3 Tz 26/2025 — Nejvyšší soud

3 Tz 26/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 12. 2025 Spisová značka:3 Tz 26/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TZ.26.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dokazování Odnětí svobody Podmíněné odsouzení Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem Řízení o odvolání Stížnost pro porušení zákona Znásilnění Dotčené předpisy:§ 266 odst. 2 tr. ř. § 2 odst. 5 tr. ř. § 2 odst. 6 tr. ř. § 2 odst. 11 tr. ř. § 2 odst. 12 tr. ř. § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. § 263 odst. 7 tr. ř. § 39 odst. 1 tr. zákoníku § 39 odst. 2 tr. zákoníku § 39 odst. 3 tr. zákoníku § 81 tr. zákoníku § 185 odst. 1 tr. zákoníku § 185 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku § 84 tr. zákoníku § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:19. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tz 26/2025-560 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 12. 2025 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Ondřeje Círka a Mgr. Ondřeje Vítů stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného K. N. proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2022, sp. zn. 6 To 198/2022, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 3 T 126/2021, a podle § 268 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2022, sp. zn. 6 To 198/2022, byl porušen zákon ve prospěch obviněného K. N. v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 trestního řádu, § 258 odst. 1 písm. e) trestního řádu, § 259 odst. 3 písm. a), b) trestního řádu, § 263 odst. 7 trestního řádu, § 39 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku a § 81 odst. 1 trestního zákoníku. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Lounech rozsudkem ze dne 11. 4. 2022, č. j. 3 T 126/2021-387, uznal obviněného K. N. (dále jen „obviněný“) vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (pozn. správně zvlášť závažným zločinem) a zločinem omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 28. 3. 2021 ve 21:00 hodin pod záminkou sjednání práce hostesky přivezl obžalovaný K. N. z obce XY E. P., nar. XY, do svého rodinného domu na adrese XY, kde po focení pro práci hostesky k ní přistoupil, svalil ji na zem, sedl si na ni tak, aby jí svou vahou znemožnil pohyb a začal ji přes její zjevný odpor na hlavu nasazovat koženou masku ve tvaru psí hlavy, přitom vyzval přítomnou, obžalovanou A. S., aby mu podala předmět na zacpání úst, a když mu toto již odsouzená S. podala, dali ho E. P. do pusy jako roubík, dále řekl obžalované A. S., aby mu podala řetězy, tyto pak přivázal poškozené na ruce, s čímž mu pomohla obžalovaná A. S., která poškozené držela ruce, poškozenou poté zvedli a pověsili řetězy za ruce ke kovovému oku ve stropě, dále jí obžalovaný K. N. přivázal řetězy k nohám, řetězy natáhl, čímž jí dal nohy od sebe, řekl jí, že když se bude bránit, bude ji to víc bolet, přelepil otvor na nos a na oči na masce, svlékl ji a začal ji mlátit a kopat po celém těle, vzal i kožený opasek, když se této podařilo vyplivnout předmět z úst, řekla obžalovanému K. N., ať toho nechá, brečela, tento ji však neuposlechl a počal ji píchat neznámým předmětem do bradavek, poté jí nasadil na krk elektrický obojek na psy a řekl, že pokud nebude plnit jeho příkazy, obojkem dostane elektrickou ránu, následně jí minimálně jednou zasunul do konečníku prst, poté odešel z místnosti a poškozenou nechal viset na řetězech, obžalovaná A. S. poškozené řekla, že když bude poslouchat, dostane najíst, ale že si to musí zasloužit, dala poškozené na její žádost napít a nechala jí dát pár tahů z cigarety, a když obžalovaný K. N. přišel znovu do místnosti, poškozená mu řekla, že potřebuje na záchod, on jí však řekl, ať se počůrá, což poškozená udělala, poté jí začal dávat rány, a to elektrické výboje na krk nasazeným obojkem, po nějaké době jí sundal řetězy, svázal jí ruce za zády, připevnil ji ke kovovému oku u krbu, kde poškozená musela ležet, vyzval ji, aby zaštěkala, donesl jí v