33 Cdo 2441/2021 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2441/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 8. 2022 Spisová značka:33 Cdo 2441/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2441.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:13. 11. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 3171/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2441/2021-725 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Administrace pohledávek s. r. o., se sídlem v Ludslavicích 165, identifikační číslo osoby 07827326, zastoupené Mgr. Markem Svojanovským, advokátem se sídlem v Laškově, Dvorek 16, proti žalovaným 1) J. T. a 2) I. T., oběma bytem XY, zastoupeným JUDr. Martinem Týlem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Škroupova 561, o 894 820 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 126 C 71/2014, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 10. 2. 2021, č. j. 18 Co 246/2020-679, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 14.762,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Marka Svojanovského, advokáta. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 6. 2020, č. j. 126 C 71/2014-622, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 7. 2020, č. j. 126 C 71/2014-633, uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 812.820,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), dále jim uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 82.000,- Kč s blíže určeným úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a IV.). Soud prvního stupně vyšel z následujících zjištění: - právní předchůdce žalobkyně – Dřevostavby Olomouc a. s. uzavřela s žalovanými jako objednateli dne 17. 6. 2013 písemně smlouvu, jejímž předmětem plnění byla dodávka a montáž rodinného domku podle projektové dokumentace, - strany smlouvy si dohodly, že za objednatele jedná 1) žalovaný nebo osoba pověřená ve stavebním deníku; k jednání žalovaných po uzavření smlouvy nebylo potřeba jejich společné účasti, - jednání 1) žalovaného zavazovalo oba žalované, - k předání a převzetí díla žalovanými došlo 17. 12. 2013, - do „konečného zápisu“ byly zaznamenány vady i nedodělky, Cituje z odůvodnění rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 33 Odo 171/2006, ze dne 18. 4. 2002, sp. zn. 33 Cdo 48/2002, a ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, uzavřel, že dílo bylo žalovaným – byť s vadami a nedodělky – řádně předáno, a tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na doplacení ceny díla. Dne 20. 5. 2014 potvrdil 1) žalovaný podpisem ve stavebním deníku, že byly odstraněny vady a nedodělky bránící dokončení díla a jeho užívání. Soud prvního stupně zdůraznil, že i po převzetí díla mohli žalovaní uplatňovat vůči právní předchůdkyni žalobkyně práva z odpovědnosti za vady, neboť převzetím díla jich nebyli zbaveni. Ve vztahu k žalobnímu tvrzení, že stavba rodinného domu měla být zařazena do kategorie energetické náročnosti „B“ soud prvního stupně uzavřel, že ze žádného smluvního ujednání nevyplývá, že dům měl být zhotoven jako nízkonákladový ve skupině energetické náročnosti „B“. Podle přesvědčení soudu prvního stupně došlo k předání díla řádně a včas, žalovaní tak nemají právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla. Jelikož jsou žalovaní v prodlení s úhradou doplatku ceny díla ve výši 812.820,- Kč, jsou povinni současně podle smlouvy uhradit i kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 82.000,- Kč. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 10. 2. 2021, č. j. 18 Co 246/2020-679, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se s jeho skutkovými zjištěními. Pokud jde o právní posouzení věci, zdůraznil, že smlouvu o dílo uzavřeli oba manželé (žalovaní) jako objednatelé. Smluvně bylo dohodnuto, kdo bude ve věcech smlouvy jednat za zhotovitele a za objednatele. Za objednatele to byl 1) žalovaný, a proto je lichá námitka žalovaných, že nemohl sám provedené dílo převzít a podepsat protokol o odevzdání a převzetí ze dne 17. 12. 2013. Převzal-li 1) žalovaný dílo s poznámkou, je přebírá bez zjevných vad a nedodělků, které by bránily převzetí stavby, přičemž protokol o předání a převzetí obsahuje výčet vad, ve vztahu k nim byla dohodnuta pozastávka části ceny díla, vady byly podle zápisu ve stavebním deníku odstraněny 20. 5. 2014, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo vyúčtovat žalovaným doplatek ceny díla ve výši 812.820,- Kč. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud vzal za prokázané, že účastníci smlouvy si dohodli, že dům bude mít energetickou náročnost třídy „B“, neboť taková kategorie vyplývá z projektové dokumentace. V řízení bylo prokázáno, že dům tuto energetickou kategorii splňuje a žalovaným se naopak nepodařilo prokázat, že má energetickou náročnost třídy „C“. Odvolací soud neshledal, že by řízení před soudem prvního stupně bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že soud prvního stupně nepřihlédl k omluvě 1) žalovaného z účasti na jednání dne 5. 6. 2020. Odvolací soud k nařízenému odvolacímu jednání předvolal 1) žalovaného a dal mu prostor se k věci vyjádřit. Zdůraznil, že k porušení jeho procesních práv nedošlo i proto, že jednání před soudem prvního stupně se zúčastnil jeho právní zástupce. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) spojují s tím, že rozhodnutí závisí na řešení otázek hmotného práva, které nebyly dosud v rozhodovací činnosti dovolacího soudu vyřešeny, a dále na řešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Za doposud nevyřešené považují otázky, zda: - k platnosti předání a převzetí provedeného díla spočívajícího ve výstavbě rodinného domku je nezbytné, aby zhotovené dílo bylo převzato oběma manželi a zda převzetí jen jedním z nich zakládá právo dovolat se relativní neplatnosti podle § 145 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), - na nyní souzenou věc dopadají závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, v otázce platnosti předávacího protokolu a právní úpravy podle § 145 obč. zák., - je přípustným důkazem posudek znalce, který nemá znaleckou způsobilost v oboru, kterého se znalecké posuzování týká, - převezme-li objednatel dílo a o odevzdání a převzetí je vyhotoven a podepsán předávací protokol, je tím založena nevyvratitelná právní domněnka, že dílo bylo provedeno v dohodnuté kvalitě, bez vad a nedodělků bránících řádnému užívání díla. Žalobkyně navrhla dovolání jako nepřípustné odmítnout, popř. jako nedůvodné zamítnout. Ve vztahu k otázkám předloženým žalovanými dovolacímu přezkumu uvedla, že podle pověření ve smlouvě o dílo (čl. VII. odst. 1) měli za zhotovitele jednat členové představenstva a stavební technik a za objednatele 1) žalovaný a osoba pověřená ve stavebním deníku. Z tohoto důvodu se předání zúčastnil pouze 1) žalovaný za objednatele. Při předání díla byly v předávacím protokole uvedeny vady a nedodělky, které byly v termínu odstraněny. Předmět díla byl předán dne 17. 12. 2013 a to bez ohledu na to, zda měl vady či nikoliv. Podpisem předávacího protokolu se žalovaní rozhodně nevzdali práva uplatňovat práva z odpovědnosti za vady. Zdůrazňuje, že jsou-li ze smlouvy žalovaní oprávněni a povinni společně a nerozdílně, mohl ostatně dílo převzít jen jeden z nich. Nejvyšší soud projednal dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále opět jen „o. s. ř.“). Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka po