3 Tdo 828/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 828/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:8. 10. 2025 Spisová značka:3 Tdo 828/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.828.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Trest Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:26. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 828/2025-523 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 10. 2025 o dovolání, které podal obviněný K. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 6. 2025, sp. zn. 6 To 186/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 2 T 17/2025, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného K. Š. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 7. 4. 2025, sp. zn. 2 T 17/2025, byl obviněný K. Š. (dále jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným pokusem zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 145 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a za to byl odsouzen podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon mu byl podmíněně odložen a stanovena zkušební doba v trvání pěti roků za současného vyslovení dohledu. Dále mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 250 000 Kč. Rovněž byly učiněny výroky o náhradě škody, a to podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných J. Š., B. E. a D. E. 2. Stalo se tak na základě skutkových zjištění spočívajících zkráceně v tom, že obviněný dne 10. 4. 2023 okolo 11:50 hodin nejprve s ostatními spoluobviněnými neoprávněně vnikli na pozemek domu čp. XY v obci XY, okres XY, kde chtěl s obviněným J. Š. pro předchozí spor fyzicky napadnout zde přítomného poškozeného M. R., který byl se svým doprovodem poškozenými M. M. a Š. F. na tomto pozemku na návštěvě, a poté co dovolatel vstoupil na tento pozemek, vzal si z ohniště kovovou trojnožkou o váze 1386 g a délce 90 cm, se kterou po pozemku se slovy „Zabiju tě, dostanete přes piču a co tady děláte vy mrdky“ běžel na poškozeného M. M. v úmyslu ho touto trojnožkou napadnout, přičemž poškozeného M. M. zde fyzicky napadali i obvinění D. E. a B. E., dále obviněný J. Š., poté se konflikt přesunul na veřejné prostranství, kam poškození M. R. a M. M. před obviněnými utekli a zde byli opět napadáni tak, že obviněný J. Š. společně s obviněným B. E. drželi poškozeného M. R. a obviněný D. E. nejméně pěti ranami pěstí poškozeného M. R. udeřil do pravé části těla, a dále k těmto přistoupil dovolatel s kovovou trojnožkou v ruce, se kterou s dvojručním úchopem a nápřahem nad hlavu vedl úder na poškozeného M. R., a poté dovolatel dalšími stejně provedenými údery kovovou trojnožkou dvakrát udeřil poškozeného M. M. do hlavy, který rány částečně vykryl a před dovolatelem se dal na útěk a dovolatel jej pronásledoval a nejméně jedním úderem kovovou trojnožkou se poškozeného M. M. pokusil opět udeřit, čímž poškozenému M. M. byla způsobena tržně zhmožděná rána délky 6cm v levé temenní krajině a pohmoždění měkkých tkání na levém předloktí s otokem, které si vyžádalo lékařské ošetření, bez nutnosti hospitalizace, avšak při větší intenzitě působícího násilí by mohlo na hlavě vzniknout i závažnější poranění, např. zlomenina klenby lební, nitrolební poranění a podobně, dále poškozenému M. R. byly způsobeny kožní oděrky na zevní straně pravé očnice a za pravým uchem, které si vyžádalo lékařské ošetření, bez nutnosti hospitalizace, poškozené Š. F. došlo ke zhmoždění pravého lýtka, ke kterému došlo v přesně nezjištěný okamžik, které si vyžádalo lékařské ošetření bez nutnosti hospitalizace, a poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně byla za poskytnutou péči způsobena celková škoda ve výši 16 132 Kč. 3. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl rozsudkem ze dne 9. 6. 2025, sp. zn. 6 To 186/2025, o odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Lounech, podaného v neprospěch dovolatele do výroku o trestu, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušil v celém výroku o trestu týkajícím se dovolatele a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že jej odsoudil podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 6. 