33 Cdo 2341/2021 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2341/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 4. 2022 Spisová značka:33 Cdo 2341/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2341.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Volba práva (prorogace) Neplatnost právního jednání (o. z.) Promlčení Dotčené předpisy:§ 267 odst. 1,3,4 obch. zák. § 100 odst. 1 obč. zák. § 205a písm. f) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:27. 6. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2341/2021-230 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce P. J., sídlem XY, zastoupeného Mgr. Ester Šamajovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Křížkovského 617/10, proti žalované R. C., bytem XY, o 142.501 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 20 C 395/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2020, č. j. 15 Co 62/2020-173, t a k t o: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce se žalobou po žalované domáhal doplatku ceny díla podle smluv - potvrzených objednávek č. 610/2013, 612/2012 a 621/2013 ve výši 177.066 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení). Okresní soud ve Frýdku - Místku rozsudkem ze dne 3. 7. 2019, č. j. 20 C 395/2017-94, řízení co do 16.053 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 21. 1. 2014 do zaplacení zastavil, žalované uložil zaplatit žalobci 142.501 Kč s 8,05% úroky z prodlení ze 46.701 Kč od 28. 1. 2014 do zaplacení, z 111.853 Kč od 21. 1. 2014 do 25. 7. 2016 a z 95.800 Kč od 26. 7. 2016 do zaplacení, v rozsahu 18.512 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 28. 1. 2014 do zaplacení žalobu zamítl, žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 24.542 Kč a státu 7.083 Kč (soudní poplatek z žaloby). Rozsudkem ze dne 29. 9. 2020, č. j. 15 Co 62/2020-173, Krajský soud v Ostravě v odvoláním napadeném rozsahu změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu o 142.501 Kč s 8,05% úroky z prodlení ze 46.701 Kč od 28. 1. 2014 do zaplacení, z 111.853 Kč od 21. 1. 2014 do 25. 7. 2016 a z 95.800 Kč od 26. 7. 2016 do zaplacení, zamítl, žalované přiznal na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 11.254 Kč a povinnost zaplatit soudní poplatek z žaloby jí neuložil. Odvolací soud po právní stránce uzavřel, že uznání dluhu žalovanou z 18. 4. 2014 nemohlo mít za následek přetržení promlčecí doby, ani nemohlo založit běh nové desetileté promlčecí doby (§ 110 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen „obč. zák.“), protože je (absolutně) neplatným právním úkonem pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Za neplatnou označil i dohodu účastníků o tom, že se jejich právní vztahy řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“). Obchodní podmínky žalobce (podnikající fyzické osoby) ani žalovanou akceptované objednávky neobsahují ujednání, že ke včasnému oznámení vad díla postačí, oznámí-li objednatelka zhotoviteli vady v záruční době (§ 262 odst. 1 obch. zák.). Právo na doplatek ceny ze smluv o dílo se podle odvolacího soudu promlčelo, čehož se žalovaná – v systému neúplné apelace přípustným způsobem – dovolala (§ 100 odst. 1 obč. zák.). Účinky rozhodčí žaloby podané 14. 8. 2014 rozhodci Mgr. Radimu Struminskému mohly být zachovány jen, pokud by žalobce podal u soudu žalobu do třiceti dnů od 23. 6. 2016, tj. do pondělí 25. 7. 2016 (§ 16 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném do 1. 12. 2016, dále jen „zákon č. 216/1994 Sb.“). Bylo-li řízení u soudu zahájeno až 22. 12. 2017, nemá podání rozhodčí žaloby na běh promlčecí doby žádný vliv a tato skončí po uplynutí zákonné délky od okamžiku, kdy začala běžet poprvé. Účinky stavení promlčecí doby vyvolané rozhodčí žalobou odpadly (§ 112 obč. zák.) a tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák., která začala běžet 28. 1. 