3 Tdo 926/2024 — Nejvyšší soud

3 Tdo 926/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 11. 2024 Spisová značka:3 Tdo 926/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:3.TDO.926.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pomluva Zásada subsidiarity trestní represe Dotčené předpisy:§ 184 odst. 1 tr. zákoníku § 184 odst. 2 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 1. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 926/2024-492 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 11. 2024 o dovolání, které podala obviněná V. D., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2024, č. j. 11 To 165/2024-458, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 1 T 17/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné V. D. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 11. 4. 2024, č. j. 1 T 17/2024-441, byla obviněná V. D. uznána vinnou z organizace přečinu pomluvy podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k § 184 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za to soud obviněné uložil trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, který podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Uvedeného přečinu se obviněná dopustila tím, že: dne 28. 9. 2022 nejprve v přesně nezjištěné době z dosud přesně nezjištěného místa uveřejnila již odsouzená A. K. ze svého mobilního telefonu s účastnickým telefonním číslem XY na internetovém inzertním portálu Bazoš pod uživatelským jménem „XY“ příspěvek k inzerátu ohledně prodeje mainských mývalích koček uživatele „XY“ ve znění: „Na první pohled pěkná koťata jsou ale nemocná a zatížená ????“, k čemuž ji předem instruovala V. D., která uvedený komentář nechtěla psát pod svým jménem, dále dne 8. 10. 2022 v přesně nezjištěné době z dosud přesně nezjištěného místa, uveřejnila A. K. na žádost V. D., která ji instruovala prostřednictvím své dcery N. V., nar. XY, ze svého mobilního telefonu s účastnickým telefonním číslem XY na internetovém inzertním portálu Bazoš pod uživatelským jménem „XY“ příspěvek k uživateli „XY“ ve znění: „Nehrajte si na podstivou! Caliciviroza, herpes a zažívací obtíže! Jen honíte prachy ????????!!!!“, ačkoli se tato tvrzení nezakládala na pravdě, koťata byla řádně očkována a v dobrém zdravotním stavu, čímž způsobily výrazný odliv zájemců poškozené V. K., nar. XY, majitelce chovné stanice mainských mývalích koček XY, která následně nemohla prodat odchovaná koťata. 2. Proti rozsudku nalézacího soudu podala obviněná odvolání. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 20. 6. 2024, č. j. 11 To 165/2024-458, rozhodl tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněné zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím své obhájkyně dovolání. Usnesení odvolacího soudu napadá v celém rozsahu, její námitky však směřují pouze proti výroku o vině. Dovolání opírá o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. 4. Obviněná zpochybňuje naplnění subjektivní i objektivní stránky přečinu pomluvy podle § 184 odst. 1, 2 tr. zákoníku (bod III. dovolání) a v návaznosti na to (viz níže v tomto usnesení) poukazuje na nízkou společenskou škodlivost svého jednání, která nedovoluje uzavřít, že by vznikla její trestní odpovědnost (bod IV. dovolání). 5. Podle obviněné v jejím jednání nelze spatřovat úmysl být organizátorem přečinu pomluvy. Ve zveřejnění dvou krátkých příspěvků (spíše narážek) nemůže být shledán úmysl ohrozit vážnost jiného, natož pak „značnou měrou“. Soudy se podle obviněné nevypořádaly s faktem, že v diskusích na internetu běžně dochází k tzv. „hejtům“, které jsou brány jako přirozený projev anonymního vyjadřování na internetu a nejsou společností brány vážně. Soudy také dostatečně nevzaly v potaz, že příspěvky tohoto typu přestávají být relevantní již po přidání několika dalších příspěvků, protože se přesunou do historie fóra, což podle obviněné opět snižuje intenzitu jejího jednání. 6. Obviněná je přesvědčena, že její jednání nebylo způsobilé ohrozit značnou měrou vážnost poškozené či způsobit jinou vážnou újmu. S odkazy na komentářovou literaturu namítá, že s ohledem na nízkou společenskou škodlivost jejího jednání měla být aplikována zásada subsidiarity trestní represe. V projednávané věci se podle obviněné nejednalo o případ, kdy by jiné možné prostředky řešení této situace selhávaly nebo nebyly efektivní. 