32 Cdo 358/2012 — Nejvyšší soud

32 Cdo 358/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 3. 2013 Spisová značka:32 Cdo 358/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.358.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 544 odst. 1 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 4. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 358/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně TECHMONT MOCHOVCE, spol. s r.o., se sídlem v Levici, Bernolákova 16, PSČ 934 01, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 36529354, zastoupené JUDr. Gabrielem Turzou, hostujícím evropským advokátem se sídlem v Želiezovcích, Schubertova 12, Slovenská republika, proti žalovanému J. P., zastoupenému JUDr. Vladimírem Císařem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, B. Němcové 583/33, o zaplacení 458 951 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1088/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. června 2011, č. j. 8 Cmo 354/2010-189, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. června 2011, č. j. 8 Cmo 354/2010-189, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. července 2010, č. j. 13 Cm 1088/2007-170 (vyjma zamítavého výroku ve věci samé), se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem potvrdil (v pořadí třetí ve věci) rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. července 2010, č. j. 13 Cm 1088/2007-170, v napadené části prvního výroku, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 411 866,21 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení (výrok I.). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Ve zbývající části prvního výroku, v níž soud prvního stupně zamítl žalobu v rozsahu 47 084,79 Kč s příslušenstvím, zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen, neboť v této části nebyl odvoláním žalovaného napaden. Odvolací soud vyšel při přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně v napadeném rozsahu ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, přičemž se ztotožnil i s jeho právním posouzením věci, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení ceny díla a žalovaný formou procesní obrany v průběhu řízení uplatnil nárok na smluvní pokutu, a to pouze do výše žalobkyní vymáhaného nároku. V průběhu řízení, v němž odvolací soud zrušil dva předchozí rozsudky soudu prvního stupně a věc mu tak opakovaně vracel se závazným právním názorem k dalšímu řízení, bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 23. srpna 2006 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení blíže specifikovaných demontážních a montážních prací za dohodnutou cenu díla ve výši 2 242 133 Kč. Předpokládaný termín zahájení prací byl sjednán na 23. srpna 2006 a předpokládaný termín ukončení prací byl dohodnut ke dni 10. listopadu 2006. V článku 6 smlouvy si její účastníci sjednali podmínky předání a převzetí díla tak, že po řádném ukončení díla podepíší písemný protokol o předání a převzetí díla, přičemž objednatelem (žalovaným) bude podepsán, pokud bude dílo dokončeno a budou splněny všechny povinnosti zhotovitele (žalobkyně) vyplývající ze smlouvy, s výjimkou jeho povinností v záruční době. Obsahem smlouvy o dílo bylo i ujednání v článku 12 o smluvních pokutách pro případ porušení uvedených povinností žalobkyně s tím, že úhrnná výše smluvních pokut v rámci smlouvy nepřesáhne 25 % z ceny díla. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že práce na díle byly zahájeny dne 23. srpna 2006 a že na základě dohody byl realizován oproti smlouvě nižší objem prací v rozsahu 1 019 484 Kč. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně dílo nepředala žalovanému, nýbrž přímo objednateli žalovaného – Energetickým opravnám, a.s., přičemž cenu díla, resp. její zůstatek vyúčtovala žalovanému fakturou číslo VF2006/205 znějící na částku 413 056 Kč a fakturou číslo VF2006/241 znějící na částku 45 895 Kč, které jí žalovaný bez proplacení vrátil s požadavkem na odsouhlasený předávací protokol. Odvolací soud se zabýval oprávněností námitky odvolatele (žalovaného) proti závěru soudu prvního stupně o důvodnosti jeho procesní obrany pouze ve výši 47 084,79 Kč, v níž žalobu zamítl. Podle žalovaného, zakládajícího argumentaci na názoru, že mu nebyl předmět díla řádně předán, mu vznikl nárok i na smluvní pokutu za nedodržení povinnosti žalobkyně komplexně vyzkoušet dílo dle článku 3 odst. 3.6 smlouvy o dílo, jakož i za porušení její povinnosti předat mu uklizené pracoviště nejpozději při zahájení komplexního vyzkoušení dle jejího článku 7 odst. 7.9, přičemž s ohledem na článek 12 smlouvy nárokuje smluvní pokutu pouze v celkové výši 560 533 Kč. Odvolací soud neshledal tvrzené pochybení soudu prvního stupně při určení posledního dne prodlení žalobkyně s plněním vytýkaných povinností. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že prodlení žalobkyně s plněním předmětných povinností nastalo dne 10. listopadu 2006 a trvalo do 24. listopadu 2006, kdy došlo k předání díla, přičemž ve shodě se soudem prvního stupně hodnotí dopis žalovaného ze dne 31. října 2007 jako jeho uznání závazku k zaplacení částky 458 951 Kč žalobkyni za provedené práce s tím, že tento projev vůle žalovaného byl učiněn pouze ve vztahu k ocenění provedených prací. Za této situace, kdy odvolací soud neshledal opodstatněnou námitku započtení vznesenou žalovaným, jež představovala pouze obranu proti žalobě co do částky 411 866,21 Kč s příslušenstvím, nedošlo podle jeho posouzení k zániku důvodně uplatněné žalobní pohledávky na zaplacení ceny díla (s výjimkou odvoláním nedotčené částky 47 084,79 Kč s příslušenstvím). Proto rozsudek soudu prvního stupně v napadené části jako věcně správný potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), z důvodu nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolatel odvolacímu soudu (a shodně i soudu prvního stupně) vytýká, že při posuzování jeho procesní obrany zcela opomenul ujednání v článku 6 odst. 6.1 smlouvy o dílo, v němž si účastníci sjednali způsob předání a převzetí díla formou písemného protokolu o předání a převzetí díla s tím, že ze strany žalovaného bude podepsán pouze v případě jeho dokončení a splnění veškerých povinností žalobkyně ze smlouvy. Za stavu, kdy písemný předávací protokol o předání a převzetí díla nebyl podepsán, tvrdí, že mu nebylo dílo žalobkyní předáno a s ohledem na smluvní ujednání účastníků o konkrétním způsobu předání a převzetí díla nelze ustanovení § 557 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) aplikovat. Podle dovolatele soudy obou stupňů proto pochybily, jestliže na základě nesprávného závěru o předání díla zápisem v montážním deníku společnosti Energetické opravny, a.s. dovodily, že prodlení žalobkyně s plněním předmětných povinností trvalo pouze do 24. listopadu 1996, kdy byl tento zápis sepsán. Tvrdí, že v souzené věci nebyla naplněna ani jedna z obou podmínek, které obchodní zákoník v § 554 odst. 1 vyžaduje ke splnění povinnosti zhotovitele provést dílo, neboť dílo nebylo v souladu se smlouvou řádně dokončeno a předmět díla nebyl předán – jak bylo dohodnuto v článku 6 smlouvy – objednateli. Jestliže nebyl předmět díla řádně předán, nemohlo podle dovolatele dojít ani ke splnění další navazující povinnosti žalobkyně komplexně vyzkoušet dílo v délce trvání 72 hodin v termínu od 3. listopadu 1996 do 9. listopadu 1996, jak je vymezeno v článku 3 odst. 3.6 smlouvy. I když ke splnění této povinnosti ze strany žalobkyně podle dovolatele dosud nedošlo, je třeba v návaznosti na závěr odvolacího soudu o uznání závazku dopisem žalovaného ze dne 31. října 2007 považovat tento den za poslední den prodlení se splněním této povinnosti. Vedle nároku na smluvní pokutu za nedodržení povinnosti žalobkyně komplexně vyzkoušet dílo dovolatel nárokuje i další smluvní pokutu, a to za prodlení žalobkyně s předáním uklizeného pracoviště, které nadále trvá, přičemž s ohledem na ujednání v článku 12 smlouvy se v řízení domáhá obou smluvních pokut pouze v celkové výši 560 533 Kč. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/