2014, resp. 21. 1. 2014 (kdy mohla být práva vykonána poprvé), uběhla 27. 1. 2017, resp. 20. 1. 2017. V dovolání žalobce oproti odvolacímu soudu prosazuje, že dohoda o tom, že se právní vztahy účastníků ze smluv o dílo řídí obchodním zákoníkem, není neplatná, protože se zřetelem k předmětu sporu – doplatek ceny – nezhoršuje právní postavení žalované (spotřebitelky). Okolnost, že obchodní podmínky neobsahují ujednání, že ke včasnému oznámení vad postačí, oznámí-li objednatelka zhotoviteli vady v záruční době, je bezvýznamná, neboť nejde o nároky z vad díla či o nároky v souvislosti s vadami díla. K námitce promlčení neměl podle dovolatele odvolací soud přihlížet, „nelze-li bez dalších skutečností a důkazů posoudit její důvodnost.“ V řízení před soudem prvního stupně žalovaná tvrdila, že uznala dluh jen ve výši 500.000 Kč; uplynutí promlčecí doby neprokazovala. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně nevyplývá závěr o marném uplynutí promlčecí lhůty a námitku promlčení – opřenou o nové skutečnosti – vznesla žalovaná až v odvolacím řízení. Žalobce navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná se k dovolání žalobce nevyjádřila. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Podle § 241a odst. 1, věty první, o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Odvolací soud vyšel z toho, že žalobce se smlouvou z 26. 8. 2013 zavázal k dodání a montáži vnitřních stěn, elektroinstalace a zařízení o rozsahu a obsahu prvků dle cenové nabídky - přílohy č. 1. S žalovanou (objednatelkou) se dále dohodl, že k rozšíření díla nad rámec přílohy přistoupí písemnými dodatky nebo (podepsanými) zápisy ve stavebním deníku. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky zhotovitele, které neobsahovaly ujednání, že ke včasnému oznámení vad díla stačí, oznámí-li objednatelka zhotoviteli vady v záruční době. Rozhodčí smlouvou (doložkou) z 26. 8. 2013 se strany dohodly, že veškeré majetkové spory ze smlouvy o dílo nebo v souvislosti s ní bude v rozhodčím řízení rozhodovat Mgr. Radim Struminský. Po smlouvě z 26. 8. 2013 následovaly tři samostatné smlouvy o dílo uzavřené formou objednávek, tj. tak, že žalovaná akceptovala cenovou nabídku žalobce. Objednávka č. 610/2013 ze 7. 10. 2013 zahrnovala dodání a montáž vinylových podlah v domě za cenu ve výši 98.518 Kč s DPH. Žalovaná uhradila zálohu 50.000 Kč, doplatek žalobce snížil o hodnotu nedodaného materiálu (1.817 Kč) a zbytek ve výši 46.701 Kč se žalovaná zavázala zaplatit do čtrnácti dnů od předání díla, tj. ode dne 13. 1. 2014. Objednávka č. 612/2013 z 21. 10. 2013 se týkala dodání a montáže obkladů a dlažby v domě za cenu ve výši 88.895 Kč s DPH. Žalovaná zaplatila zálohu 60.000 Kč a doplatek 28.895 Kč se zavázala zaplatit do sedmi dnů od předání díla, tj. ode dne 13. 1. 2014. Objednávkou č. 621/2013 z 3. 12. 2013 se žalobce zavázal dodat a instalovat výrobky specifikované v nabídce označené „vícenáklady“, a to za cenu ve výši 107.194 Kč s DPH. Žalobce cenu snížil o 24.236 Kč („méněnáklady“). Doplatek 82.958 Kč, resp. 66.905 Kč – po započtení částky náhrady nákladů rozhodčího řízení 16.053 Kč žalobcem – se žalovaná zavázala zaplatit do sedmi dnů od předání díla, tj. ode dne 13. 1. 2014. Žalobce závazky z objednávek 610/2013, 612/2012 a 621/2013 splnil, díla řádně provedl, dokončil a žalované předal. Jistina jeho pohledávky z titulu doplatku cen činila celkem 142.501 Kč (46.701 Kč - 610/2013, 28.895 Kč - 612/2013 a 66.905 Kč - 621/2013). Žalovaná v uznávacím prohlášení z 18. 4. 2014 uznala dluh ve výši 855.971 Kč s příslušenstvím „za neuhrazenou cenu díla, účtovanou fakturami …“ Navrhla, že částku 500.000 Kč žalobci zaplatí do 12. 5. 2014, a uvedla: „O zůstatku dluhu budeme dál jednat.“ Na závěr listiny poznamenala: „K výše uvedené částce dodám konkrétní připomínky do 23. 4. 2014 písemně (elektronicky).“ Z obsahu právního úkonu odvolací s