33 Cdo 252/2025 — Nejvyšší soud

33 Cdo 252/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 3. 2026 Spisová značka:33 Cdo 252/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:33.CDO.252.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Škoda Dotace Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 373 obch. zák. § 374 obch. zák. § 376 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:24. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 252/2025-864 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce města Veltrusy, se sídlem Veltrusy, Palackého 9, identifikační číslo osoby 00237272, zastoupeného Mgr. Janem Tomaierem, advokátem se sídlem Praha, Černokostelecká 281/7, proti žalovaným 1) JENEI - s.r.o., se sídlem Kralupy nad Vltavou, Podřipská 992, identifikační číslo osoby 27111814, a 2) Bronislavu Havlínovi, se sídlem Veltrusy, náměstí A. Dvořáka 15, identifikační číslo osoby 46362673, zastoupeným JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem se sídlem Praha, Bělocerkevská 1037/38, o zaplacení 1 963 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 12 C 294/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2024, č. j. 21 Co 54/2024-805, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Mělníku (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. 11. 2023, č. j. 12 C 294/2019-729, uložil první žalované povinnost zaplatit žalobci 892 209,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 6. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3,70 % ročně od 5. 7. 2019 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce po žalovaných domáhal, aby společně a nerozdílně zaplatili 2 124 921,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2017 do zaplacení (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky (výroky III. a IV.) a vůči státu (výroky V. a VI.). 2. Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 14. 8. 2024, č. j. 21 Co 54/2024-805, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku II. co do částky 1 963 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2017 do zaplacení (výrok I.), změnil jej v části výroku II. co do částky 15 850 Kč tak, že uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci 15 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2017 do zaplacení (výrok II.), v části výroku II. co do částky 146 071,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2017 do zaplacení a v závislých nákladových výrocích III., IV., V. a VI. jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok III.). 3. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že dne 22. 10. 2013 žalobce s první žalovanou uzavřeli – na základě výběrového řízení – smlouvu o dílo (nazvané „Odstranění škod po povodni 2013 - oprava místních komunikací a chodníků“), jejímž předmětem byly stavební práce v rozsahu uvedeném ve výkazu výměr, který nebyl její součástí (toliko součástí veřejné nabídky). Cena díla byla sjednána jako maximální ve výši 2 357 795 bez daně z přidané hodnoty (DPH). Žalobce převzal dílo dne 11. 12. 2013, o čemž byl pořízen protokol o předání díla a odevzdání díla a cenu díla uhradil první žalované (včetně části týkající se opravy komunikace V Blaňkách). Žalobci byla k financování díla poskytnuta ze státního rozpočtu účelová dotace ve výši 1 963 000 Kč; z toho lokality V Blaňkách (opravy tamní komunikace) se týkala její část ve výši 1 337 106 Kč. Druhý žalovaný byl žalobcem (jeho tehdejším starostou) – na základě písemné objednávky ze dne 22. 10. 2013 – pověřen technickým dozorem nad prováděním díla, za což mu žalobce uhradil sjednanou odměnu ve výši 26 620 Kč (včetně DPH). Druhý žalovaný při provádění technického dozoru odsouhlasil první žalovanou navrženou změnu díla spočívající v nahrazení povrchové vrstvy dusané komunikace za recyklovaný materiál z obrusné vrstvy živice, a to vzhledem k nevhodným klimatickým podmínkám pro použití původního materiálu. Souhlas se změnou byl zaznamenán ve stavebním deníku (včetně toho, že navržený materiál má lepší soudržnost a je cenově srovnatelný). Po předání díla žalobce zjistil, že vykazuje vady, které – po komunikaci s první žalovanou – uplatnil dopisem ze dne 20. 