33 Cdo 3160/2012 — Nejvyšší soud

33 Cdo 3160/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 10. 2013 Spisová značka:33 Cdo 3160/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.3160.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 631 obč. zák. § 641 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:15. 11. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 3160/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně TESAŘSTVÍ ŽAKO s. r. o. se sídlem Jablonec nad Nisou, Josefa Suka 4917/11, identifikační číslo: 254 55 877, zastoupené Mgr. Jiřím Douskem, advokátem se sídlem Liberec 2, Chrastavská 273/30, proti žalovanému Š. H., o zaplacení 84.435,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 10 C 2/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. listopadu 2011, č. j. 20 Co 206/2011-207, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. listopadu 2011, č. j. 20 Co 206/2011-207, a rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 23. listopadu 2010, č. j. 10 C 2/2008-165, ve výrocích II. a III., jimiž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 84.435,- Kč s úrokem z prodlení ve výši, která v každém kalendářním pololetí odpovídá výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentních bodů, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, se zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 22. listopadu 2011, č. j. 20 Co 206/2011-207, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 23. listopadu 2010, č. j. 10 C 2/2008-165, v napadeném výroku zamítajícím žalobu o zaplacení částky 84.435,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a ve výroku o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Oba soudy vyšly ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 12. 4. 2007 smlouvu o dílo, v níž se žalobkyně (zhotovitelka) zavázala pro žalovaného (objednatele) provést dodávku a montáž roubeného domu v termínu do 29. 7. 2007 za sjednanou cenu 799.790,- Kč včetně DPH. Způsob úhrady ceny díla si smluvní strany dohodly tak, že ke dni podpisu smlouvy žalovaný uhradí zálohu 250.000,- Kč, další platby uhradí podle průběžné fakturace vždy po odsouhlasení přehledu provedených prací oběma stranami a doplatek ceny na základě daňového dokladu vystaveného ke dni předání díla. Předmětem díla byly jen tesařské práce. Zhotovení zděného základu pod trámy u vchodu do domu žalovaný nezajistil, ač k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. Žalobkyně přípisem ze dne 17. 8. 2007 žalovanému sdělila, že práce na dobu neurčitou přerušuje - mimo jiné z důvodu stavební nepřipravenosti, neboť žalovaný nezhotovil zděný základ před vchodem, který byl nezbytný pro zajištění konstrukce střechy. Přípisem ze dne 27. 8. 2007 žalobkyně žalovaného vyzvala ke zhotovení základu před vchodem do 31. 8. 2007 s tím, že pokud tak neučiní, využije práva odstoupit od smlouvy podle § 638 obč. zák. Přípisem ze dne 30. 8. 2007 vyzvala žalobkyně žalovaného k odsouhlasení přehledu prací č. 3 obsahujícího rekapitulaci dodávek v ceně 84.435,- Kč; žalovaný tak neučinil. Dalším přípisem ze dne 13. 9. 2007, který převzala matka žalovaného, žalobkyně žalovanému sdělila, že odstupuje od smlouvy z důvodu neposkytnutí jeho součinnosti potřebné k dokončení díla (mimo jiné zhotovení zděného základu před vchodem), a vyzvala jej k doplacení ceny díla podle § 641 odst. 1 obč. zák. Účastníci si možnost odstoupení ve smlouvě nesjednali. Odvolací soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy o dílo účinně, neboť v rozporu s § 638 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „obč. zák.“), neurčila žalovanému přiměřenou lhůtu k poskytnutí potřebné součinnosti (zhotovení zděného základu) v souvislosti s upozorněním na možnost odstoupení od smlouvy. Jestliže smlouva nezanikla, je žalobkyně oprávněna požadovat úhradu dílčích plateb při splnění hmotněprávní podmínky sjednané ve smlouvě - odsouhlasení přehledu provedených prací. Tato podmínka u přehledu prací č. 3 - na rozdíl od přehledu prací č. 2 - nebyla splněna. V rozsahu částky 84.435,- Kč (s úroky z prodlení) tudíž soudy posoudily žalobu jako předčasnou, jelikož žalobkyni dosud nevzniklo právo na zaplacení této částky. Protože k prodlení žalobkyně nedošlo (žalovaný ji k pokračování ve zhotovení díla neposkytl součinnost - § 520 obč. zák.), vyhodnotil odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) námitku žalovaného směřující k započtení pohledávky z titulu smluvní pokuty jako neúspěšnou. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř. v nesprávném právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci. Odvolacímu soudu vytýká, že zjištěný skutek nepoměřoval ustanovením § 641 odst. 1 obč. zák., jehož aplikace se opakovaně před oběma soudy dovolávala. Zdůrazňuje, že ač byla ochotna dílo provést, nebylo dokončeno, a to z důvodů na straně žalovaného, který jí neposkytl potřebnou součinnost. Je proto přesvědčena, že má právo na zaplacení části ceny díla ve výši 84.435,- Kč, byť přehled prací č. 3 žalovaný neodsouhlasil. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 - dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.). Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas subjektem k tomu oprávněným při splnění podmínky jeho advokátního zastoupení (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) a je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť odvolací soud - z dále uvedeného důvodu - zjištěný skutkový stav věci právně kvalifikoval (posoudil) v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Vady uvedené v § 242 odst. 3 větě druhé o. s. ř. žalobkyně nenamítá a z obsahu spisu se jejich existence nepodává. V rámci dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat nesprávné právní posouzení věci, žalobkyně brojí proti právnímu závěru dovozujícímu, že jí nevzniklo právo na úhradu ceny prací podle přehledu č. 3, neboť nenastala účastníky ve smlouvě o dílo sjednaná hmotněprávní podmínka (odsouhlasení přehledu žalovaným), a že tudíž byla žaloba podána předčasně. Prosazuje právní názor (který vyjádřila již v řízení před soudy obou stupňů), podle něhož zjištěný skutkový stav umožňuje žalovaný nárok přiznat podle § 641 odst. 1 obč. zák. Zdůrazňuje, že provedení díla zabránily okolnosti na straně žalovaného, který jí neposkytl potřebnou součinnost (nezhotovil zděný základ a sjednal dokončení díla jiným subjektem), přičemž byla ochotna dílo provést. Jinými slovy žalobkyně podrobila kritice právní kvalifikaci žalobou uplatněného nároku odvolacím soudem z hlediska vylíčení rozhodujících skutečností. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Závěr odvolacího soudu, že žalobkyně od smlouvy o dílo neodstoupila platně a že smlouva o dílo nezanikla, není dovoláním zpochybněn; dovolací soud proto – při vázanosti uplatněnými dovolacími důvody - z tohoto závěru vychází. V řízení o dvoustranných právních vztazích mezi žalobcem a žalovaným (v tzv. sporném řízení, o něž šlo i v projednávané věci), které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou, tedy tím, jak žalobce vymezil předmět řízení. Předmět řízení žalobce vymezuje v žalobě vylíčením skutečností, jimiž uvádí skutkový děj, na jehož základě žalobním petitem uplatňuje svůj nárok. Právní kvalifikace vylíčených skutkových tvrzení (tzv. právní důvod žaloby) není součástí vymezení předmětu řízení a žalobce ji není povinen v návrhu uvádět (srovnej § 79 odst. 1 o. s. ř. ). I když ji přesto uvede, není pro soud závazná, neboť ten rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci a pro jeho rozhodnutí není významné, jak žalobce nebo jiný účastník řízení skutkový stav věci právně posuzuje. Jestliže na základě zjištěného skutkového stavu věci lze žalobci přiznat plnění, kterého se petitem své žaloby domáhal, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobce plnění domáhal z jiného právního důvodu, než ze kterého mu skutečně náleží; povin