32 Cdo 2322/2012 — Nejvyšší soud

32 Cdo 2322/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 7. 2014 Spisová značka:32 Cdo 2322/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.2322.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Pojištění majetku Dotčené předpisy:§ 6 odst. 1 předpisu č. 38/2004Sb. § 21 předpisu č. 38/2004Sb. § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 8. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 2322/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobců a) A. Č., a b) P. Č., obou zastoupených JUDr. Miroslavem Soukupem, advokátem, se sídlem v Praze 9, Na Harfě 712/7, PSČ 190 00, proti žalovaným 1) Total Brokers a. s., se sídlem v Praze 4, Za Skalkou 421/10, PSČ 147 00, identifikační číslo osoby 27379345, zastoupené JUDr. Vlastou Miklušákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Zelený pruh 1294/52, PSČ 147 08, a 2) M. S., za účasti vedlejšího účastníka na straně druhé žalované České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 63998530, o zaplacení částky 60.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 58/2008, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j. 12 Co 327/2011-262, takto: I. Dovolání proti výroku pod bodem II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j. 12 Co 327/2011-262, se odmítá. II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j. 12 Co 327/2011-262, se v té části výroku pod bodem I, jíž byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. května 2011, č. j. 30 C 58/2008-212, v části přisuzujícího výroku pod bodem I týkající se první žalované a žaloba vůči první žalované byla zamítnuta, jakož i ve výrocích o nákladech řízení pod body II a IV zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem (v pořadí druhým) k odvolání obou žalovaných rozsudek ze dne 11. května 2011, č. j. 30 C 58/2008-212, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobcům částku 60.000,- Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. listopadu 2007 do zaplacení, ve výroku o věci samé zčásti změnil tak, že ve vztahu k první žalované žalobu zamítl v celém rozsahu a ve vztahu ke druhé žalované žalobu zamítl ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 60.000,- Kč od 22. listopadu 2007 do 29. února 2008 a ohledně částky 30.000,- Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. března 2008 do zaplacení. Ve zbytku, tj. co do povinnosti druhé žalované zaplatit žalobcům částku 30.000,- Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. března 2008 do zaplacení, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok pod bodem I) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výroky pod body II – V). Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, podle nichž první žalovaná vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě registrace u České národní banky ve smyslu zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí (dále jen „zákon č. 38/2004 Sb.“), a druhá žalovaná vykonávala pro první žalovanou na základě mandátní smlouvy zprostředkovatelskou činnost jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel. Druhá žalovaná uzavřela s žalobkyní a) ústní dohodu jednak o zprostředkování uzavření pojistné smlouvy s Českou podnikatelskou pojišťovnou, a. s., jednak o zajištění vinkulace pojistného plnění z předmětné pojistné smlouvy ve prospěch úvěrové společnosti ACM Money ČR, a. s. (dále jen „úvěrová společnost“). Druhá žalovaná, ač jí bylo známo, že je třeba zprostředkovat uzavření pojistné smlouvy urychleně, tak v přiměřené době neučinila, když zfalšovala podpis žalobkyně a) v návrhu pojistné smlouvy. Úvěrová společnost žalobcům dne 2. května 2007 „uložila“ smluvní pokutu ve výši 60.000,- Kč za nesplnění povinnosti vinkulace pojistného plnění, vyplývající ze všeobecných podmínek pro poskytnutí úvěru, které byly součástí úvěrové smlouvy uzavřené dne 22. února 2007, a provedla zápočet smluvní pokuty proti jistině úvěru. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením soudu prvního stupně potud, že mezi žalobci a druhou žalovanou byla uzavřena příkazní smlouva ve smyslu ustanovení § 724 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, zrušeného ke dni 1. ledna 2014 (dále jen „obč. zák.“), a pokud druhá žalovaná měla pro žalobce zajistit uzavření pojistné smlouvy, pak tuto činnost vykonávala na základě mandátní smlouvy uzavřené s první žalovanou. Na základě argumentu, že důvodem neuzavření smlouvy bylo, že druhá žalovaná zfalšovala podpis žalobkyně a) v návrhu pojistné smlouvy, čímž porušila povinnosti mandatáře uvedené v čl. IV odst. 1 písm. a) a b) mandátní smlouvy, však dovodil, že takovým překročením oprávnění druhou žalovanou nebyla první žalovaná vázána. Zároveň vyjádřil názor, že zajištění potvrzení o vinkulaci nepatří pod zprostředkovatelskou činnost podle zákona č. 38/2004 Sb., tedy pod takovou činnost, kterou by měla ze zákona zajišťovat první žalovaná, na základě čehož uzavřel, že pokud druhá žalovaná činila-li jakékoliv úkony týkající se vinkulace pojistného plnění ve prospěch úvěrové společnosti, činila tak samostatně. Na straně první žalované proto odvolací soud naplnění předpokladů odpovědnosti za škodu neshledal. U druhé žalované dovodil porušení smluvní povinnosti stanovené v § 725 obč. zák., resp. v § 415 obč. zák. Zdůraznil, že předmětem příkazní smlouvy bylo přinejmenším provedení kontroly vyplněného potvrzení o vinkulaci, popřípadě vyplnění potřebných údajů, které mohly být známy pouze druhé žalované v souvislosti s jí vypracovaným návrhem pojistné smlouvy, a předání potvrzení příslušné pojišťovně, respektive zaslání úvěrové společnosti. Ani jedno potvrzení, které druhá žalovaná předložila k podpisu České podnikatelské pojišťovně, a. s., a následně bylo doručeno úvěrové společnosti, nebylo vyplněno řádně. Uzavřel, že i když zajištění vinkulace není součástí činnosti podle zákona č. 38/2004 Sb., jde o činnost obvyklou do té míry, aby s ní druhá žalovaná byla dostatečně obeznámena, a proto jako příkazník nejednala s náležitou péčí poctivě podle svých schopností a znalostí, resp. nepočínala si tak, aby nedošlo ke vzniku škody. Odvolací soud dále usoudil, že škoda byla způsobena také zaviněním poškozených, neboť žalobci si nepočínali tak, aby jim nevznikla škoda. Především žalobcům nic nebránilo v tom, aby nejpozději poté, co dne 14. dubna 2007 zjistili, že pojistná smlouva nebyla platně uzavřena, uzavřeli řádnou pojistnou smlouvou včetně vinkulace pojistného plnění. Žalobci rovněž neprokázali, že by požádali úvěrovou společnost o přehodnocení jim uložené sankce, ačkoliv jí byli o možnosti dosáhnout snížení smluvní pokuty poučeni. Odvolací soud na základě těchto úvah shledal druhou žalovanou odpovědnou za škodu co do 50 %. Rozsudek odvolacího soudu v té části měnícího výroku pod bodem I, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 60.000,- Kč s úrokem z prodlení proti první žalované, a ve výroku pod bodem II, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi žalobci a první žalovanou, napadli žalobci dovoláním, jež co do přípustnosti opřeli o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a jímž uplatnili dovolací důvod stanovený v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., namítajíce, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelé především vytýkají odvolacímu soudu, že vzal zřetel jen na jednu stránku postupu druhé žalované, totiž že zfalšovala podpis žalobkyně a) na návrhu pojistné smlouvy, a zcela pominul, že druhá žalovaná, ač byla podle ustanovení § 725 obč. zák. povinna jednat při plnění příkazu podle svých schopností a znalostí, tedy být aktivní, a ač byla seznámena s tím, že věc spěchá, nepředala žalobkyni a) včas návrh pojistné smlouvy k podpisu, přičemž takto konala jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel první žalované. Dovolatelé brojí též proti závěru o jejich účasti na vzniku škody. Argumentují, že u obou žalovaných se k výkonu jejich podnikatelské činnosti předpokládá odbornost a profesionální přístup a také jejich odpovědnost za kvalitu a rychlost poskytnutých služeb, proto na ně musí být obecně kladeny vyšší požadavky z hlediska ustanovení § 415 obč. zák., než na nepodnikatele. Závěrem dovolatelé otevírají otázku, jak první žalovaná plnila povinnosti uložené ustano