4. 2016. Po dalším jednání první žalovaná vady díla neodstranila, ani s odstraněním nezačala (byť sama navrhovala řešení jejich odstranění a součinnost) s odůvodněním, že postupovala podle smlouvy a že vady díla byly způsobeny větší zátěží na komunikaci V Blaňkách. K posouzení vad – konkrétně ke kvalitě zhotovení konstrukce vozovky obslužné komunikace v lokalitě V Blaňkách a podél hráze – žalobce nechal vypracovat posudek (z 6. 5. 2016) znalcem Doc. Ing. Luxemburkem, CSc.; ve dvou ze tří kopaných sond byla zjištěna menší tloušťka provedených vrstev a do spodní vrstvy nebyla použita štěrkodrť (uvedená ve smlouvě), nýbrž stavební odpad obsahující nežádoucí složky (betonový recyklát, zbytky kůry stromů, větvě a těžené kamenivo). Ke stejnému závěru dospěla i veřejnoprávní kontrola z 8. 9. 2016 provedená Ministerstvem dopravy ohledně použití poskytnuté dotace a po jejím skončení (na základě jejich výsledků) byl žalobce nucen dotaci v plné výši vrátit, což učinil 29. 5. 2017. Žalobce se pokusil odvrátit vrácení dotace tím, že dne 17. 10. 2016 uplatnil námitky (do protokolu) proti zjištění veřejnoprávní kontroly, avšak opožděně, neboť lhůta uplynula již 14. 10. 2016. Podklady pro námitkové řízení pro žalobce připravoval druhý žalovaný a poskytl mu je tři dny před podáním námitek. Vzhledem k tomu, že první žalovaná vytčené vady díla neodstranila (ani s odstraněním nezapočala), žalobce odstoupil od smlouvy o dílo dopisem ze dne 2. 7. 2018 a dopisem ze dne 4. 7. 2019 ji vyzval k vrácení bezdůvodného obohacení, které mu však nevrátila. Bezdůvodné obohacení ve výši 892 209,46 Kč (s příslušenstvím) přiznal žalobci soud prvního stupně (výrokem I, který nebyl napaden odvoláním). 4. Odvolací soud – vzhledem k datu uzavření smlouvy o dílo dne 22. 10. 2013 (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. z.“) – právně věc posoudil (zejména) podle § 373, § 374 odst. 1 a 2, § 376, § 380 a § 383 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“), a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) dospěl k závěru, že žalobce – ačkoliv řádně poučen podle § 118a odst. 3 o. s. ř. (při jednání soudu prvního stupně dne 4. 4. 2023) – neprokázal, že mezi porušením smluvních povinností žalovaných (u první žalované ze smlouvy o dílo a u druhého žalovaného ze smlouvy o technickém dozoru) a vznikem škody spočívající v povinnosti žalobce vrátit státní účelovou dotaci ve výši 1 963 000 Kč, byla příčinná souvislost, resp. že se jednalo o příčinu prvotní, podstatnou, bez níž by ke vzniku škody nedošlo. Dovodil, že prvotní a podstatnou příčinou, která vedla ke škodlivému následku spočívajícím v povinnosti žalobce vrátit účelovou dotaci, bylo jeho vlastní jednání zahrnující celou řadu (soubor) pochybení: - již výběrové řízení vedl s účastníkem s nedostatečným živnostenským oprávněním, - při kontraktačním procesu uzavřel smlouvu s neurčitým předmětem, neboť odkazovala na výkaz výměr, který nebyl její součástí (byl toliko součástí veřejné nabídky), - v průběhu realizace díla v rozporu se smlouvou zaplatil první žalované celou cenu díla na základě faktury, která nebyla podložena odsouhlaseným soupisem provedených prací, nedohlížel na řádné vedení stavebního deníku, rezignoval i na jakoukoliv další kontrolní činnost, - při předání díla nepožadoval od první žalované předání projektové dokumentace se zakreslenými změnami podle skutečně provedených prací a prohlášení o shodě na použité materiály, - část dotace použil na opravu majetku nesouvisejícího s dopravou, tedy k jinému účelu. Podle odvolacího soudu žalobce jím zdůrazňovanou komunikaci v lokalitě V Blaňkách – jíž se týkala převážná část dotace (1 337 106 Kč) – po dokončení a předání díla ani nekontroloval, natož aby ji udržoval, když dokončené dílo bylo předáno 11. 12. 2013 a teprve o 2 roky později, dne 23. 11. 2015, podal M. (třetí osoba) podnět k prošetření využití dotace, v němž uvedl, že stav dotyčné komunikace je horší než před provedením oprav. Z toho je zřejmé, že vady této části díla se musely projevit mnohem dříve. Přesto žalobce vady dotyčné komunikace vytknul až 20. 4. 2016 – a to teprve v průběhu veřejn