33 Cdo 2374/2016 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2374/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 12. 2017 Spisová značka:33 Cdo 2374/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.2374.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 242 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:2. 3. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 6.3.2018I.ÚS 804/18JUDr. Vladimír Sládečekodmítnuto10.4.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2374/2016-440 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce J. B., zastoupeného JUDr. Karlem Polákem, advokátem se sídlem Kutná Hora, Lorecká 465, proti žalované CNC - model s. r. o. se sídlem Praha 3 - Žižkov, V Kapslovně 2770, identifikační číslo 272 30 058, zastoupené Mgr. Jiřím Schüllerem, advokátem se sídlem Praha 8, U Sluncové 666/12a, o odstranění vad díla, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 11 C 77/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2016, č. j. 30 Co 48/2015-403, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám Mgr. Jiřího Schüllera, advokáta se sídlem Praha 8, U Sluncové 666/12a, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 30. 10. 2014, č. j. 11 C 77/2013-268, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 12. 12. 2014, č. j. 11 C 77/2013-295, uložil žalované na svůj náklad odstranit vadu díla - střešního pláště na domě žalobce v R. spočívající v netěsnosti střešního pláště vůči sněhu do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 2.160 Kč se specifikovanými úroky z prodlení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky III. a IV.). Na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce (objednatel) měl v úmyslu vyměnit střešní plášť na domě bez čp. na pozemku v R.. Žalovaná (zhotovitelka) na jeho žádost vypracovala několik nabídek, mimo jiné i na krytinu Stodo 12; všechny obsahovaly hydroizolační fólii (dále jen „fólie“). Následně se žalobce rozhodl svůj záměr realizovat na domě v R.. Po vypracování cenové nabídky žalovanou uzavřeli účastníci dne 29. 7. 2010 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výměna stávající (pálené) střešní krytiny za materiál Stodo 12 (rovněž pálenou střešní krytinu), výměna klempířských prvků a oprava komína za sjednanou cenu. Cenová nabídka ani smlouva o dílo neobsahovaly instalaci fólie. Soud prvního stupně neuvěřil jednateli žalované P. P. a svědku P. K., že žalobci nabízeli na dům variantu s fólií, že ho poučovali o vhodnosti jejího použití a že žalobce jejich doporučení odmítl a výslovně požadoval výměnu střešní krytiny bez použití fólie. Přihlédl k tomu, že své výpovědi v průběhu řízení měnili a že jejich pravdivost nebyla podpořena žádným dalším důkazem; vyhodnotil je proto jako účelové a nevěrohodné. Žalovaná žalobci dílo předala dne 25. 8. 2010 a žalobce jí zaplatil sjednanou cenu. V průběhu záruční doby žalobce u žalované reklamoval netěsnost střešního pláště vůči zafoukávání sněhu s požadavkem na odstranění vady, což žalovaná odmítla. Soud prvního stupně ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem Ing. Lubošem Káně vzal za prokázané, že skládaná střešní krytina z tašek není těsná proti pronikání větrem hnaného deště a sněhu v důsledku přirozených netěsností ve spárách mezi taškami. Její těsnost se zajišťuje doplňkovými opatřeními. Příčinou netěsnosti střechy na domě vůči sněhu je absence souvislé hydroizolační vrstvy ve skladbě střechy pod krytinou. Výrobce střešní krytiny žalobci sdělil, že podle norem a pravidel není skládaná krytina těsná vůči prachu a prachovému sněhu. Není-li zajištěna ochrana vnitřního prostředí pod střechou před vodou proniklou skládanou krytinou (včetně sněhu) umístěním hydroakumulační vrstvy na podlaze podkroví (tak jako v případě žalobcova domu), je použití fólie nezbytné. Z takto zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně dovodil, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo v souladu s § 631 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (viz. