33 Cdo 1452/2024 – Nejvyšší soud

33 Cdo 1452/2024-484 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobce Kraje Vysočina, se sídlem v Jihlavě, Žižkova 1882/57, identifikační číslo osoby 70890749, zastoupeného Mgr. Petrem Sikorou, advokátem se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, proti žalované Workswell s. r. o., se sídlem v Praze 6, Na okraji 335/42, identifikační číslo osoby 29048575, zastoupené Mgr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Zašovská 750, o 3 267 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 28 C 56/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2023, č. j. 14 Co 381/2022-456, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobci se právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznává. Odůvodnění: Výrokem I rozsudku ze dne 1. 12. 2023, č. j. 14 Co 381/2022-456, Městský soud v Praze („odvolací soud“) potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 („soudu prvního stupně“) ze dne 2. 8. 2022, č. j. 28 C 56/2018-199, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 15. 9. 2022, č. j. 28 C 56/2018-209, kterým soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 3 267 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II) a o nákladech řízení státu (výrok III). Výrokem II rozhodl o nákladech odvolacího řízení vzniklých účastníkům a výrokem III o základu náhrady nákladů řízení státu, jejíž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a dále zopakováním a doplněním dokazování v odvolacím řízení. Účastníci uzavřeli 18. 8. 2015 smlouvu o dodávce zboží a jeho instalaci v návaznosti na výběrové řízení v rámci veřejné zakázky s názvem „Dodávka zařízení pro projekt Badatelského centra pro přírodní vědy“ (žalovaná byla v rámci výběrového řízení vybrána na základě splnění technických parametrů stanovených v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a nejnižší cenové nabídky). Účelem veřejného řízení (jak je uvedeno v příloze 1 zadávací dokumentace) bylo uzavření smlouvy na dodávku přenosných vysokorychlostních kamer pro barevný záznam dějů (jako např. mechanického pohybu, proudění, výboje, vlnění, destrukce materiálu, pohybu sportovce, pohybu zvířat, hmyzu…) s příslušenstvím a s programovým vybavením pro zpracování záznamu do zpomalené videosekvence a zpracování naměřených hodnot do tabulek, rovnic a grafů, s minimálními požadavky (mimo jiné) na rychlost záznamu min. 60 000 fps, rozlišení min. 1 280 x 1 024 px, možnost nastavení uživatelského poměru obrazu px x px a možnost záznamu min. 1 200 fps při rozlišení 800 x 600 px, jak tyto požadavky vzešly z gymnázií, v nichž se zřizovala badatelská centra pro přírodní vědy. V následné smlouvě se žalovaná zavázala dodat žalobci 5 kusů vysokorychlostních kamer s příslušenstvím v rozsahu a podobě dle technické specifikace tvořící přílohu č. 1 a nedílnou součást smlouvy, včetně příslušné dokumentace, podle smlouvy a jejích součástí a v souladu s právními, technickými, odbornými předpisy a normami platnými v České republice a nabídkou žalované na veřejnou zakázku, provést činnosti uvedené v článku I odst. 1.6 smlouvy a převést na žalobce vlastnické právo k zařízením za cenu 3 267 000 Kč včetně DPH. Žalovaná 19. 8. 2015 žalobci předala 5 kusů vysokorychlostních kamer Megaspeed X7 PRO COLOR s příslušenstvím. Dne 26. 7. 2016 žalobce reklamoval vady kamer, neboť jednotlivé kamery (mimo jiné) požadované rychlosti záznamu 60 000 fps dosahují při maximální výšce obrazu 1 až 4 pixely, kdy takové rozlišení je pro školní účely nepoužitelné, při vyšších rychlostech snímání kamery potřebují jeden z rozměrů nastavit pod 640 pixelů tak, aby druhý rozměr mohl být větší, neodpovídají požadavku rozdělení paměti RAM pro vícenásobný záznam, při běžném rozlišení nelze užít snímkovací frekvenci vyšší než cca 1 000 fps, čím vyšší je snímkovací rychlost, tím více je snímaný objekt rozmazaný, při nastaveném rozlišení obrazu na spodní hranici použitelnosti (320 x 240 pixelů) nelze docílit záznamu s vyšší snímkovou frekvencí než 2 583 snímků za sekundu. Podle znaleckého posudku Ing. Martina Spurného z 8. 9. 