33 Cdo 1880/2020 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1880/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 1. 2022 Spisová značka:33 Cdo 1880/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.1880.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost za vady Sleva z ceny Dotčené předpisy:§ 648 obč. zák. § 19 odst. 3 předpisu č. 634/1992 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 4. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1880/2020-426 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. K., bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Mikeštíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Novotného lávka 200/5, proti žalované Zastřešení bazénů POOLOR s.r.o., se sídlem Nová Bystřice, Albeř 109, identifikační číslo osoby 28109627, zastoupené JUDr. Jiřím Jarošem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 4, Na Pankráci 449/11, o zaplacení 39 594 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 2 C 237/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 12. 2019, č. j. 8 Co 1620/2019-382, takto: I. Řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 28. 6. 2019, č. j. 2 C 237/2016-342, se zastavuje. II. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 12. 2019, č. j. 8 Co 1620/2019-382, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobou ze dne 25. 11. 2016 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 39 594 Kč s příslušenstvím představující slevu z ceny věci zhotovené na zakázku (zastřešení bazénu). Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. 6. 2019, č. j. 2 C 237/2016-342, žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 39 594 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 12. 2015 do zaplacení, zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 3. 12. 2019, č. j. 8 Co 1620/2019-382, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil včetně výroku o nákladech státu, změnil jej pouze ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti oběma rozsudkům podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, maje za to, že „rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci, neboť odvolací soud zamítl nárok žalobce z vad díla zhotoveného na objednávku podle § 648 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, z důvodu údajně nesprávné volby nároku na slevu s ohledem na neodborný názor žalobce na povahu vady a neodbornou představu o možnosti jejího odstranění, který osobně sdělil odvolacímu soudu při jednání, ačkoliv soud prvního stupně zamítl nárok žalobce z důvodu údajné neexistence vady.“ Dále namítá „nesprávné posouzení, že objednatel, resp. spotřebitel nemá nárok na slevu, když formulářová objednávka podnikatele nespecifikuje běžně očekávané vlastnosti věci, věc má neočekávané vady, a podnikatel tvrdí, že věc vady nemá a lze ji řádně užívat podle objednávky.“ Žalovaná navrhla dovolání jako nepřípustné odmítnout, případně zamítnout. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“). Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští V posuzované věci je dovoláním napadeno nejen rozhodnutí odvolacího soudu, ale výslovně též rozhodnutí soudu prvního stupně, které ovšem v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř. citovaný výše a § 201 o. s. ř., podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je podle ustálené judikatury neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006). Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti. Dovolatel prosazuje, že jím zvolený nárok na přiměřenou slevu z ceny díla je „logickým“ nárokem v případě jakékoliv vady díla, což potvrzují příslušná ustanovení nového občanského zákoníku, a ačkoliv úprava „starého“ občanského zákoníku v otázce nároku na slevu v případě jakékoliv vady jasná není, odvolací soud pochybil, jestliže nárok žalobce z vad „díla zhotoveného na objednávku“ podle § 648 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), zamítl z důvodu nesprávné volby nároku na slevu z ceny díla. Tvrdí, že volbu nároku na slevu z ceny díla provedl řádně a správně na základě sdělení žalované, že se v daném případě jedná o vadu neodstranitelnou či vlastnost, která nebrání řádnému užívání věci podle objednávky. Dále namítá vady znaleckého posudku znaleckého ústavu DEKPROJEKT s.r.o. s tím, že soudy obou stupňů nehodnotily řádně provedené důkazy. K přezkumu předkládá osm otázek procesního a tři otázky hmotného práva, jež má za dosud nevyřešené. Dovolací soud se nejprve zabýval přípustností dovolání. Obecně platí, že přípustnost dovolání nejsou způsobilé založit výhrady ke skutkovým zjištěním ani výhrady vůči nákladovým výrokům [srov. § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. Dovolacím důvodem uvedeným v § 241a odst. 1 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout ani samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 o. s. ř. (§ 211 o. s. ř.). Z uvedených důvodů nemůže založit přípustnost dovolání žádná z žalobcem předložených otázek procesního práva označených čísly 1) – 8), jež nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž dovolatel se jejich prostřednictvím domáhá přezkumu právních závěrů odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem - prosazuje vlastní skutkovou verzi, případně mu vytýká nesprávnost skutkových zjištění, anebo namítá vady, jež způsobilým dovolacím důvodem rovněž nejsou. Přípustnost dovolání nezakládají otázky hmotného práva číslo 2) a 3), neboť na jejich řešení (zda má spotřebitel nárok na slevu v případě neodstranitelné vady, která brání řádnému užívání věci) není napadené rozhodnutí založeno. Dovolací soud však dospěl k závěru, že dovolání je přípustné pro řešení otázky, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí a při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury, zda objednateli (žalobci) přísluší nárok na slevu z ceny v případě odstranitelné vady, kterou zhotovitelka (žalovaná) neuznává, neboť tvrdí, že se o vadu nejedná. Z hlediska skutkového stavu, jež dovolacímu přezkumu nepodléhá, bylo v projednávané věci zjištěno, že objednávkou ze dne 15. 11. 2013 si žalobce (objednatel) u žalované (zhotovitelky) objednal zastřešení bazénu v místě svého bydliště, žalovaná předala a žalobce převzal dne 6. 12. 2013 zastřešení bazénu ve funkčním stavu, byla sjednána dvouletá záruka. Žalobce dne 24. 9. 2014 reklamoval vadu spočívající v tom, že v deskách zastřešovacího systému se vytvořil trvalý neodstranitelný kondenzát vody, resp. vodní páry. Podle reklamačního protokolu ze dne 29. 10. 2014 žalovaná reklamaci z