32 Cdo 3582/2012 — Nejvyšší soud

32 Cdo 3582/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 2. 2013 Spisová značka:32 Cdo 3582/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3582.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Leasing Odstoupení od smlouvy Dotčené předpisy:§ 344 obch. zák. § 269 odst. 2 obch. zák. § 39 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 2. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 3582/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně TESIMA, spol. s r. o., se sídlem v Českých Budějovicích, Nemanická 14/440, identifikační číslo osoby 47252138, zastoupené Mgr. Františkem Klímou, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Náměstí Přemysla Otakara II. 36, PSČ 370 01, proti žalované AGRO LEASING J. Hradec s. r. o., se sídlem v Jindřichově Hradci II, Sládkova 309, PSČ 377 01, identifikační číslo osoby 60851252, zastoupené JUDr. Václavem Vyhlídkou, advokátem, se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova 1113, PSČ 377 01, o zaplacení částky 335.398,- Kč oproti vrácení věci, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 664/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. dubna 2010, č. j. 2 Cmo 318/2009-81, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 26.989,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta JUDr. Václava Vyhlídky, se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova 1113, PSČ 377 01. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se v souzené věci domáhala vrácení zaplacené první leasingové splátky ve výši 335.398,- Kč oproti vydání předmětu leasingu - nákladního automobilu DAF, hákového nosiče kontejnerů, kontejnerové vany a kontejnerového valníku. Tvrdila, že leasingová smlouva zanikla, neboť od ní odstoupila pro podstatné porušení smlouvy spočívající v tom, že předmět leasingu není možno užívat pro neodstranitelné vady. Hydraulická ruka (jeřáb) je v nevyhovujícím technickém stavu a již při prvním použití došlo k její poruše a kontejnerový valník dodaný podle jejího požadavku v délce 5,5 m nelze k danému typu nákladního automobilu použít, na což nebyla upozorněna. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 11. srpna 2009, č. j. 13 Cm 664/2009-52, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 335.398,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, žalobkyni uložil povinnost vydat žalované nákladní automobil a shora uvedené zařízení tvořící předmět leasingu a rozhodl o nákladech řízení. Vrchní soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud poté, co zopakoval dokazování částí listinných důkazů, vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, podle nichž žalobkyně jako příjemce leasingu a žalovaná jako poskytovatel leasingu uzavřely dne 17. října 2008 leasingovou smlouvu, odkazující na všeobecné smluvní podmínky (dále jen „VSP“), podle níž žalovaná přenechala žalobkyni do užívání shora uvedený předmět leasingu a žalobkyně se zavázala splácet leasing dohodnutými leasingovými splátkami. Žalobkyně si při jednáních s žalovanou a dodavatelem výslovně vyžádala kontejnerový valník delší než 5 m. Předání předmětu leasingu dodavatelem žalobkyni proběhlo bez účasti žalované; k fyzickému předání, osazení a vyzkoušení kontejnerového valníku nedošlo. Žalobkyně převzala předmět leasingu bez výhrad. Podle znaleckého posudku nelze nákladní automobil využít pro účel, pro který byl zakoupen, neboť zdvihací zařízení je nezpůsobilé provozu a kontejnerový valník není možno z důvodu jeho přesahu a posunu těžiště vozidla sklápět; jedná se o vady neodstranitelné. Žalobkyně pro tyto vady dopisem doručeným žalované dne 29. října 2008 odstoupila od leasingové smlouvy. Odvolací soud konstatoval, že žalobkyně si v souladu s body 1.1 a 1.2 VSP vybrala dodavatele předmětu leasingu a zadala závazný požadavek na technické vlastnosti předmětu leasingu. Na základě toho uzavřela s žalovanou leasingovou smlouvu za účelem financování vybraného předmětu a jeho užívání podle podmínek sjednaných ve smlouvě a VSP. Podle bodu 2.7 VSP byla povinna při převzetí předmětu leasingu postupovat s náležitou odbornou péčí a zajistit práva