2025, sp. zn. 6 To 186/2025, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání. To směřoval do jeho výroku o trestu a opřel je o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 5. Obviněný konkrétně namítal, že s přihlédnutím k dosavadnímu způsobu jeho života, a to zejména po spáchání projednávaného skutku, má za to, že druh trestu, resp. jeho výše, je nepřiměřeně přísný. Dovolatel odkázal na konstantní judikaturu Ústavního soudu, který ve svých nálezech zdůrazňuje povinnost obecných soudů ukládat přiměřené trestní sankce. I pokud byl uložený trest zákonem připuštěný a v rámci zákonné sazby, musí být přiměřený a řádně odůvodněný. Následně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, kdy došlo ke zrušení výroku o trestu, přestože byl uložený přípustný druh trestu v rámci zákonné výměry. V rozhodnutí ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 8 Tdo 1561/2016, Nejvyšší soud sice potvrdil, že samotná přísnost trestu není dovolacím důvodem, nicméně výjimečně trest zrušil vzhledem k neúměrné přísnosti s ohledem na nejlepší zájmy dětí dovolatelky a s ohledem na nedostatečné odůvodnění ze strany odvolacího soudu. Obdobně postupoval i v rozhodnutí ze dne 15. 1. 2020, sp. zn. 7 Tdo 1587/2019, kdy zrušil výrok o trestu pro nedostatečné odůvodnění, respektive pro opomenutí podstatných skutečností důležitých pro druh a výměru trestu, zejména osobních a rodinných poměrů obviněného. 6. Bez povšimnutí rovněž nemůže podle dovolatele zůstat skutečnost, že projednávaný skutek těžkého ublížení na zdraví byl posuzován ve stádiu pokusu, nikoliv jako dokonané jednání, na což soud prvního stupně přiléhavě reagoval, když obviněnému uložil tresty alternativní. Závěrem poukázal na novelu trestního zákoníku (sněmovní tisk 861/0), která byla dne 30. 5. 2025 ve třetím čtení schválena Poslaneckou sněmovnou, kdy tato novela bude klást soudům větší důraz na ukládání peněžitých trestů. Hlavním cílem tohoto zákona je mj. ve vhodných případech podpořit možnost ukládání alternativních trestů místo nepodmíněného trestu odnětí svobody. 7. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil v celém rozsahu napadený rozsudek, tj. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 6. 2025, č. j. 6 To 186/2025-488, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 8. K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Poukázala na to, že dovolatel své námitky proti výroku o trestu nedoprovodil příslušným relevantním výkladem, ve kterém by vyložil dostatečně konkrétně, proč se domnívá, že došlo k porušení zásad pro ukládání trestu. Je však třeba připustit, že obviněný argumentoval dvěma rozhodnutími Nejvyššího soudu, která by měla řešit obdobnou problematiku. Obě rozhodnutí reagují na skutečnost, že obvinění pečovali o nezletilé děti. Bylo zohledněno, že při ukládání trestu odnětí svobody rodiči pečujícímu o nezletilé dítě musí k nejlepšímu zájmu dítěte soud přihlížet a přiznat mu náležitou váhu. Na druhou stranu v obou rozhodnutích je prezentován názor, že není vyloučeno, aby konkurující veřejný zájem na přiměřeném potrestání pachatele v konkrétním případě převážil. 9. V posuzované trestní věci není možné dospět k závěru, že by uložená sankce byla vzhledem ke specifickým okolnostem případu natolik přísná a nespravedlivá, že by atakovala samotné principy proporcionality a humánnosti trestního postihu. Odvolací soud obviněnému uložil trest odnětí svobody za vysoce závažný trestný čin proti životu a zdraví na samé spodní hranici zákonné trestní sazby podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a současně jej dostatečně odůvodnil. Z dostupného spisového materiálu nevyplývají žádné okolnosti, které by významněji zvyšovaly riziko negativních dopadů odsouzení obviněného na jeho děti v porovnání s jinými obdobnými případy pa