33 Cdo 1847/2015 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1847/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 8. 2016 Spisová značka:33 Cdo 1847/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.1847.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost za vady Prodej zboží v obchodě Dotčené předpisy:§ 616 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 619 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 621 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 622 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 626 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 10. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1847/2015 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Mgr. P. T., zastoupené Mgr. Robertem Štěpánkem, advokátem se sídlem Praha 4, Pod Vilami 10, proti žalovaným 1/ V. K., a 2/ QVD reality, spol. s r. o. se sídlem Praha 8, Čimice, Libeňská 857/40, zastoupeným Mgr. Ivanou Stlukovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Vodičkova 730/9, o zaplacení 1.780.000 Kč s příslušenstvím oproti vyklizení bytové jednotky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 13/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2014, č. j. 28 Co 136,137/2014-347, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2014, č. j. 28 Co 136,137/2014-347, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 24. 7. 2013, č. j. 28 C 13/2008-318, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 18. 12. 2013, č. j. 28 C 13/2008-335, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 24. 7. 2013, č. j. 28 C 13/2008-318, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 18. 12. 2013, č. j. 28 C 13/2008-335, zamítl žalobu, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 1.780.000 Kč se specifikovanými úroky z prodlení a aby žalobkyně byla povinna vyklidit a předat žalovaným bytovou jednotku č. v budově čp. v části Č. na parcele 432/28 včetně podílu na společných částech domu čp. a na pozemcích č. 432/4 a 432/28, vše v k. ú. Č., obec P., do 10 dnů od zaplacení částek uvedených v tomto výroku; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela jako kupující se žalovanými jako prodávajícími dne 12. 12. 2005 kupní smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky č. v budově čp. na pozemku parc. č. 432/28 (dále jen „bytová jednotka“), včetně podílů na společných částech domu a pozemcích parc. č. 432/4 a 432/28 v k. ú. Č.. Převáděné nemovitosti žalobkyně převzala 1. 4. 2006. Žalobkyně reklamovala dne 18. 5. 2006 plísně na obvodových lištách plovoucí podlahy a jiné vady v bytě. Účastníci ohledně všech těchto vad uzavřeli dne 6. 11. 2006 dohodu o vyřízení reklamace, na základě níž se žalovaní zavázali kompenzovat vady bytové jednotky reklamované v době od 1. 4. 2006 do 6. 10. 2006 částkou 10.230 Kč. Žalobkyně dne 6. 11. 2006 reklamovala další vady, které byly odstraněny v dohodnutých termínech, a opakovaně reklamovány nebyly. Dne 23. 3. 2007 žalobkyně vytkla vadu spočívající ve výskytu plísně v bytové jednotce. Tuto vadu žalovaní neuznali poté, co na základě kontrolního měření vlhkosti zdiva specializovanou firmou nebyla v bytě vlhkost zjištěna. Žalovaní žalobkyni doporučili dostatečné větrání bytu. Dne 16. 7. 2007 pak žalobkyně vytkla kromě vad bytové jednotky (lokální stopy narušení nátěru vlhkostí na obvodové stěně, u spodního prvku rámu balkonových dveří mezi rámem a podlahou otevřená spára, rám balkonových dveří je osazen hluboko do podlah balkonu, na střední nosné stěně chodby lokální stopy vlhkosti nátěru) i vady na společných částech domu spočívající v tom, že na stropě u stoupaček je otevřené zateplení stropu, u PIR čidla je v podhledu otvor, kterým je viditelná tepelná izolace stropu z pěnového polystyrenu, na stěně u větracího otvoru je nezakrytý polystyren zateplení stěny o tloušťce 50mm, otvor okolo rámu okna není zateplen, na nadpraží větracího otvoru není zateplena izolace spojitá, ocelový rám žaluzie přerušuje tepelnou izolaci, potrubí podvěšené pod stropem není na více místech opatřené tepelnou izolací (dále jen „vady společných částí domu“). Žalobkyně určila termín opravy těchto vad do 30. 8. 2007. Ani tuto reklamaci žalovaní neuznali. Žalobkyně následně dopisem ze dne 11. 12. 2007 odstoupila od kupní smlouvy z důvodu neodstranění vad reklamovaných přípisy ze dne 18. 5. 2006, 6. 11. 2006, 23. 3. 2007 a 16. 7. 2007. Soud prvního stupně na základě zhodnocení znaleckého posudku znalce Ing. Ladislava Bukovského předloženého žalobkyní a jeho svědecké výpovědi, znaleckých posudků znalců ustanovených soudem Ing. Ivo Greislera a Ing. Luboše Kotláře a jejich výslechů před soudem a dalších provedených důkazů (výpovědí svědků L. M., M. T., M. K. a M. V., listinných důkazů) dospěl ke skutkovému závěru, že příčinou výskytu vlhkosti a plísní v bytě nebyla nedostatečná tepelná izolace podlahy bytu, nýbrž nesprávné užívání bytu, nedostatečné větrání bytu žalobkyní a absence digestoře v kuchyňském prostoru. Z takto zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně dovodil, že žalobkyni nevzniklo právo na odstoupení od kupní smlouvy ve smyslu § 622 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (srovnej § 3028 zákona č. 82/2012 Sb.; dále jen „obč. zák.“), neboť příčina reklamované vady bytové jednotky projevující se výskytem plísní nespočívala ve vadném provedení bytové jednotky ani celé stavby, žalovaní na další reklamace vždy řádně reagovali a odstranitelné vady odstranili. Co se týče reklamace vad společných částí domu a vady bytu spočívající v tom, že rám balkonových dveří je osazen hluboko do podlahy, uzavřel, že se jednalo o vady zjevné (viditelné a zjistitelné), které žalobkyně měla reklamovat bezprostředně po převzetí bytové jednotky. Protože tak neučinila, soud prvního stupně shledal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovanými. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 5. 2014, č. j. 28 Co 136,137/2014-347, rozhodnutí soudu prvního stupně v zamítavých výrocích o věci samé potvrdil, nákladové výroky změnil jen co do výše přiznané náhrady; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými a (v zásadě) i s právními závěry soudu prvního stupně; přisvědčil mu, že žalobkyni nevzniklo právo na odstoupení od kupní smlouvy, neboť reklamované vady nebránily tomu, aby bytová jednotka mohla být užívána jako věc bez vady (žalobkyně se navíc nevhodným užíváním na vzniku plísně v bytě spolupodílela). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, resp. odvolací soud se při jejím řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Má za to, že dovolání je důvodné, neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Upozorňuje na to, že odvolací soud se její reklamací vad společných částí domu vůbec nezabýval. Pokud se však ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, pak posoudil věc v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, neboť podle ustanovení upravujících prodej věci v obchodě je rozlišování vad na zjevné či skryté nepodstatné. V této souvislosti poukazuje na zhodnocení Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20. 12. 1982, Cpj 40/1982, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 22/1983. Vady společných částí domu reklamovala 16. 7. 2007, tedy řádně a včas v záruční době. Zdůrazňuje, že vlhkost, která se ve stavbě vyskytovala, bránila užívání bytové jednotky jako věci bez vady. Prosazuje názor, že izolace bytové jednotky byla provedena nedostatečně v rozporu s projektovou dokumentací, což mělo za následek takovou vadu předmětu koupě (nadměrná vlhkost), pro kterou jej nebylo možné užívat v souladu s právními předpisy jako věc bez vady (cituje vyhlášku Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb. a vyhlášku hlavního města Prahy č. 26/1999 Sb.). Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že žalobě vyhoví nebo aby jej zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále opět jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.). Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou při splnění podmínky jejího advokátního zastou