2023 kamery splňují minimální technické požadavky zadavatele ve všech bodech, vyjma LED světla, provozu na vyjímatelnou baterii (min. 4 hod.) a na externí zdroj, baterie Li-Ion s kapacitou min. 4 h provozu, robustního kovového stativu s polohovatelnou hlavicí, pásky na ruku a přenosné brašny pro příslušenství, které nebyly doloženy. Zadávací dokumentace byla podle znalce provedena neodborně, výsledkem čehož je požadavek na dodání vysokorychlostních kamer s příslušenstvím, které po splnění všech minimálních technických požadavků nemohou pokrýt potřebné prostředky pro jednotlivé typy záznamů obecně definovaných dějů, kdy kameru, která by dokázala pokrýt v zadání uvedené záznamy dějů jako celek, z oblasti veřejných zdrojů nenalezl. Uvedené záznamy nelze pokrýt pouze jedním technickým zařízením se základním příslušenstvím. Při rychlosti 60 000 fps je kvůli snižujícímu se rozlišení možno zaznamenávat pouze lineární děje, nikoli děje prostorové. Součástí zadávací dokumentace nebyl požadavek na synchronizační zařízení. Žalobce požádal o odstranění vad, žalovaná vady včas neodstranila. V e-mailové komunikaci s Gymnáziem Žďár nad Sázavou žalovaná sdělila, že v zadávací dokumentaci nebyly nejdůležitější parametry, jako rozlišení při vysokých frekvencích snímání, uvedeny. Přípisem ze 17. 10. 2017 žalobce od smlouvy odstoupil. Odvolací soud uzavřel, že součástí zadávací dokumentace byly tzv. minimální technické požadavky na kamery s příslušenstvím a účel, pro který mají být zařízení dodána. Žalovaná (k výzvě žalobce) v nabídce deklarovala splnění minimálních technických požadavků uvedených v zadávací dokumentaci v příloze č. 1 k veřejné zakázce, dokládala dokumenty se stvrzením výrobce o splnění technických požadavků uvedených v zadávací dokumentaci a v návaznosti na výběrové řízení uzavřela smlouvu, jejíž součást tvoří příloha č. 1. Jejím obsahem je technická specifikace korespondující s obsahem přílohy č. 1 zadávací dokumentace, s její částí o minimálních požadavcích. Žalovaná ve smlouvě potvrdila, že se seznámila s rozsahem a povahou předmětu díla. Podle odvolacího soudu minimálními technickými požadavky nebyla kvalita zboží podle § 2095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, ujednána zcela. Nebylo ujednáno rozlišení při nejvyšší požadované rychlosti snímkování, což je nejdůležitější parametr. Je proto třeba při respektu projevené vůle smluvních stran určit kvalitu zboží jedním ze způsobů vázaných na účel zboží. Kamery sice splňovaly minimální technické požadavky, avšak nebyly vhodné pro účel uvedený v zadávací dokumentaci, když prostorové dynamické děje při rychlosti záznamu 60 000 fps nebylo možné zaznamenat. Účel použití kamer byl uveden v zadávací dokumentaci, která byla rozhodujícím podkladem pro nabídku, byl tedy žalované znám a vůle žalobce pro ni byla seznatelná. Na zadávací dokumentaci žalovaná reagovala a její vůlí tak bylo dodat zařízení splňující minimální technické požadavky a naplňující uvedený účel. Při výkladu vůle stran je třeba přihlédnout i ke kontraktačnímu procesu a skutečnost, že žalovaná si byla účelu uvedeného v zadávací dokumentaci vědoma, se podává i z její následné e-mailové komunikace s Gymnáziem Žďár nad Sázavou. Dodané zboží tak bylo vadné. Žalobce vady reklamoval opakovaně, poskytl žalované dodatečnou lhůtu k nápravě a následně od smlouvy odstoupil, přičemž nejméně zjištěné nízké rozlišení při požadované minimální rychlosti snímkování 60 000 fps je podstatným porušením smlouvy, neboť kamery nebyly vhodné pro účel, pro který byly pořizovány, tj. pro snímání a zaznamenávání dynamických dějů. Žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. Kamery i s příslušenstvím žalobce žalované již vrátil. Proti výroku I rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Prosazuje, že odvolací soud se odchýlil od (dále uvedené) ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, která akcentuje podmíněnost mezi jednotlivými způsoby určení jakosti a v níž Nejvyšší soud potvrdil prioritu smlouvy při určení vlastností předmětu koupě. Při zjišťování existence vady plnění je podle současné právní úpravy nutné vycházet primárně ze vzájemného ujednání stran smlouvy ohledně jakosti a provedení předmětu koupě. Odvolací soud se od praxe Nejvyššího soudu odchýlil rovněž v postupu, jakým zjišťoval obsah právních jednání za užití zákonných interpretačních pravidel, a jakým postupoval při odstraňování pochybností o obsahu právního jednání. Žalovaná předkládá Nejvyššímu soudu k posouzení otázky: 1) „zda lze dodání předmětu kupní smlouvy s vlastnostmi (tj. v množství, jakosti a provedení) přesně specifikovanými v písemné kupní smlouvě právně kvalifikovat jako podstatné porušení smlouvy z důvodu vadného plnění pro nedostatek j