7. Obviněná navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i rozsudek nalézacího soudu, a aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. zprostil obviněnou obžaloby. 8. Dovolání obviněné bylo ve smyslu § 265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Ten nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a dovolací argumentaci obviněné a poté se vyjádřil k jednotlivým dovolacím námitkám. 9. Podle státního zástupce se s námitkami obviněné stran společenské škodlivosti vypořádal jak nalézací, tak odvolací soud. Se závěry soudů se státní zástupce ztotožňuje. 10. Státní zástupce konstatuje, že otázka, zda konkrétní pomluva dosahuje či nedosahuje nezbytné škodlivosti činu pro společnost, je otázkou dosti komplikovanou a judikaturou řešenou s různými výsledky. Shrnuje závěry relevantní judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soud vyznívající jak ve prospěch, tak v neprospěch dovolatelky. 11. Pro posouzení, zda konkrétní pomluva dosahuje dostatečné škodlivosti pro společnost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, je podle státního zástupce možno dovodit z citované judikatury následující obecná pravidla. Větší význam má, do jaké sféry života bylo deliktním jednáním zasaženo. Menší (ale nikoliv nicotný) význam má, zda je možno netrestními nástroji dosáhnout dostatečné satisfakce a nápravy. Nezbytná škodlivost zpravidla není dána u pomluv zaměřených pouze na podnikatelské prostředí, kde je hlavním cílem zisk. Dále pak ani u pomluv, u nichž je možno napravit způsobené škody plně (nebo ještě lépe) nástroji práva občanského či správního. Trestní postih se oproti tomu uplatní v případě pomluv silně zraňujících – zejména zasahujících nejintimnější osobní sféru jednotlivce. Konkrétní hodnocení škodlivosti je v každé jednotlivé věci nutno provést na základě všech okolností konkrétního případu. 12. Z tohoto pohledu je nyní projednávaná věc hraniční. Na jedné straně dovolatelka zasáhla především podnikání poškozené, která po zveřejnění pomluvy nemohla prodat k prodeji připravená koťata. Vedle toho byla ovšem zasažena také osobní sféra života poškozené, která byla jakožto chovatelka lidsky ponížena. 13. Státní zástupce poukázal na to, že při takto malém podniku zaměřeném pouze na domácí mazlíčky se podnikání a dosahování zisku mísí s nejintimnější osobní sférou takové malé podnikatelky – s pocitem ekonomické nezávislosti, s láskou ke zvířatům a se ctí chovatelky o zvířata dobře pečující. Podle sdělení poškozené u hlavního líčení dne 11. 4. 2024 se tato z komentářů nejprve psychicky zhroutila a brečela, neboť zastavením obchodů neměla ani na krmivo a musila si půjčit peníze od své matky. Zastavení prodejů mělo význam existenční a nespočívalo jen ve snížení zisku. Pomluva organizovaná dovolatelkou tak zasáhla nejen podnikatelské prostředí, ale i osobní sféru života poškozené. 14. Za rozhodnou nakonec státní zástupce považuje nemožnost nápravy prostředky soukromého práva. Tedy, že bez vedení trestního řízení by bylo pro poškozenou v podstatě nemožné ztotožnit osobu, která vložení nepravdivých komentářů pod inzerát zorganizovala. Dovolatelka z konspirativních důvodů vyzvala k tomuto vložení prostřednictvím své dcery odsouzenou K., jejíž jméno ani telefonní číslo poškozená neznala. Trestní oznámení učinila poškozená právě pro svou neschopnost se pomluvě bránit. V dané konkrétní věci tak škodlivost činu zvyšoval způsob provedení činu „skrytě, prostřednictvím A. K.“, jak uvedl již nalézací soud. 15. Ve správním řízení pro přestupek by policie nečinila šetření ke zjištění osoby podezřelé, protože podle zákona č. 250/2016 Sb. je takové šetření prováděno pouze v případě přestupků proti občanskému soužití, v jejichž důsledku došlo k ublížení na zdraví. V řízení občanskoprávním by pak bylo zjištění pachatelky ještě více nejisté a závislé spíše na úkonech mimoprávních. 16. Anonymitou pachatele se tak dovolatelčina věc liší zejména od shora uvedené věci rozhodnuté usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 3 Tdo 288/2021. Státní zástup