30 Cdo 3312/2023 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3312/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 6. 2024 Spisová značka:30 Cdo 3312/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.3312.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ] Nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení) Dotčené předpisy:§ 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 31a odst. 3 písm. a) předpisu č. 82/1998 Sb. § 15 odst. 2 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:30. 7. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3312/2023-309 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobců a) Z. Z., b) N. C. L. a c) D. Y. L., zastoupených JUDr. Jiřím Exnerem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 45/2019, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2023, č. j. 18 Co 68/2022-289, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2023, č. j. 18 Co 68/2022-289, se ve výroku I, v rozsahu potvrzení zamítavých výroků, a v navazujícím nákladovém výroku II zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobci se žalobou doručenou dne 21. 2. 2019 po žalované domáhali, po částečném zastavení řízení dne 15. 1. 2021, zaplacení částky 336 000 Kč pro každého z žalobců, jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout celkovou nepřiměřenou délkou trvání správního řízení, včetně navazujících soudních řízení, ve věci restitučního nároku na vydání pozemků vedeného před Státním pozemkovým úřadem (dále i jen „SPÚ“) s tím, že řízení trvalo více jak 22 let. Restituční nárok uplatnil právní předchůdce žalobců, pan H. M. F., který dne XY zemřel a jehož právním nástupcem byla jeho manželka H. F. F., která zemřela dne XY. Do restitučního řízení pak vstoupili žalobci. K požadované částce žalobci dospěli, když za každý rok řízení požadují 20 000 Kč a zároveň připustili snížení této částky o 20 % za sdílenou újmu. Svůj nárok uplatnili u žalované dne 24. 9. 2018. 2. Přípisem ze dne 15. 6. 2021 žalobci rozšířili původní nárok na zadostiučinění o zvýšení z důvodu nepřiměřeně trvajícího odškodňovacího řízení, a to „o částku, odpovídající dalším 33 měsícům trvání původního řízení a dále o jednu dvanáctinu této částky za každý další měsíc až do jeho pravomocného ukončení, spolu s úrokem z prodlení, jehož běh počíná dnem následujícím po doručení tohoto vyjádření žalované prostřednictvím nadepsaného soudu,“ přičemž v podání ze dne 9. 8. 2021 upřesnili, že tím měli na mysli částku 1 333,33 Kč za každý měsíc až do pravomocného ukončení zdejšího sporu. Soud tuto změnu žaloby připustil při jednání soudu dne 17. 9. 2021. V podání ze dne 6. 6. 2023 žalobci uvedli, že (v důsledku vrácení věci odvolacímu soudu) nejistota výsledku žalobců pokračuje, a proto požádali, aby odvolací soud v pokračujícím kompenzačním řízení zohlednil jeho celkovou délku, která bude o dva roky delší, a navýšil základní částku o 10 %, tj. o 38 400 Kč. Celkem tedy kompenzační částka, kterou žalobci k již přiznanému zadostiučinění požadují, činí 190 199 Kč. 3. Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 9. 2021, č. j. 22 C 45/2019-162, uložil žalované zaplatit žalobkyni a) částku 232 201,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 213 835,60 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 19 065,60 Kč od 19. 8. 2021 do zaplacení (výrok I). Zároveň zamítl žalobu, kterou se žalobkyně a) na žalované domáhala zaplacení částky 151 798,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 213 835,60 Kč od 26. 9. 2018 do 27. 3. 2019, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 122 164,40 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 000 Kč od 16. 6. 2021 do 20. 8. 2021 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 934,40 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení (výrok II). Žalované dále uložil zaplatit žalobkyni b) částku 232 201,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 213 835,60 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 19 065,60 Kč od 19. 8. 2021 do zaplacení (výrok III). Žalobu žalobkyně b) zamítl v požadavku na zaplacení částky 151 798,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 213 835,60 Kč od 26. 9. 2018 do 27. 3. 2019, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 122 164,40 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 000 Kč od 16. 6. 2021 do 20. 8. 2021 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 934,40 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení (výrok IV). Žalované konečně uložil zaplatit žalobci c) částku 232 201,60 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 213 835,60 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 19 065,60 Kč od 19. 8. 2021 do zaplacení (výrok V). Zároveň zamítl žalobu, kterou se žalobce c) na žalované domáhal zaplacení částky 151 798,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 213 835,60 Kč od 26. 9. 2018 do 27. 3. 2019, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 122 164,40 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 000 Kč od 16. 6. 2021 do 20. 8. 2021 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 934,40 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení (výrok VI). O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žalované bylo uloženo na jejich náhradě zaplatit žalobcům částku 85 787,40 Kč (výrok VII). 4. Soud prvního stupně vzal za zjištěné, že nárok žalobců byl řádně předběžně projednán. Celková délka předmětného řízení trvala 22 let, 3 měsíce a 12 dní, a to od 16. 5. 1996 do 30. 8. 2018. Do tohoto období spadá restituční řízení vedené pozemkovým úřadem, řízení vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 28 Ca 151/1999, dědické řízení po uvedeném H. M. F., vedené ve státě XY, XY, dědické řízení po H. F., vedené Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp. zn. 22 D 115/2008, dědické řízení po V. Z., vedené Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 34 D 1793/2014, řízení vedené Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 228/2018 a řízení vedené Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 269/2018. Dále bylo prokázáno, že žalobci se o záležitosti svých právních předchůdců intenzivně zajímali, když až do roku 2005 jim dlouhodobě pomáhali s vyřizováním všech úředních záležitostí, tedy i předmětného restitučního nároku. Toto se ještě zintenzivnilo po smrti pana F., kdy jeho pozůstalá manželka měla zdravotní komplikace a pomoc žalobců byla nezbytná. Žalobci uplatnili nárok u žalované dne 25. 9. 2018. 5. Soud prvního stupně posoudil po právní stránce nárok žalobců podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „OdpŠk“) a poukázal na to, že je namístě vycházet ze závěrů stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněném pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále také jen „Stanovisko“; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). Celkovou délku řízení hodnotil jako nepřiměřenou a nezákonnou. Konstatoval, že v takovém případě se vznik nemajetkové újmy na straně poškozeného účastníka předpokládá, přičemž zásadně je namístě poskytnutí peněžitého zadostiučinění. Základní částku odškodnění přiznávanou v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč ročně přiznal soud prvního stupně na její horní hranici 20 000 Kč za rok, když na tomto místě zohlednil délku řízení a jeho typovou závažnost, neboť v restitučním řízení má být napravena v minulosti způsobená újma. Zároveň snížil zadostiučinění připadající na první dva roky řízení na polovinu. Soud prvního stupně též zohlednil, že řízení se nejprve účastnil od 16. 5. 1996 do 5. 3. 1997 pan H. M. F. a následně od 6. 3. 1997 do 20. 3