupkyně se neseznámila s kamerovým záznamem, stejně jako nižší soudy, jimž obviněný vyčetl, že vyšly pouze z protokolu, který však neodpovídá tomu, co je na záznamu zachyceno. Z něho není nikde vidět, že obviněný bral či vůbec mohl vzít věci uvedené v prvostupňovém rozsudku. Nadto kočárek je plný a je otázkou, zda by se tam tak dané věci vůbec mohly vejít. Pokladní účtenku nelze k důkazu užít, neboť byla vypracována dle neznámého klíče a pouze výslech osoby, která zboží markovala, by mohl osvětlit, podle čeho právě takové zboží bylo do seznamu pojato. Bylo-li by tam veškeré chybějící zboží z prodejny, pak by bylo nutné zkoumat, kdy naposledy bylo zboží na prodejně přítomno, neboť nelze vyloučit, že je odcizil někdo jiný. III. Přípustnost dovolání 7. Dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání splňuje obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání 8. V prvé řadě nutno zmínit, že všechny dovolací výhrady jsou opakováním argumentace vznášené již v odvolacím řízení. Druhostupňový soud na ně patřičně reagoval, vypořádal se s nimi a obviněnému poskytl náležité vysvětlení, proč jim nedal za pravdu. Na jeho argumentaci lze proto v mnohém odkázat i z hlediska nyní uplatněných dovolacích důvodů. V tomto ohledu lze připomenout i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, podle něhož opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky vytýkané v předchozím řízení, s nimiž se soud nižšího stupně dostatečně a správně vypořádal, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. 9. Obviněný založil své dovolání na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na vyhodnocení toho, zda obviněným vznesené námitky obsahově odpovídají uplatněným důvodům dovolání a poté na posouzení toho, zda jim lze přiznat důvodnost a zda jsou tudíž způsobilé odůvodnit požadovanou kasaci napadeného rozhodnutí. 10. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněným označených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, když · rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] a · rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.]. IV./1. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 11. Znění tohoto dovolacího důvodu nemění nic na způsobu rozhodování dovolacího soudu, neboť v řízení o tomto mimořádném opravném prostředku (dovolání) se i nadále neuplatňuje tzv. revizní princip. Z toho plyne, že to je zásadně dovolatel, který svou argumentací vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí tímto soudem. Pokud již k němu Nejvyšší soud přistoupí (viz § 265i odst. 3 tr. ř.: Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1 …), činí tak zásadně jen v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání. Takový postup aprobuje i Ústavní soud, což lze – a to i ve vztahu zákonem č. 220/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 zavedenému důvodu dovolání podle písm. g) – doložit např. na jeho usnesení ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 3298/22 (nověji např. usnesení ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. III. ÚS 1866/24, odkazující na prvně uvedené), podle něhož „není-li z obsahu dovolacích námitek směřujících do oblasti dokazování a zjišťování skutkového stavu a priori zjevné, že odpovídají hypotéze § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, není Nejvyšší soud povinen sám aktivisticky prověřovat dokazování provedené nižšími soudy a jejich skutkové závěry n