vyplývající z kupní smlouvy nebo jiné smlouvy poskytovatele s dodavatelem, podle bodu 4.1 VSP odpovídá za vlastnosti vybraného předmětu leasingu, za vhodnost pro předpokládané použití a jeho způsobilost a podle bodů 4.2 a 4.3 VSP měla uplatnit všechna práva vyplývající z vadné dodávky, práva ze záručních i servisních podmínek u dodavatele předmětu leasingu na základě plné moci. Z obsahu smlouvy a VSP nevyplývá ujednání o právu žalobkyně od leasingové smlouvy odstoupit, vyskytnou-li se na předmětu leasingu vady, naopak pod bodem 4.5 VSP se žalobkyně pro tento případ zavázala platit sjednané leasingové splátky. Odvolací soud zdůraznil, že leasingová smlouva je smlouvou nepojmenovanou, práva a povinnosti jejích účastníků se proto řídí především smlouvou. V souzené věci účastníci sjednali leasing finanční; leasingový pronajímatel se zavázal předmět leasingu financovat a po jeho splacení jej převést do vlastnictví leasingového nájemce. Výslovně se přitom zřekl jakékoliv odpovědnosti za povahu, kvalitu, vlastnosti nebo vhodnost předmětu leasingu, který si leasingový nájemce pro účely leasingového financování vybral. Současně přenesl na leasingového nájemce práva z odpovědnosti za vady, která přísluší leasingovému pronajímateli jako kupujícímu ve vztahu k dodavateli, a leasingového nájemce zmocnil k uplatňování těchto práv. Na základě toho odvolací soud dovodil, že žalovaná poskytla žalobkyni finanční leasing a této své povinnosti beze zbytku dostála. Za to, že na předmětu leasingu se vyskytly vady, nenese leasingový pronajímatel odpovědnost. Leasingový nájemce je povinen vady reklamovat u dodavatele. To žalobkyně neučinila a vady reklamovala u žalované, čímž porušila smluvní povinnost uloženou jí ustanovením bodu 2.8 VSP. Vedle toho porušila též povinnost postupovat při převzetí předmětu leasingu s náležitou odbornou péčí, stanovenou v bodě 2.7 VSP. Odvolací soud uzavřel, že bez ohledu na to, které ze smluvních ustanovení leasingový nájemce porušil, je nepochybné, že žalovaná smluvní povinnosti neporušila a nebyly tak splněny předpoklady odstoupení od smlouvy stanovené v § 344 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“). Leasingová smlouva právo leasingového nájemce na odstoupení od smlouvy neupravuje. Žalobkyně tedy neměla právo od leasingové smlouvy odstoupit, neboť takové právo jí nevyplývá ani ze smlouvy, ani z ustanovení § 344 obch. zák. Odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně nedošlo proto k zániku smlouvy, jak to předpokládá ustanovení § 349 odst. 1 obch. zák. s důsledky stanovenými v § 351 odst. 1 obch. zák., a požadavek žalobkyně na vypořádání leasingové smlouvy uplatněný podle ustanovení § 351 odst. 2 obch. zák. je nedůvodný. Rozsudek odvolacího soudu, výslovně sice do všech výroků pod bodem I, podle obsahového vymezení dovolacích námitek však pouze proti výroku o věci samé, napadla žalobkyně dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 (bez bližšího upřesnění) občanského soudního řádu a namítajíc, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, popřípadě též vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování [srov. § 241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 občanského soudního řádu]. Dovolatelka především namítla, odkazujíc na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1200/2006, že přímá odpovědnost leasingového nájemce za předmět leasingu je dána zásadně v rozsahu smluvně převedených práv náležejících jinak vlastníku věci, tedy též převodem práv z odpovědnosti za vady z kupní smlouvy, náležejících leasingovému pronajímateli ve prospěch leasingového nájemce. Argumentovala, že v tomto případě k takovému převodu nedošlo, z čehož dovozuje nesprávnost závěru odvolacího soudu, že žalovaná neporušila leasingovou smlouvu. Tvrdila, že žalované oznámila existenci vad předmětu leasingu, žádala ji o společný postup vůči dodavateli a navrhla odstoupení od kupní smlouvy, žalovaná však tyto návrhy neakceptovala, plnou moc, která by opravňovala dovolatelku odstoupit od kupní smlouvy, jí nevystavila, a neposkytla jí nakonec ani kupní smlouvu, bez níž nebylo možno úkon odstoupení řádně provést. Sama leasingová s