3 Tdo 474/2022 — Nejvyšší soud

3 Tdo 474/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 8. 2022 Spisová značka:3 Tdo 474/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.474.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pojistný podvod Pojištění Povinnost mlčenlivosti Dotčené předpisy:§ 210 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku § 210 odst. 5 písm. b) tr. zákoníku § 21 odst. 4 předpisu č. 38/2004 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 11. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 474/2022-535 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 8. 2022 o dovolání, které podala obviněná Š. C., roz. R., nar. XY, trvale bytem XY, XY, okres Přerov, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 11. 1. 2022, sp. zn. 68 To 206/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 6 T 21/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. f) trestního řádu se dovolání obviněné Š. C. odmítá. Odůvodnění: I. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 25. 6. 2021, sp. zn. 6 T 21/2021, byla obviněná Š. C. uznána vinnou zločinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c), odst. 5 písm. b) tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že jako výhradní pojišťovací agent zapsaný v registru České národní banky pod ev. č. XY zastupující poškozenou společnost ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, na základě Smlouvy o obchodním zastoupení č. 5106231 ze dne 24. 2. 2015, na základě které spravovala pojistný kmen pojištěné B. M., jehož součástí byla i pojistná smlouva č. 26573801 (611012009) Domov Expres 2010, jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti z běžného občanského života, nepravdivě poškozené společnosti prezentovala pojistnou událost spočívající v poškození vozidla zn. Audi A4, rz XY, na jehož přední kapotu měl dne 31. 7. 2015 upadnout kámen z truhlíku umístěného na balkoně bytu na adrese XY, tento pád kamene měla způsobit B. M., neboť ačkoliv si Š. C. byla vědoma, že k uvedené pojistné události spočívající v poškození tohoto vozidla B. M. nedošlo, tak tuto pojistnou událost vedenou pod č. 2155012431 dne 5. 8. 2015 ze své kanceláře v XY, okres Přerov, prostřednictvím svého služebního emailu XY bez vědomí a souhlasu B. M. oznámila na centrálu poškozené společnosti v Pardubicích, dále zasílala nepravdivé podklady související s touto pojistnou událostí, aniž by měla od pojištěné B. M. plnou moc pro tato jednání, přičemž na základě takto nepravdivě prezentovaného průběhu pojistné události a doložených podkladů Š. C. svévolně zajistila nezákonný finanční prospěch pro M. R., nar. XY, bytem XY, spočívající v opravě poškozeného vozidla zn. Audi A4, r.z. XY, kterou provedl autoservis AR A. R., IČO: XY v XY, kterému byla poškozenou pojišťovnou uhrazena za provedenou práci dne 14. 9. 2015 převodem na účet č. XY celková částka z pojistného plnění ve výši 32.897 Kč, přičemž Š. C. takto jednala i přes to, že jako osoba zastupující poškozenou společnost v postavení výhradního pojišťovacího agenta měla zvlášť uloženou povinnost chránit její zájmy, a to na základě Smlouvy o obchodním zastoupení č. 5106231, zejména pak článku 4.A. Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele, bod 4.2 a bod 4.12, podle kterých byla povinna v maximální míře chránit obchodní zájmy pojišťovny a plnit veškeré povinnosti jí převzaté na základě této smlouvy poctivě, s nejvyšší odbornou péčí, s ohledem na oprávněné zájmy pojišťovny a zájmy spotřebitelů a v souladu s touto smlouvou a dále se všemi právními předpisy České republiky, což nečinila, a dále na základě ustanovení § 21 odst. 4 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění účinném do 30.11.2016, podle kterého nesměla zneužívat skutečnosti, které se dozvěděla v souvislosti s činností pojišťovacího zprostředkovatele, ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiného, což činila, kdy takto svým jednáním způsobila poškozené společnosti ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, se sídlem Pardubice - Zelené Předměstí, Masarykovo náměstí č. 1458, IČO: 45534306, škodu ve výši 32.897 Kč. Za to byla obviněná odsouzena podle § 210 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 (třiceti šest) měsíců. