30 Cdo 3812/2017 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3812/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 12. 2018 Spisová značka:30 Cdo 3812/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.3812.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu Právo na informace Správní řízení Dotčené předpisy:§ 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998Sb. čl. 38 odst. 2 předpisu č. 2/1993Sb. § 14 odst. 5 písm. d) předpisu č. 106/1999Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 2. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3812/2017-320 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M. a JUDr. Pavla Simona, ve věci žalobce M. Š., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, identifikační číslo osoby 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 14/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2017, č. j. 69 Co 7/2017-267, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2017, č. j. 69 Co 7/2017-267, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 9. 2016, č. j. 43 C 14/2016-217, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se žalobou domáhá po žalované omluvy a zaplacení částky 100 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem Městského soudu v Praze spočívajícím v nepřiměřené délce řízení o žádosti o poskytnutí informace vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Spr 4231/2010. Žalobce uvedl, že se žádostí domáhal informace o obsahu celého spisu správy soudu sp. zn. Spr 2443/2009, přičemž se v uvedeném spise nacházel dopis předsedy Městského soudu v Praze JUDr. Sváčka adresovaný Městské části Praha 2, jímž JUDr. Sváček zasahoval do průběhu správního řízení, ve kterém byl žalobce navrhovatelem. Městský soud v Praze uvedenou žádost nevyřídil v zákonné 15 denní lhůtě, ale vyřízení účelově oddaloval po dobu delší než čtyři roky. Pravděpodobně tak jednal ve snaze utajit korupční jednání JUDr. Sváčka. Neposkytnutím informace bylo porušeno žalobcovo právo na svobodu projevu a na vyhledávání a šíření informací. Průtahy a nečinnost v řízení o žádosti o poskytnutí informace byly opakovaně předmětem žaloby u správních soudů, které ve věci rozhodovaly o zrušení nezákonných rozhodnutí správních orgánů. Požadované informace byly žalobci zaslány až 5. 1. 2015, t. j. po téměř čtyřech letech a dvou měsících. Správní řízení však v době podání žaloby nebylo skončeno, neboť ve věci nadále probíhalo odvolací řízení. Nezákonným postupem bylo žalobci bráněno v jeho základním právu podílet se na kontrole činnosti orgánů veřejné moci. Žalobce uplatnil u žalované požadavek na náhradu újmy v žalované částce, žádost však nebyla do okamžiku podání žaloby projednána. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 30. 9. 2016, č. j. 43 C 14/2016-217, rozhodl tak, že žalované uložil povinnost ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku písemně se žalobci omluvit doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem ve výroku rozsudku blíže specifikovaného znění (výrok I. rozsudku soudu prvního stupně), že je žalovaná povinna zaplatit žalobci do patnácti dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 32 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 31. 12. 2015 do zaplacení (výrok II. rozsudku soudu prvního stupně), že se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 67 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 31. 12. 2015 do zaplacení, zamítá (výrok III. rozsudku soudu prvního stupně) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 570 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně). 3. Městský soud v Praze k odvolání žalobce a žalované rozhodl usnesením ze dne 8. 2. 2017, č. j. 69 Co 7/2017-267, který byl v písemném vyhotovení nadepsán jako usnesení, tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I. rozsudku odvolacího soudu) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 10 200 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Jana Boučka, advokáta (výrok II. rozsudku odvolacího soudu). 