30 Cdo 2205/2015 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2205/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 6. 2016 Spisová značka:30 Cdo 2205/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.2205.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu Správní řízení Trvalý pobyt Průtahy v řízení Zadostiučinění (satisfakce) Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 § 243e odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 § 13 předpisu č. 82/1998Sb. § 31a předpisu č. 82/1998Sb. čl. 6 odst. 1 úmluvy 209/1992 Sb.m.s. čl. 38 předpisu č. 2/1993Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:5. 8. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2205/2015 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce Ing. Mgr. Z. T., Ph.D.,, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o zaplacení 350 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 52 C 69/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2014, č. j. 25 Co 68/2014-51, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2014, č. j. 25 Co 68/2014-51, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12. 6. 2013, č. j. 52 C 69/2013-27, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 7 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Obvodní soud pro Prahu 7 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. 6. 2013, č. j. 52 C 69/2013-27, konstatoval, že v řízení zahájeném dne 26. 10. 2006 na základě návrhu R. L. o zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalovaného (správně žalobce – pozn. Nejvyššího soudu) na adrese K., bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok I), zamítl žalobu na zaplacení částky 350 000 Kč (výrok II) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném rozsudku výrokem I potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a ve výroku II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobce se uvedené částky domáhá jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce správních řízení vedených u Městského úřadu Kunštát, následných řízení u odvolacích orgánů a řízení před správním soudem. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně pan L. podáním ze dne 26. 10. 2006 požádal o zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalobce v nemovitosti č. p. na pozemku 930 v k.ú. K., obec K. na M., jíž byl pan L. vlastníkem, a to z důvodu, že se žalobce v domě na uvedené adrese od 31. 1. 2002 nevyskytuje, nemá zde žádné osobní věci a nesvědčí mu žádné právo užívání domu. Nájemní poměr nevlastního otce žalobce k bytu v nemovitosti byl ukončen dohodou ze dne 20. 1. 2002, byt byl vyklizen a předán dne 31. 1. 2002 a po rekonstrukci byl opět pronajat novým nájemníkům. Pan L. se o skutečnosti, že je na adrese domu v jeho vlastnictví trvale přihlášen k pobytu žalobce, dozvěděl v souvislosti s doručováním volebních lístků. Městský úřad Kunštát (dále jen „MÚK“) podle ust. § 12 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), rozhodnutím ze dne 11. 12. 2006 zrušil žalobci údaj o místu trvalého pobytu na adrese K. (žalobci doručeno dosílkou do P. O. BOXu , Brno 601). Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „KÚ JMK“) rozhodnutím ze dne 1. 3. 2007 výše uvedené rozhodnutí zrušil a věc vrátil z důvodu, že v řízení nebylo prokázáno splnění zákonné podmínky faktického neužívání objektu žalobcem. Rozhodnutím MÚK ze dne 9. 7. 2007 (žalobci doručeno do P. O. BOXu , Brno 601) byl zrušen údaj žalobce o místě jeho trvalého pobytu na adrese K.. Řízení bylo doplněno o čestná prohlášení nových nájemníků bytu po nevlastním otci žalobce a ostatních nájemníků bydlících v domě č. p. v K., kteří prohlásili, že žalobce žádný byt nebo vymezenou část bytu v předmětné nemovitosti k trvalému či přechodnému bydlení neužívá. KÚ JMK rozhodnutím ze dne 19. 9. 2007 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání z důvodu, že v rozporu se zásadou materiální pravdy nebylo provedeno dostatečné dokazování a nebylo jednoznačně prokázáno, zda žalobce předmětnou nemovitost fakticky užívá či neužívá. MÚK rozhodnutím ze dne 7. 