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb.; dále jen „obč. zák.“). Protože žalovaná nepostupovala při výměně střešního pláště s náležitou odbornou péčí, vykazuje dílo vadu způsobující zafoukávání sněhu do půdního prostoru domu, za kterou žalovaná odpovídá. Jelikož žalobce vadu vytknul včas, soud prvního stupně shledal požadavek žalobce na bezplatné odstranění vady opodstatněným. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 1. 2016, č. j. 30 Co 48/2015-403, rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal, aby na svůj náklad odstranila vadu díla - střešního pláště na domě žalobce v R. spočívající v netěsnosti střešního pláště vůči sněhu, zamítl (výrok I.), ve výroku II. jej potvrdil (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu před soudy obou stupňů. Odvolací soud zopakoval důkazy provedené soudem prvního stupně (účastnické výpovědi žalobce a jednatele žalované P. P., výslech svědka P. K., znalecký posudek vypracovaný znalcem Ing. Lubošem Káně, smlouvu o dílo s cenovou nabídkou, cenové nabídky žalované z 12. 4. 2010 a 16. 7. 2010, předávací protokol ze dne 25. 8. 2010, elektronický přípis žalobce ze dne 24. 8. 2012 a přípis právního zástupce žalobce adresovaný žalované ze dne 14. 1. 2013) a dokazování doplnil výslechem znalce Ing. Luboše Káně. Po zhodnocení provedených důkazů po skutkové stránce uzavřel, že předmětem smlouvy ze dne 29. 7. 2010 byla výměna střešní krytiny, klempířských prvků a oprava komínu na žalobcově domě v R. za sjednanou cenu podle cenové nabídky žalované. Součástí díla nebyla fólie. Odvolací soud uvěřil žalované, že ačkoli žalobce poučila o vhodnosti použití fólie, žalobce ji výslovně odmítl a součástí objednávky ji neučinil. Výpověď jednatele žalované P. P. a svědka P. K. vyhodnotil jako hodnověrné na základě úvah, že v zásadních bodech se shodovaly a potvrzovaly, vyznívaly logicky vzhledem k četnosti případů (95 %), kdy se na střechy instalují fólie, a k pochopitelné snaze žalované dosáhnout vyššího zisku a usnadnit si stavební práce bez potřeby dočasného zakrývání obnažené střechy. Naproti tomu (na rozdíl od soudu prvního stupně) neuvěřil tvrzení žalobce, že žalovaná mu instalaci fólie při výměně střešní krytiny na domě nedoporučovala, které shledal nevěrohodným ve světle zjištění (učiněného z cenových kalkulací - nabídek z 12. 4. 2010 a 16. 7. 2010), že v rámci předcházejících jednání a nabídek na výměnu střešního pláště u domu bez čp. bylo vždy uvažováno o fólii; bylo by nelogické, podle odvolacího soudu, aby se tak nedělo i v případě střechy na domě. Závěru o nevěrohodnosti tvrzení žalobce nasvědčovalo i to, že své výpovědi měnil; nejprve připustil, že ohledně domu bez čp. konzultoval se svědkem K. problematiku fólie, která mu byla doporučena, později však před odvolacím soudem uvedl, že tomu tak nebylo. Z výslechu znalce Ing. Luboše Káně, který stvrdil vypracovaný znalecký posudek, odvolací soud zjistil, že žalovaná instalovala latě a tašky na střechu domu žalobce řádně, a to i s ohledem na vytknutou vadu zafoukávání sněhu. V době provádění díla platná ČSN č. 73-1901 pouze doporučovala (neukládala) firmám provádějícím výměnu střešní krytiny povinnost instalovat hydroizolační vrstvu (tzv. fólii). S odkazem na závěry znaleckého posudku a výpověď znalce odvolací soud dospěl k závěru, že výměna střešního pláště na domě žalobce bez instalace fólie vadou díla není. Po právní stránce uzavřel, že žalobci právo z odpovědnosti za vadné provedení opravy nevzniklo. Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež žalovaná navrhla odmítnout, resp. zamítnout. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.). Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozho