3 Tdo 978/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 978/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 12. 2025 Spisová značka:3 Tdo 978/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.978.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka Smíření Srozumění Úmysl nepřímý Dotčené předpisy:§ 404 tr. zák. § 403 odst. 1 tr. zák. § 15 odst. 1 písm. b) tr. zák. § 15 odst. 2 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 978/2025-141 USNESENÍNejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2025 o dovolání, které podala nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněného J. A. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, č. j. 8 To 147/2025-105, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 T 27/2025, takto: I. Podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, č. j. 8 To 147/2025-105. II. Podle § 265k odst. 2 věty druhé tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 7. 5. 2025, č. j. 1 T 27/2025-73, uznal obviněného J. A. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění tohoto soudu dopustil tím, že: dne 23. 2. 2025 v době kolem 16:20 hod. na Staroměstském náměstí, Praha 1, jako účastník shromáždění s názvem „Happening k třetímu roku války na Ukrajině“, tedy v centru hlavního města v přítomnosti desítek dalších osob, nejméně dvakrát předpažil propnutou pravou paži v gestu nacistického pozdravu tzv. hajlování, přičemž význam pozdravu hajlování, který je v současné době užíván příznivci neonacistických hnutí navazujících na ideologii německého nacionálního socialismu, je mu znám, takže byl srozuměn s tím, že takové jednání může účastníky shromáždění konaného k připomenutí třetího výročí začátku válečného konfliktu na Ukrajině významně pobuřovat, a když byl kolemstojícími upozorněn na nepřípustnost svého jednání, prohlásil, že to dělat může, protože je „Banderovec“. 2. Za toto jednání byl obviněný odsouzen podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 40 000 Kč vyměřenému podle § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku ve 20denních sazbách po 2 000 Kč. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání. Státní zástupkyně se odvolala v jeho neprospěch, a to proti všem výrokům. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 7. 2025, č. j. 8 To 147/2025-105, podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného i státní zástupkyně zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení Městského soudu Praze a v návaznosti na něj i proti výše specifikovanému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 podala nejvyšší státní zástupkyně (dále také „státní zástupkyně“ nebo „dovolatelka“) dovolání v neprospěch obviněného. Státní zástupkyně své dovolání ve vztahu k usnesení městského soudu opřela o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., ve vztahu k rozsudku obvodního soudu o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 5. Dovolatelka nejprve shrnula dosavadní průběh řízení a v závěru tohoto shrnutí uvedla, že skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně jsou úplná a správná, nicméně nelze podle jejího názoru souhlasit s právním hodnocením zjišťovaného skutku. 6. Stěžejní nesouhlas se vztahuje k požadavkům na naplnění subjektivní stránky přečinu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku. Oba soudy nižších stupňů požadují k naplnění subjektivní stránky této skutkové podstaty, aby pachatel skutečně choval sympatie k takovému hnutí, proto aby je mohl veřejně projevit, tedy zjednodušeně řečeno, státní zástupkyně nesouhlasí se závěry soudů, aby pachatel trestného činu podle § 404 tr. zákoníku byl skutečným sympatizantem tohoto hnutí. 7. Státní zástupkyně připomenula, že z hlediska subjektivní stránky je vyžadován nejméně úmysl nepřímý ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, tedy aby pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem (konkrétně ochrana základních lidských práv a svobod, rovnoprávnosti lidí bez rozdílu rasy, národnosti, náboženské příslušnosti, sociální příslušnosti či původu), a pro případ, že takový následek způsobí, byl s tím srozuměn. V této souvislosti upozorňuje na fakt, že odborná literatura se ohledně požadavků na zavinění pachatele mírně rozchází. 8. Pokud dovolatelka nesouhlasí s požadavkem soudů nižších stupňů, aby pachatel přečinu podle § 404 tr. zákoníku musel být sympatizantem hnutí ve smyslu § 403 odst. 1 tr. zákoníku, pak je toho názoru, že vnitřní přechovávání sympatií k hnutí je ve své podstatě relevantní z hlediska motivace (pohnutky) pachatele, která však není znakem přečinu podle § 404 tr. zákoníku, ale jde o okolnosti, pro které se pachatel rozhodne učinit veřejně projev. 9. Z hlediska nepřímého úmyslu je podstatné to, aby pachatel věděl, že jeho jednání je objektivně projevem sympatií vůči takovému hnutí, přičemž v případě hajlování je nepochybné, že je obecně veřejně vnímáno právě jako projev sympatií ať již k hnutím nacistickým, tak i navazujícím hnutím neonacistickým. Státní zástupkyně dále rozvedla srozumění pachatele s tím, že pokud projev objektivně vnímaný jako projev sympatií k neonacistickým hnutím učiní veřejně, bude jeho jednání vnímáno právě jako projev obdivu k neonacistickým hnutím, které mimo jiné prosazují myšlenky nadřazování některých národů nad jiné. Státní zástupkyně nesouhlasí se závěry soudů nižších stupňů, podle nichž je třeba srozumění prokázat takovými okolnostmi jako je oblékání, poslech určitého druhu hudby, osobní vztahy apod. 10. V posuzovaném případě nemohl podle dovolatelky obviněný coby vysokoškolsky vzdělaná osoba počítat s žádnou konkrétní okolností, která by reálně mohla zabránit tomu, aby jeho jednání bylo přítomnou veřejností vnímáno jinak, než právě jako gesto vyjadřující sympatie mj. k neonacistickým hnutím a jejich myšlenkám popírajícím základní lidská práva a svobody. Soudy proto podle ní pochybily, když stíhaný skutek neposoudily též jako trestný čin podle § 404 tr. zákoníku. 11. Z uvedených důvodů proto státní zástupkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 8 To 147/2025, ve výroku, pokud jím bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podané proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 5. 2025, sp. zn. 1 T 27/2025, a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Vyjádřila souhlas, pokud by Nejvyšší soud shledal, že ve věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem, s projednáním věci v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. 12. V replice k vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství se obhajoba ztotožnila se závěry obou soudů, které neposoudily jednání obviněného jako přečin projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku, protože obviněný žádné sympatie k takovému hnutí nechová a nikdy nechoval. 13. Obviněný znovu zopakoval, že neuvážené gesto bylo spontánní reakcí na proslovy a mělo vyjádřit podporu Ukrajině, a nikoliv někoho pohoršit. Podle svých slov nebyl srozuměn s tím, že jeho jednání může být na takovém shromáždění vnímáno jako projev obdivu k neonacistickým hnutím, což dokládá i jeho snaha o okamžité vysvětlení svého počíná a překvapení z nastalé situace. 14. Dovolatelka nevysvětlila, proč by měla být v tomto konkrétním případě překonána ustálená rozhodovací praxe, na kterou poukázaly oba soudy a o kterou svá rozhodnutí opřely. Odkazy dovolatelky na judikaturu, kterou ve svém odvolání použilo Státní zastupitelství pro Prahu 1 a které vychází podle názoru obviněného z jiného skutkového stavu, považuje za absurdní. 15. Obviněný znovu zdůrazňuje, že s neonacistickým hnutím nijak nesympatizoval, neměl tedy v úmyslu takové neexistující sympatie veřejně projevovat. Obhajoba je přesvědčena, že obviněnému nebyl prok