1. 2008 (žalobci doručeno do P. O. BOXu , Brno 601) opět zrušil údaj o místu trvalého pobytu žalobce na adrese K., a přidělil mu úřední adresu ohlašovny, neboť ze svědeckých výpovědí bylo zjištěno, že se žalobce v okolí a v předmětné nemovitosti nezdržuje. Bylo prokázáno i splnění zákonné podmínky faktického neužívání objektu žalobcem. Rozhodnutím KÚ JMK ze dne 26. 3. 2008 bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání z důvodu, že ze spisového materiálu není jisté, jak byli svědci poučeni o podání svědectví, a jejich výpovědi nelze považovat za podklad pro rozhodnutí. MÚK rozhodnutím ze dne 25. 9. 2008 (žalobci doručeno do P. O. BOXu , Brno 601) zrušil údaj o místu trvalého pobytu žalobce na adrese K., a přidělil mu úřední adresu ohlašovny. Pan L. vyloučil, že by s žalobcem byl v jakémkoliv právním vztahu a užívání objektu domu č. p. žalobcem vyloučili opětovně i další svědci. Správní orgán dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalobce nemá žádný právní titul k užívání objektu č. p. a svědeckými výpověďmi bylo vyloučeno i faktické užívání tohoto objektu žalobcem. Byly tak splněny podmínky pro požadované zrušení údaje o trvalém pobytu žalobce na adrese předmětného domu. KÚ JMK rozhodnutím ze dne 15. 12. 2008 výše uvedené rozhodnutí potvrdil. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2011 bylo rozhodnutí KÚ JMK ze dne 15. 12. 2008 zrušeno pro vady řízení. Správní orgán se nevypořádal s námitkami žalobce, jeho rozhodnutí tak nelze považovat za přezkoumatelné, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. KÚ JMK, vázán právním názorem správního soudu, rozhodnutím ze dne 12. 7. 2011 zrušil rozhodnutí MÚK ze dne 25. 9. 2008 a věc mu vrátil k novému projednání. MÚK rozhodnutím ze dne 25. 11. 2011 zrušil údaj o místu trvalého pobytu žalobce na adrese K., a přidělil mu úřední adresu ohlašovny s tím, že byly splněny zákonné podmínky pro zrušení tohoto údaje. V rozhodnutí se opřel i o svědeckou výpověď matky žalobce, ze které vyplynulo, že s nimi žalobce užíval v domě č. p. v K. byt a jeho užívání skončilo spolu s jejich užíváním dne 31. 1. 2002, kdy se žalobce odstěhoval. Návrhem na zastavení řízení ze dne 25. 1. 2012 vzal pan L. svoje podání na zrušení údaje o místě trvalého pobytu žalobce kvůli zdravotnímu stavu zpět. MÚK usnesením ze dne 27. 1. 2012 správní řízení zastavil. KÚ JMK rozhodnutím ze dne 26. 3. 2012 napadené rozhodnutí potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 5. 2012. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil ve smyslu ust. § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, i z hlediska čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), byť se v Úmluvě jedná o ochranu soudní. Dospěl přitom k závěru, že v předmětném řízení bylo porušeno právo žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tím, že od podání žádosti o zrušení místa trvalého pobytu ze dne 26. 10. 2006 panem L. do pravomocného skončení věci dne 4. 5. 2012, kdy nabylo právní moci rozhodnutí KÚ JMK ze dne 26. 3. 2012 (toto rozhodnutí je konečné a pravomocné, ani žalobcem podaná správní žaloba proti tomuto rozhodnutí nebrání závěru, že věc byla ukončena k uvedenému dni, neboť toto pravomocné rozhodnutí nebylo zrušeno) uplynulo téměř pět a půl roku, přičemž tuto dobu nelze považovat za přiměřenou k rozhodnutí v poměrně jednoduché záležitosti, kdy úkolem správního orgánu bylo pouze správným procesním způsobem zjistit, zda jsou u žalobce splněny podmínky § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel, ke zrušení údaje o trvalém pobytu žalobce v předmětné nemovitosti. Dostačujícím zadostiučiněním se soudu jeví samotné konstatování porušení práva. Podle § 10 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu, v němž má tento údaj nahlášen. Nejedná se o majetkové právo a zrušení údaje o trvalém pobytu nezpůsobuje žalobci žádnou újmu na jeho právech. Žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by mu svědčilo k objektu, domu č. p. v K