31 Cdo 814/2010 — Nejvyšší soud

31 Cdo 814/2010 citace  Název judikátu:K možnosti soudu přezkoumat schjválený transformační projekt Právní věta:Závaznost schváleného transformačního projektu pro oprávněné osoby a orgány družstva (§ 2 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), nevylučuje soudní přezkum, zda kriteria pro výpočet majetkových podílů určená v části třetí a čtvrté zákona č. 42/1992 Sb. nebyla do schváleného transformačního projektu převzata chybně. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 2. 2011 Spisová značka:31 Cdo 814/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:31.CDO.814.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Družstvo Transformace družstev Dotčené předpisy:§ 2 odst. 2 předpisu č. 42/1992Sb. § 9 odst. 5 písm. g) předpisu č. 42/1992Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:16. 2. 2011 Publikováno ve sbírce pod číslem:93 / 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 31 Cdo 814/2010 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Ivy Brožové, JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. ing. Jana Huška, JUDr. Miroslavy Jirmanové, doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Blanky Moudré, JUDr. Zdeňka Novotného, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Josefa Rakovského, JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., JUDr. Marty Škárové, JUDr. Petra Šuka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně R. Z., zastoupené JUDr. Ivetou Vernerovou, advokátkou, se sídlem v Liberci, Arbesova 747, PSČ 460 01, proti žalovanému JUDr. Petru Tandlerovi, bytem v Liberci, Barvířská 125, PSČ 460 07, jako správci konkursní podstaty úpadce Zemědělského družstva Lučany nad Nisou v likvidaci, identifikační číslo osoby 00120111, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 27 Cm 69/1999, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2009, č. j. 15 Cmo 55/2009 - 383, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2009, č. j. 15 Cmo 55/2009 - 383, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Rozsudkem ze dne 17. prosince 2008, č. j. 27 Cm 69/1999-343, Krajský soud v Ústí nad Labem na základě žaloby podané R. Z. a směřující vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce Zemědělského družstva Lučany nad Nisou v likvidaci určil, že pohledávka žalobkyně ve výši 347.815,- Kč z titulu transformačního nároku, přihlášená do konkursu vedeného na majetek úpadce u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. K 52/1995, je po právu a zařazuje se do druhé třídy k uspokojení bez práva na oddělené uspokojení (bod I. výroku). Dále žalobu zamítl co do požadavku na určení pravosti téže pohledávky ohledně částky 1.794.230,- Kč (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech státu (body III. a IV. výroku) a o nákladech řízení (bod V. výroku). Soud při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyšel zejména z toho, že: 1/ Žalobkyně je oprávněnou osobou ve smyslu § 14 písm. b/ zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, které pozdější úpadce neuhradil ničeho na další podíl z transformace družstva dle § 13 odst. 2 uvedeného zákona, na zemědělskou půdu o výměře 4,25 ha a ornou půdu o výměře 1,43 ha. 2/ Usnesením ze dne 11. května 1995, č.j. K 52/95-16, prohlásil Krajský soud v Ústí nad Labem konkurs na majetek úpadce a správcem jeho konkursní podstaty ustanovil žalovaného. 3/ Žalobkyně přihlásila pohledávku, jež je předmětem sporu, do konkursu vedeného na majetek úpadce, kde ji správce konkursní podstaty úpadce popřel co do právního důvodu i co do výše. 4/ Podle revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu (Znalecké a  oceňovací kanceláře s. r. o.) činí celková výše dalšího nároku z transformace u žalobkyně částku 347.815,- Kč (z toho připadá 217.385,- Kč na výměru půdy a 130.430,- Kč na ostatní majetek). Soud následně uzavřel, že mezi účastníky řízení byla spornou toliko výše podílu z transformace, kterou určil podle revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu, odmítaje předešlý (revizi znaleckého ústavu podrobený) znalecký posudek Ing. Z. M. jako „nesmyslný a nepravdivý“. Nepřisvědčil