33 Cdo 2983/2022 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2983/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 1. 2023 Spisová značka:33 Cdo 2983/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.2983.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 243c odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:29. 3. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 1005/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2983/2022-481 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně Z. L., bytem XY, zastoupené JUDr. Janem Březinou, MLaw, advokátem se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/1, proti žalované K. A., se sídlem XY (identifikační číslo osoby XY), zastoupené Mgr. Jindřichem Skácelem, advokátem se sídlem v Brně, Zachova 4, o zaplacení 88.398,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 111 C 5/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2022, č. j. 24 Co 270/2021-438, t a k t o: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.001,60 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jana Březiny, MLaw, advokáta. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 9. 2021, č. j. 111 C 5/2020-370, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 10. 2021, č. j. 111 C 5/2020-378, ve spojení s usnesením ze dne 25. 10. 2021, č. j. 111 C 5/2020-379, žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila 83.078,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 21. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 8,25 % z této částky od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 a ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 7. 2021 do zaplacení (výrok I.); v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 5.319,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 88.398,90 Kč od 29. 11. 2019 do 20. 1. 2020, ve výši 10 % ročně z částky 5.319,97 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 8,25% ročně z částky 5.319,97 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 a ve výši 8,5% z částky 5.319,97 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II.). Současně rozhodl o nákladech řízení účastnic a nákladech státu (výroky III. až V.). Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 5. 5. 2022, č. j. 24 Co 270/2021-438 rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III., IV. a V. potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobkyně (objednatelka) uzavřela s žalovanou (zhotovitelkou) dne 25. 10. 2019 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava a rekonstrukce bytové jednotky č. XY nacházející se v domě čp. XY, v XY, s výjimkou kuchyně, za maximální cenu 680 000 Kč včetně DPH; cena jednotlivých prací ve smlouvě určena nebyla. Žalobkyně žalované zaplatila zálohu ceny díla ve výši 350 000 Kč. K okamžiku, ke kterému se smluvní strany dohodly na ukončení smlouvy o dílo (tj. k 25. 11. 2019), byla provedena pouze část prací (bourací práce a část elektroinstalačních prací); tyto práce žalovaná žalobkyni vyúčtovala fakturou z 25. 11. 2019 znějící na 115.744 Kč a ze zaplacené zálohy jí vrátila 234.256 Kč. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že smlouva o dílo byla uzavřena platně a cena díla byla sjednána odhadem jako cena maximální (jednotlivé práce nebyly blíže specifikovány a ohodnoceny, jednalo se tak o cenu flexibilní, která se mohla měnit). Dovodil, že žalovaná měla v souvislosti s ukončením smlouvy právo na zaplacení prací, které pro žalobkyni podle smlouvy provedla, a na úhradu ceny materiálu, který do rekonstrukce investovala (§ 2596 o. z.). Ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. Tomášem Moláčkem, znalcem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové, se podává, že obvyklá cena práce a materiálu v daném místě a čase včetně souvisejících položek za přesun, odvoz a skladování suti, včetně DPH, za dobu trvání smlouvy činila 32.665,07 Kč. Odvolací soud uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila v souvislosti s odpadnutím důvodu plnění při ukončení smlouvy o dílo a je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Výši bezdůvodného obohacení stanovil jako rozdíl mezi nevrácenou částí zálohy na cenu díla (115.774 Kč) a 32.665,07 Kč (znalecký závěr). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), přípustné. Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 239 o. s. ř. je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání spatřuje žalobkyně v tom, že dovolacím soudem nebyly dosud řešeny otázky, které vymezila následovně: 1) Může soud rozhodovat na základě znaleckého posudku, v němž je zjevně nesprávně uveden znalecký úkol? 2) Může soudní znalec z oboru ekonomika a stavebnictví vypracovat znalecký posudek ve věci ocenění stavební rekonstrukce toliko na základě spisového materiálu? 3) Při stanovení ceny díla se vychází z jednotlivých položek rozpočtu, nebo se stanoví přímo obvyklá cena díla bez ohledu na dohodnutá ujednání o ceně díla? 4) Může soudní znalec bezvýhradně převzít skutková zjištění a závěry autorizovaného inspektora, aniž by je přezkoumával? 5) Je vhodné, aby soudní znalec stanovil poměrnou cenu nedokončeného díla vycházející ze sjednané ceny díla v případě, že byla jednoznačně a s určitostí sjednána konečná cena díla, přičemž dílo dokončeno nebylo? Pochybení odvolacího soudu spatřuje žalobkyně zejména v tom, že vyšel z ceny prací a materiálu v místě a čase obvyklé, přestože si strany v příloze smlouvy ceny jednotlivých položek rekonstrukce dohodly. Prosazuje, že soudy měly vyjít ze stranami sjednaných cen, které nevybočovaly z rámce cen za zhotovení díla v Praze obvyklých, a z nich vzít poměrnou část odpovídající skutečně provedenému dílu; v tom, že tak neučinily, spatřuje „jádro“ nesprávného právního posouzení věci. Odvolacímu soudu rovněž vytýká pochybení v rovině procesní, zejména, že jí - vzhledem k určení „šibeniční“ lhůty - nebylo reálně umožněno reagovat na obsáhlý znalecký posudek, že výpověď svědkyně V. byla interpretována v její neprospěch, a že byly zamítnuty důkazy, jimiž mohla prokázat, že nárok na bezdůvodné obohacení nebyl po právu. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu zrušil. Ačkoliv žalobkyně avizovala uplatnění dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci, žádnou námitkou tento dovolací důvod nevystihla. Uplatněním důvodu uvedeného v § 241a odst. 1 o. s. ř. totiž není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud. Otázku (č. 3), zda měl soudní znalec stanovit poměrnou cenu nedokončeného díla jako cenu obvyklou nebo podle jednotlivých položek rozpočtu, žalovaná zakládá na vlastní skutkové verzi, podle níž se strany dohodly na specifickém stanovení ceny (soud tuto dohodu stran ignoroval). Z provedeného dokazování (správnost skutkových zjištění, z nichž odvolací soud při právním posouzení věci vycházel, nelze v dovolacím řízení přezkoumávat; jsou pro dovolací soud závazná), však vyplynulo, že smlouvou o dílo byla určena pouze maximální částka ceny kompletního díla (680 000 Kč včetně DPH a opravy) a cena jednotlivých prací ve smlouvě určena nebyla. Při formulaci otázky (č. 1), zda soud může rozhodovat na základě znaleckého posudku, v němž je zjevně nesprávně uveden znalecký úkol, dovolatelka nespecifikuje, v čem má ona „zjevná nesprávnost“ spočívat, resp. uvádí pouze, že „znalecké posouzení (a posudek) provázela řada nestandardností“, a že „na mnohé z nich marně poukazovala již u nalézacího soudu (např. písemně na popis znaleckého úkolu)“. Pomíjí, že důvod dovolání musí být vymezen tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem nesprávnost spočívá. Rovn