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku byl obviněné dále uložen peněžitý trest v počtu 30 denních sazeb po 500 Kč, celkem 15.000 Kč (patnáct tisíc) Kč. Proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 25. 6. 2021, sp. zn. 6 T 21/2021, podala obviněná Š. C. odvolání, které směřovala do všech výroků napadeného rozsudku. O odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 11. 1. 2022, sp. zn. 68 To 206/2021, a to tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněné zamítl. II. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci podala obviněná prostřednictvím svého advokáta dovolání (č. l. 520-522), ve kterém uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a rovněž podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., kdy má za to, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněná uvedla s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu vztahující se k výkladu institutu „osoby se zvlášť uloženou povinností hájit zájmy poškozeného“, že z obsahu uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení č. 5106231 a ani z jiné k důkazu provedené smluvní dokumentace nevyplývá, že by byla primárně (jako hlavní úkol) povinna zvláštním způsobem hájit zájmy druhého smluvního partnera, tedy dotčené pojišťovny. Pokud okresní soud k takovému výkladu dospěl a krajský soud se se stanoviskem ztotožnil, má za to, že jejich právní hodnocení neodpovídá odkazované soudní praxi. Konstatuje rovněž, že odvolací soud v tomto směru odkázal na zdůvodnění této právní kvalifikace nalézacím soudem bez jakékoli bližší konkretizace. Je přesvědčena, že existenci zvlášť uložené povinnosti chránit zájmy poškozeného nelze vyvozovat z prostého faktu, že určitá osoba má smluvně nebo zákonně uloženou povinnost opatrovat nebo spravovat majetek poškozeného; musí jít o pachatele, jehož hlavním úkolem vyplývajícím ze služebního, pracovního nebo funkčního zařazení je péče o zabezpečování zájmů poškozeného. Nadto je z provedených důkazů a na ně navazujících skutkových zjištění patrné, že tyto jsou v poměrně značném rozporu, kdy v tomto směru podřazuje námitky pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná odkazuje na znění § 21 odst. 4 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí (dále jen „zákon č. 38/2004 Sb.“), které citoval rozsudek soudu prvního stupně, s tím, že citace tohoto zákonného ustanovení je v souvislostech projednávané věci nepřípadná, když z ní nevyplývá to, že by ochrana zájmů pojišťovny byla hlavním úkolem pojišťovacího makléře, ani to, jakým způsobem mají být tyto hodnoty chráněny. Jedná se pouze o právní úpravu povinnosti mlčenlivosti, což judikaturou vyžadované parametry kvalifikovaného znaku trestného činu jí kladeného za vinu nenaplňuje. Dále obviněná namítla, že skutková věta obsahuje nejenom parafrázovanou citaci § 21 odst. 4 zákona č. 38/2004 Sb., ale také výklad smlouvy o obchodním zastoupení. Má za to, že z žádného ujednání této smlouvy nelze dovodit, že povinnost chránit zájmy ČSOB, a.s., je primárním úkolem dovolatelky, je na její osobu vázán a má vést k maximální ochraně majetku pojišťovny. V tomto ohledu jsou předmětná ustanovení dané smlouvy okresním soudem přeceňována, přičemž namítaná absence naplnění znaku zvlášť chráněné povinnosti je způsobena nejenom použitím nesprávné právní kvalifikace, ale taktéž s tím související absencí takových relevantních poznatků a okolností, ze kterých by bylo možné usuzovat na judikaturou dané předpoklady existence tvrzené „kvalifikované povinnosti“. Vzhledem k výše uvedenému obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 11. 1. 2022, č.j. 68 To 206/2021-510, ve smyslu ustanovení § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci k novému projednání a rozhodnutí. K dovolání obviněné se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. p