4. Soud prvního stupně vyšel z následujícího skutkového stavu věci. Žalobce dne 25. 11. 2010 požádal Městský soud v Praze o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále též jako zákon č. 106/1999 Sb.), a to konkrétně o sdělení celého obsahu spisu správy Městského soudu v Praze sp. zn. Spr 2443/2009, zejména o obsahu všech písemností předsedy uvedeného soudu včetně příloh adresovaných Městské části Praha 2, jimiž bylo komentováno probíhající přestupkové řízení proti obviněnému soudci XY. V uvedených písemnostech bylo předsedou uvedeného soudu předestíráno, jak by měla Městská část Praha 2 ve věci postupovat a rozhodnout. Dále žalobce požádal o sdělení obsahu všech písemností, z nichž vyplývá, kterým úředním osobám a na jakou adresu elektronické pošty byly takové písemnosti předsedy Městského soudu v Praze adresované Městské části Praha 2 odesílány. Žalobce žádal, aby byl seznámen s obsahem celého spisu, zejména pak s obsahem příkladmo vyjmenovaných písemností, a aby obdržel jejich kopie, které lze zaslat na jeho adresu. Žalobce byl dne 29. 11. 2010 Městským soudem v Praze vyzván k upřesnění žádosti ve lhůtě 30 dní tak, aby bylo patrné, jaké informace se žalobce domáhá, a zároveň byl poučen, že pokud nebude žádost ve stanovené lhůtě upřesněna, bude rozhodnuto o jejím odmítnutí. Žalobce se k výzvě vyjádřil podáním ze dne 16. 12. 2010 tak, že s tvrzením Městského soudu v Praze o nesrozumitelnosti jeho žádosti nesouhlasí, neboť obsah a smysl jeho žádosti je zřejmý, ale přesto uvedl, že žádá o poskytnutí informací o obsahu celého spisu správy Městského soudu sp. zn. Spr 2443/2009, a to ve formě kopie celého spisu, z níž bude zřejmá celistvost a úplnost spisu. V uvedeném vyjádření žalobce rovněž vznesl námitku podjatosti předsedy Městského soudu v Praze a navrhl, aby byl vyloučen ze všech úkonů v řízení o jeho žádosti, při jejichž provádění by mohl ovlivnit výsledek řízení. Z uvedeného důvodu žalobce podal na postup při vyřizování žádosti stížnost a navrhl, aby nadřízený orgán věc převzal a poskytl informaci sám. Spis byl předložen nadřízenému orgánu k rozhodnutí o námitce podjatosti předsedy Městského soudu v Praze dne 27. 12. 2010 s tím, že soud v předkládací zprávě uvedl, že podmínky pro žalobcem navrhovaný postup (tj. převzetí věci nadřízeným orgánem) nejsou dány. Rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti, jako nadřízeného orgánu, ze dne 30. 3. 2012 bylo Městskému soudu v Praze uloženo, aby do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí vyřídil žalobcovu žádost o informace ze dne 25. 11. 2010. Nadřízený orgán shledal, že stížnost žalobce na postup Městského soudu v Praze je důvodná, neboť ačkoliv žalobce v doplnění žádosti svůj dotaz na poskytnutí informací zpřehlednil, přesto byla jeho žádost o informace dostatečně srozumitelná a bylo zřejmé, jaké informace požadoval. Zároveň v uvedeném rozhodnutí dospěl nadřízený orgán k závěru o nedůvodnosti vznesené námitky podjatosti. Spis byl Městskému soudu v Praze vrácen dne 2. 4. 2012. K pokynu ze dne 6. 4. 2012 bylo žalobci zasláno oznámení, v němž Městský soud v Praze požadoval za poskytnutí informace úhradu 599 Kč, a to do 60 dnů. Oznámení bylo žalobci doručeno dne 19. 4. 2012. K pokynu ze dne 16. 5. 2012 byl učiněn dotaz na účtárnu, zda byla úhrada za poskytnutí informace uhrazena. Dne 21. 5. 2012 podal žalobce proti oznámení stížnost s odůvodněním, že s výší úhrady nesouhlasí, a navrhl, aby nadřízený orgán úhradu snížil. Stížnost byla žalobcem doplněna dne 25. 5. 2012. Spis byl dne 29. 5. 2012 předložen nadřízenému orgánu. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2013 bylo rozhodnuto o odložení žádosti o poskytnutí informace, neboť žalobce úhradu za požadované informace neuhradil. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne 17. 4. 2013 odvolání. Rozhodnutí o odložení žádosti bylo opraveno rozhodnutím ze dne 22. 1. 2014. Ke stížnosti žalobce rozhodl nadřízený orgán rozhodnutím ze dne 17. 10. 2014, kterým snížil výši úhrady za požadovanou informaci a zároveň zamít