miskách pro psy jídlo, a když to odmítla jíst, tak jí opět začal dávat rány elektrickým obojkem, proto jídlo musela sníst jako pes, předtím jí obžalovaný K. N. nadzvedl nasazenou masku psí hlavy, kterou, když dojedla, jí nasadil zpět a při tom jí opětovně zacpal pusu, již odsouzená A. S. ji přikryla dekou a takto byla nucena poškozená ležet na podlaze až do rána, ráno jí obžalovaný K. N. sundal řetěz z rukou, ruce jí dal za záda, kde je svázal plastovými páskami, opět musela jíst z misek jako pes, následně ji odvedl do jiné místnosti, kde jí připnul obojek, který měla stále na krku, ke kovovému oku a přikryl ji dekou, místnost uzamkl a z domu i s již odsouzenou A. S. odjel, poškozené se podařilo odstranit plastové pásky na rukou, sundala si masku, nalezeným řezáčkem přeřezala obojek na svém krku, rozkopla částečně zazděné okno, u kterého rozbila skleněnou výplň a vzniklým otvorem z domu utekla a vyhledala pomoc u obyvatel domu v sousedství, při napadení a následně i pořezání při prolézání rozbitého okna utrpěla zranění – zhmožděniny a řezné rány na těle, na prsou, rukou, hrudníku, břichu, bocích, na vnitřní i vnější straně obou stehen, což si vyžádalo lékařské ošetření v nemocnici Žatec, na chirurgické ambulanci. 2. Za to byl obviněný odsouzen podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon byl obviněný podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená E. P. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněné A. S. 3. Z podnětu odvolání obviněného Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 18. 7. 2022, sp. zn. 6 To 198/2022, zrušil ve vztahu k obviněnému podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému výkon trestu odnětí svobody podle § 84 tr. zákoníku a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) roků za současného vyslovení dohledu. Jinak ponechal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 4. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2022, sp. zn. 6 To 198/2022, podal ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“ či „stěžovatel“) podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona, a to v neprospěch obviněného. Vytkl v ní, že ve prospěch obviněného byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6, § 51 odst. 1, § 125 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. e), § 259 odst. 3 písm. a), b) a § 263 odst. 7 tr. ř. a dále v ustanoveních § 39 odst. 1, 2, 3 a § 84 tr. zákoníku. 5. Stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem poukazuje zejména na průběh řízení u odvolacího soudu a znění relevantních ustanovení zákona, jejichž porušení ministr spravedlnosti shledává, a rovněž shrnuje závěry soudů nižších stupňů obsažené v jimi vydaných rozsudcích. Stěžovatel odvolacímu soudu vytkl postup, na jehož základě rozhodl o trestu obviněného, jakož i důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly. Jako nezákonný shledal závěr odvolacího soudu o uložení podmíněného trestu odnětí svobody učiněný bez provedení vlastního dokazování, neboť odvolací soud si pro takové rozhodnutí nevytvořil dostatečné podklady. Poukazem na ustanovení § 259 odst. 3 tr. ř. a § 263 odst. 7 tr. ř. zdůraznil, že postupuje-li odvolací soud v rozporu s dotčenou právní úpravou a doplní skutková zjištění soudu prvního stupně, aniž by pro ně ve veřejném zasedání provedl nezbytné důkazy, vytváří extrémní nesoulad mezi provedeným dokazováním a skutkovými zjištěními, neboť skutečnosti, o něž své závěry opírá, nemají a ani nemohou mít v provedených důkazech svůj podklad. V dané trestní věci Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl o částečném zrušení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody, kdy poté nově rozhodl tak, že se trest odnětí svobody uložený obviněnému ve výměře 3 let podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve spojení s § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odkládá na zkušební dobu 5 let. Pro předmětné rozhodnutí však podle názoru stěžovatele neexistoval zákonný důvod. Odvolací soud totiž