33 Cdo 3351/2021 – Nejvyšší soud

33 Cdo 3351/2021-428 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce hlavního města Praha, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, zastoupeného JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, proti žalovanému Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, evidované církevní právnické osobě, se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/4, zastoupenému JUDr. Ing. Jiřím Davidem, LL. M., advokátem se sídlem v Praze 1, Kaprova 40/12, o určení vlastnického práva k nemovitostem, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2018, č. j. 62 Co 184/2018-290, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 62 Co 184/2018, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 6. 2021, č. j. 4 Co 260/2019-386, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2019, č. j. 62 Co 184/2018-350, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 6. 2021, č. j. 4 Co 260/2019-386, se ruší a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Rozsudkem ze dne 9. 11. 2016, č. j. 23 C 106/2013-206, Obvodní soud pro Prahu 8 určil, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. 331/3 - ostatní plocha, parc. č. 374/1 – ostatní plocha, parc. č. 458/2 – ostatní plocha, parc. č. 1098/7 – ostatní plocha, parc. č. 1277/1 – ostatní plocha a parc. č. 1277/2 – ostatní plocha, zapsané na listu vlastnictví č. 750 v k. ú. Ďáblice u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha, obec Praha. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 11. 2017, č. j. 62 Co 284/2017-244, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 9. 11. 2016, č. j. 23 C 106/2013-206, tak, že žalobu zcela zamítl; rozhodnutí bylo dodáno do datové schránky JUDr. Ing. Světlany Semrádové Zvolánkové dne 11. 1. 2018 a doručeno bylo dne 15. 1. 2018. Dne 15. 3. 2018 bylo z datové schránky ID: nh7xenc, osoby „Advokátní kancelář Zvolánková s. r. o.“, typ: PO, doručeno dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. 62 Co 284/2017-244, k němuž nebyl připojen uznávaný elektronický podpis. Dne 21. 3. 2018 bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 8 osobně doručeno dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. 62 Co 284/2017-244. Usnesením ze dne 27. 4. 2018, č. j. 23 C 106/2013-275, Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl tak, že „[K] podání ze dne 15. 3. 2018, označenému jakožto dovolání, které bylo soudu doručeno datovou zprávou, soud nepřihlíží, a že dovolání podané žalobcem osobně do podatelny zdejšího soudu dne 21. 3. 2018 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. 62 Co 284/2017-244, se odmítá jako opožděné.“ Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 6. 2018, č. j. 62 Co 184/2018-290, změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 4. 2018, č. j. 23 C 106/2013-275, tak, že „k podání ze dne 15. 3. 2018, označenému jako dovolání, které bylo soudu prvního stupně zasláno datovou zprávou, se přihlíží a dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. 62 Co 284/2017-244, se neodmítá.“ Žalobou pro zmatečnost ze dne 24. 9. 2018 se žalovaný domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2018, č. j. 62 Co 184/2018-290, jímž bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 4. 2018, č. j. 23 C 106/2013-275, tak, že se k podání žalobce ze dne 15. 3. 2018 označenému za dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. 62 Co 284/2017-244, přihlíží a že se toto dovolání neodmítá. Má za to, že žaloba pro zmatečnost je přípustná podle § 229 odst. 4 o. s. ř., neboť usnesením odvolacího soudu „bylo překvapivě změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí dovolání pro opožděnost.“ Usnesením ze dne 22. 5. 2019, č. j. 62 Co 184/2018-350, Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) žalobu pro zmatečnost zamítl. Zdůraznil, že dovolání bylo doručeno soudu prvního stupně datovou schránkou 15. 3. 2018 ve lhůtě k podání dovolání. To, že soud prvního stupně vyzýval žalobce k opětovnému doručení dovolání, což se stalo předložením tohoto podání dne 21. 3. 2018, nic nemění na včasnosti dovolání podaného dne 15. 3. 2018, bez zřetele k tomu, jakou datovou schránku zástupkyně žalobce použila. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 3. 6. 