Co znamená „Podání“ podle zákona?
Stručná odpověď: Podání se posuzuje podle obsahu, nikoli podle názvu, a lze je učinit písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 59 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 59 odkazuje 429 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 5. 2. 2026
- Týká se: soud, státní zástupce, poškozený
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…byl protokol o trestním oznámení učiněném ústně sepsán u soudu, zašle jej soud neprodleně státnímu zástupci.“
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 59 trestního řádu upravuje, jakým způsobem lze podávat podání v trestním řízení, jaké náležitosti musí mít a jak se s nimi nakládá, pokud nejsou v pořádku.
V praxi
- Ústní podání do protokolu sepisují v přípravném řízení policejní orgány a okresní státní zastupitelství, v řízení před soudem okresní soudy.
- Pokud podání nemá všechny zákonem požadované náležitosti (např. chybí podpis, není jasné, čeho se týká), orgán ho vrátí k doplnění s poučením a lhůtou; pokud se nedostatky neodstraní nebo podatel není znám, k podání se nepřihlíží, s výjimkou trestního oznámení nebo opravného prostředku.
- Při ústním trestním oznámení je nutné oznamovatele podrobně vyslechnout o okolnostech činu, osobních poměrech pachatele, důkazech a škodě, a pokud je poškozeným, také o jeho nároku na náhradu.
V dalších zákonech
Judikatura
Jak soudy aplikují § 59
Omluva neúčasti obviněného musí být provedena způsobem stanoveným pro podání (§ 59 odst. 1 tr. ř.), vždy ovšem tak, aby nebylo pochyb, že jde o podání učiněné osobně obviněným, popřípadě jeho obhájcem.
… Z toho je zřejmé, že obviněný v dovolání označil dovolací důvod podle právní úpravy platné do 1. 1. 2022 [současné platné právní úpravě tak vymezení tohoto dovolacího důvodu v dovolání neodpovídá, ale odpovídalo by znění § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.]. Nejvyšší soud však podané dovolání posoudil podle jeho obsahu [§ 59 odst. 1 tr. ř.] a dospěl k závěru, že uplatněné námitky lze s jistou mírou tolerance podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve znění platném od 1. 1. 2022 (viz níže bod 8), nikoli již podle nyní platného § 265b …
Podle § 265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatelka domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá.
Co říká § 59 – Trestní řád
§ 59 Podání
(1) Podání se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
(2) V přípravném řízení sepisují podání ústně do protokolu policejní orgány a okresní státní zastupitelství; v řízení před soudem je sepisují okresní soudy. Jsou-li pro to důležité důvody, mohou je výjimečně sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupně. Ústně do protokolu nelze podat dovolání.
(3) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí.
(4) Činí-li se ústně trestní oznámení, je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem; je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Výslech má být proveden tak, aby byl získán podklad pro další řízení.
(5) Jestliže byl protokol o trestním oznámení učiněném ústně sepsán u soudu, zašle jej soud neprodleně státnímu zástupci.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Při podávání dovolání nelze toto učinit ústně do protokolu.
- Je důležité, aby podání obsahovalo všechny náležitosti (komu je určeno, kdo jej činí, čeho se týká, co sleduje, podpis, datum) a bylo předloženo s potřebným počtem stejnopisů a příloh, jinak může být vráceno k doplnění nebo se k němu nemusí přihlížet.
- U opravného prostředku musí být vždy patrné, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí, i když by jinak neměl všechny náležitosti.
Navazující ustanovení
Praktický postup
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky