3 Tdo 892/2022 — Nejvyšší soud

3 Tdo 892/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 10. 2022 Spisová značka:3 Tdo 892/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.892.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:In dubio pro reo Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dotčené předpisy:§ 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:24. 1. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 892/2022-210 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2022 o dovolání, které podal obviněný V. D., nar. XY v XY, trvale bytem XY, fakticky bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 20. 4. 2022, č. j. 55 To 62/2022-147, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 2 T 160/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. D. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 9. 12. 2021, č. j. 2 T 160/2021-117, byl obviněný V. D. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“). Uvedeného přečinu se obviněný dopustil tím, že dne 12. 5. 2021 v době kolem 16:45 hodin, na pozemních komunikacích v XY, řídil osobní motorové vozidlo zn. BMW 730 D, r. z. XY, stříbrné barvy, na nábřeží XY ve směru od XY, při jízdě byl pronásledován motorizovanou hlídkou Policie České republiky Obvodního oddělení Přerov II, svou jízdu ukončil až na ulici XY, z vozidla a místa před policisty utekl, vozidlo řídil i přesto, že mu byl příkazem Magistrátu města Přerova, odborem evidenčních a správních služeb a obecního živnostenského úřadu, oddělení dopravně správních agend, ze dne 26.11.2019, č.j. MMPr/272508/2019/OF, který nabyl právní moci dne 11.12.2019, uložen mj. zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců počínaje dnem nabytí právní moci tohoto příkazu, jenž mu byl doručen do vlastních rukou dne 2. 12. 2019 a byl si tedy tohoto zákazu vědom. 2. Za shora uvedené jednání byl obviněný podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl dále obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 4 roků. 3. Proti rozsudku nalézacího soudu podal obviněný odvolání. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 20. 4. 2022, č. j. 55 To 62/2022-147, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“) napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu zákazu činnosti vysloveném dle § 73 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 roků. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný své dovolání zaměřil jednak proti výroku o vině, jednak proti výroku o trestu. 5. Obviněný je přesvědčen, že rozhodnutí nižších soudů trpí vadou opomenutých důkazů a že skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech. 6. Svědecké výpovědí policistů považuje obviněný za procesně nepoužitelné důkazy. V této souvislosti cituje judikaturu Nejvyššího správního soudu (7 As 83/2010-63, 1 As 97/2011-52). Dle obviněného mohou mít policisté zájem na jeho obvinění a výkonu trestu odnětí svobody. Jejich výpovědi nejsou objektivní. Policisté přiznali, že obviněného znají z jiných případů. 7. V rámci svého odvolání obviněný navrhoval provedení vyšetřovacího pokusu k ověření, zda mohli policisté rozpoznat v projíždějícím automobilu, kdo jej řídí. Odvolací soud však tento důkaz neprovedl. 8. Obviněný poukazuje na to, že policisté jej poté, co údajně řídil vozidlo, ztotožnili na ulici, měli tedy dostatek času si obviněného prohlédnout a následně jej soudu detailně popsat. Výpověď zasahujících policistů by měla být hodnocena více rezervovaně. S přihlédnutím k názoru vyjádřeném v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 4 As 19/2007 lze svědectví příslušníků PČR považovat za objektivní v případě, pokud nemají osobní zájem na řízení a jeho výsledku, například pokud se nepodíleli na úkonech v řízení. Obviněný neshledává důvod, proč by uvedený rozsudek nebylo možné aplikovat i v trestním řízení. Pokud odvolací soud označil rozsudek za nepřiléhavý, učinil tak bez patřičného odůvodnění. Obviněný dále poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 8 Tdo 238/2011, z něhož má vyplývat, že svědectví zasahujících policistů lze použít jako důkaz v řízení před soudem, jen pokud by vypovídali o skutečnostech, o kterých se nedozvěděli z obsahu trestního spisu. 9. Svědecké výpovědi policistů jsou podle obviněného jediným usvědčujícím důkazem. Soudy uvěřily výpovědím policistů, výpovědi ostatních svědků takto pozitivně hodnoceny nebyly, ač bez hlubšího odůvodnění, proč tomu tak je. Soudy zmiňovaný bližší vztah svědků a obviněného existuje i mezi ním a policisty (byť jde o vztah negativní) a není proto důvodu, aby na výpovědi policistů bylo nahlíženo jiným měřítkem než na výpovědi ostatních svědků. Obviněný tvrdí, že výpověďmi svědkyně P. N., J. K., H. Z. a částečně i F. P. byl vyvracen skutkový děj popisovaný policisty, tedy že by obviněný mohl být v inkriminované době řidičem vozidla BMW. 10. V projednávané věci se podle obviněného měla uplatnit zásada in dubio pro reo. Obviněný předkládá Nejvyššímu soudu printscreeny z webové stránky Mapy.cz, z nichž má vyplývat, že trasu, kterou měl obviněný podle výpovědi policistů urazit pěšky, není možné zdolat za 10-15 minut. Pokud by obviněný běžel, policisté by jistě uvedli, že obviněný byl např. zpocený, červený v obličeji nebo byl politý, neboť při běhu s kelímkem plným piva lze předpokládat vylití obsahu kelímku. 11. Uložený trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců považuje obviněný za nepřiměřeně příkrý. Soudy podle obviněného dostatečně nezohlednily rodinné poměry obviněného, který má dobré vztahy se svou nezletilou dcerou. Soudy v tomto směru mohly vyslechnout matku nezletilé. 12. Obviněný nesouhlasí s tím, že soud jako přitěžující okolnost vzal tvrzení policistů, že řidič BMW jim v zastavěné oblasti ujížděl značnou rychlostí. Toto tvrzení není ničím podložené a při měření rychlosti nebylo použité ověřené a kalibrované měřidlo podle § 8 a násl. zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. Absence takového měřidla musí být podle názoru obžalovaného vykládána v jeho prospěch za užití zásady in dubio pro reo. Obviněný považuje za zarážející, že policisté nepředložili videozáznam ze svého služebního vozidla, který by podle informací obžalovaného měl být běžnou součástí hlídkových vozidel PČR. Ani s touto námitkou se odvolací soud nevypořádal. Obviněný je přesvědčen, že na něj lze působit alternativními tresty. 13. Ze shora uvedených důvodů obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby mu vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí. 14. Dovolání obviněného bylo ve smyslu § 265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Státní zástupkyně shrnula dovolací argumentaci obviněného, uvedla, v čem spočívá uplatněný dovolací důvod, a poté se vyjádřila k jednotlivým dovolacím námitkám. 15. Státní zástupkyně uvádí, že obviněný z valné části opakuje obhajobu uplatňovanou v předchozích fázích trestního řízení. S námitkou procesní nepoužitelnosti výpovědí zasahujících policistů se podle státní zástupkyně vypořádal již nalézací soud v bodě 18. odůvodnění rozsudku. Výpovědi jsou souladné s dalšími provedenými důkazy (kamerový záznam, výpověď svědka N., předchozí odsouzení obviněného za tutéž trestnou činnost). Obviněný svou argumentaci opírá o diametrálně odlišné právní závěry soudů, které skutkově neodpovídají nyní projednávané věci. Státní zástupkyně s odkazem na judikaturu uvádí, že vypovídající policisté byli v nyní projednávané trestní věci přímými svědky jednání obviněného; popsali, co vnímali svými smysly. Přímá svěde