2021, č. j. 4 Co 260/2019-386, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2019, č. j. 62 Co 184/2018-350. Cituje ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř., zdůraznil, že v situaci, kdy odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se dovolání žalobce pro opožděnost neodmítá, je žalovaný oprávněn podat žalobu pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zastoupen fyzickou osobou – advokátkou JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, která v průběhu řízení založila společnost – Advokátní kancelář Zvolánková s. r. o. Od tohoto okamžiku mohla vystupovat nikoliv jako samostatná advokátka, ale jen jako společník shora uvedené advokátní kanceláře, jíž byla jedinou společnicí. Dovolání ve věci bylo podáno z datové schránky právnické osoby Advokátní kancelář Zvolánková s. r. o. a nikoliv z datové schránky advokátky (fyzické osoby). Tzv. „obálka“ obsahovala platný elektronický podpis Advokátní kanceláře Zvolánková s. r. o., přičemž příloha, kterou bylo dovolání, neobsahovala uznávaný elektronický podpis JUDr. Ing. Světlany Semrádové Zvolánkové. Jelikož dovolání bylo podáno u soudu dne 15. 3. 2018 z „cizí“ datové schránky, měla být příloha (dovolání) opatřena uznávaným elektronickým podpisem advokátky, a proto se neuplatní tzv. fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Odvolací soud má za to, že odesílatelkou dovolání mohla být jen JUDr. Semrádová Zvolánková, která je jedinou jednatelkou a společnicí právnické osoby Advokátní kancelář Zvolánková s. r. o. a tedy jedinou osobou s přístupem do datové schránky podle § 8 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb. Z tohoto důvodu se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v řízení o žalobě pro zmatečnost, že identifikace odesílatele byla ztotožněna, a to s přihlédnutím k tomu, že v dovolání bylo uvedeno, že žalobce je zastoupen JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou vykonávající advokacii jako společnice Advokátní kanceláře Zvolánková s. r. o. Připustil, že rozpor mezi podpisem „obálky“ a přílohou, kterou bylo dovolání advokátky (fyzické osoby), mohl být odstraněn postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. Tato vada byla odstraněna, neboť advokátka k výzvě soudu předložila dovolání se svým podpisem, takže i v tomto případě by dovolání bylo podáno včas a žaloba pro zmatečnost by nebyla důvodná. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť má za to, že rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Podle jeho přesvědčení odvolací soud v rozporu s body 28, 41 a 44 stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, publikovaného pod č. 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ignoroval skutečnost, že právní zástupce žalobce podal dovolání prostřednictvím „cizí“ datové schránky, a pozdě (tj. po uplynutí třídenní lhůty) tuto chybu napravil předložením originálu dovolání; „doplnění“ dovolání po uplynutí procesní lhůty tří dnů je přitom novým podáním, učiněným po lhůtě, tj. opožděně. Nelze pominout, že podání prostřednictvím datové schránky učinila jiná osoba než ta, pro kterou byla datová schránka zřízena, proto pokud právní zástupkyně žalobce (advokátka) zaslala soudu prostřednictvím datové schránky společnosti Advokátní kancelář Zvolánková s. r. o. podání ve věci svého klienta (žalobce), neuplatní se fikce podpisu podání podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Platí přitom, že nebylo-li takové podání opatřeno uznávaným elektronickým podpisem je třeba je nejpozději do tří dnů doplnit podáním shodného znění buď v listinné podobě anebo v elektronické podobě opatřené uznávaným elektronickým podpisem nebo v elektronické podobě pokládané za podepsané ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Jestliže se tak v nyní souzené věci nestalo, pak se k takovému podání nepřihlíží, tedy hledí se na ně, jako kdyby vůbec nebylo učiněno, a nezpůsobí proto zamýšlené procesní důsledky. Vzhledem k zákonem stanovenému důsledku nepřihlédnutí k takovému podání ve smyslu § 42 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nelze proto uvažovat o výzvě k odstranění vad podání obsahujícího návrh ve věci samé podle § 43 o. s. ř.; právní zástupkyně žalobce, popř. sám žalobce tak měli povinnost i bez výzvy soudu podle § 42 odst. 2 o. s. ř. doplnit nejpozději do tří dnů podané dovolání