ani námitce žalobkyně, že při výpočtu transformačního podílu je třeba vycházet pouze z výměry půdy oprávněných osob, které samostatně hospodaří, a nikoliv z veškeré půdy družstva. Dovodil dále, že  právo oprávněné osoby, která splňuje podmínky uvedené v § 13 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb. a která se nestala členem transformovaného družstva, na vydání majetkového podílu není podmíněno dokončením transformace zemědělského družstva (odkazuje potud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. února 1998, sp. zn. 3 Cdon 1308/96 /jde o rozsudek uveřejněný pod číslem 48/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále též jen „R 48/1999“/). K odvolání žalobkyně (jež směřovalo proti zamítavému výroku o věci samé a proti závislým výrokům o nákladech řízení) Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé; v napadených výrocích o nákladech řízení potvrdil  body III. a V. rozsudku a změnil bod IV. rozsudku (první výrok). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně dostatečně zjistil skutkový stav, provedl veškeré potřebné důkazy a vyvodil z nich správné právní závěry. Zdůraznil přitom, že valnou hromadou pozdějšího úpadce schválený  transformační projekt je pro oprávněné osoby (včetně žalobkyně) a pro orgány družstva závazný. K tomu dodal (odkazuje na „rozsudek“ Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1334/2005 /správně jde o usnesení ze dne 1. února 2006, zrušené ovšem nálezem Ústavního soudu ze dne 4. dubna 2007, sp. zn. I. ÚS 267/06, uveřejněným ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 45, ročníku 2007, části I., pod pořadovým číslem 60), že oprávněná osoba se může domáhat soudní ochrany (jen) vypočte-li družstvo na základě kritérií uvedených v transformačním projektu majetkový podíl v nesprávné výši. Na tomto základě dále přitakal postupu soudu prvního stupně, vyšel-li při stanovení výše vypořádacího podílu ze znaleckého posudku  znaleckého ústavu. Znalecký ústav - pokračoval odvolací soud - vycházel při stanovení výše vypořádacího podílu z transformačního projektu schváleného 31. prosince 1992, který obsahoval všechny náležitosti stanovené zákonem č. 42/1992 Sb. Znalecký ústav postupoval podle všech kritérií stanovených ve schváleném transformačním projektu a vypořádal se se zadáním soudu i s předchozím znaleckým posudkem Ing. M. Žalobkyně nenapadá správnost výše vypořádacího podílu stanoveného podle schváleného transformačního projektu, nýbrž transformační projekt jako takový, namítajíc,  že v něm stanovená a oprávněnými osobami schválená kritéria pro výpočet vypořádacích podílů jsou nesprávná. Soud však není oprávněn v tomto řízení přezkoumávat věcnou správnost schváleného transformačního projektu a stanovit výši vypořádacího podílu na základě jiných kritérií, než která byla uvedena ve schváleném transformačním projektu, uzavřel odvolací soud. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolatelka dovolání, jež má za přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítajíc, že jsou dány dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 o. s. ř., tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a požadujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje dovolatelka v určení výše vypořádacího podílu. Napadené rozhodnutí je podle ní též v rozporu s Listinou základních práv a svobod. V mezích podaného dovolání pak dovolatelka po rekapitulaci předchozích fází uplatňování nároku setrvává na argumentu, že transformační projekt byl vypracován v rozporu se zákonem. Při stanovení výpočtu majetkových podílů totiž nesprávně vycházel z půdy „tzv. státní“, tj. z 1.515,3305 ha (str. 11 projektu), ačkoli podle zákona musel vycházet pouze z půdy osob oprávněných dle ustanovení § 14 písm. b/ zákona č. 42/1992 Sb. a nevypořádal se s faktem, které osoby jsou podle zákona skutečně osobami oprávněnými. Již takto vypočtené majetkové podíly byly tedy nesprávné, míní dovolatelka. Oběma soudům dovolatelka dále vytýká, že  nevyhověly jejímu návrhu na vypracování třetího znaleckého posudku. Usuzuje přitom, že žádný z posudků se nevypořádal s tím, kolik osob bylo ve skutečnosti oprávněných dle z