33 Cdo 385/2018 — Nejvyšší soud

33 Cdo 385/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2018 Spisová značka:33 Cdo 385/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.385.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva kupní Věc Odstoupení od smlouvy Odpovědnost za vady Dotčené předpisy:§ 588 obč. zák. § 597 odst. 2 obč. zák. § 616 odst. 1 obč. zák. § 616 odst. 2 obč. zák. § 616 odst. 3 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 12. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 385/2018-818 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. J. M., zastoupeného Mgr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská tř. 936/21, proti žalované E. P., místem podnikání v Lázních Bohdaneč, zastoupené Mgr. Pavlem Střelečkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Pouchovská 1255/109B, o zaplacení 113.000 Kč s příslušenstvím oproti vydání osobního automobilu, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 25 C 41/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. září 2017, č. j. 22 Co 10/2017-785, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. září 2017, č. j. 22 Co 10/2017-785, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 15. září 2016, č. j. 25 C 41/2009-725, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 113.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,25% p.a. od 11. 2. 2009 do 30. 6. 2009, ve výši 8,50% p.a. od 1. 7. 2009 do 31. 12.2000, ve výši 8,00% p.a. od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75% p.a. od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, ve výši 7,50% p.a. od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05% p.a. od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, ve výši 8,05% p.a. od 1. 7. 2013 do 15. 9. 2016 a za dobu od 16. 9. 2016 do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, oproti vydání osobního automobilu, VIN: a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 26. září 2017, č. j. 22 Co 10/2017-785, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 113.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 2. 2009 do zaplacení oproti vydání osobního automobilu, zamítá, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), neboť je přesvědčen, že napadené rozhodnutí závisí 1) na otázce práva kupujícího odstoupit od kupní smlouvy v případě, jestliže jej prodávající nepravdivě ujistil, že věc má určité vlastnosti, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu reprezentované např. rozsudkem ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 33 Odo 627/2002 a rozsudkem ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1847/2009, a 2) na otázce, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena – konkrétně, zda „žalobce v pozici kupujícího (spotřebitele) je povinen postupovat tak, že ihned po zakoupení ojetého vozidla před cestou z autobazaru do místa bydliště je povinen zkontrolovat stav oleje (a tím naplnit povinnost vyplývající z ustanovení § 36/3 zákona č. 56/2001) za situace, kdy je mu prodávajícím (podnikatelem) prodáno vozidlo, u něhož je prodávajícím popsán stav vozidla jako vozidla nového, a u něhož je prodávajícím deklarováno, že stav oleje byl zkontrolován a obsah náplně je uváděn jako maximální a zda pokud tak kupující neučiní, nemůže účinně odstoupit od kupní smlouvy proto, že k vytknutí vady nedostatku oleje dochází až poté, co došlo k přidření motoru“. Dovolatel se nemůže ztotožnit se závěrem odvolacího soudu, že bezprostředně po prodeji automobilu (ihned po výjezdu z autobazaru) měl povinnost překontrolovat stav oleje, byť na jeho nedostatek neupozorňovala kontrolka, prodejce deklaroval kontrolu všech náplní a ujistil ho o perfektním stavu; při akceptaci názoru odvolacího soudu by postrádalo na významu ustanovení § 616 obč. zák. o tom, že věc má být ve shodě s kupní smlouvou. Dovolatel nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu, že pětiměsíční rozdíl mezi deklarovaným rokem výroby automobilu (rok 2013) a skutečným datem jeho výroby (rok 2012) není relevantním důvodem pro odstoupení od smlouvy. Nesprávným shledává i závěry odvolacího soudu, že jako kupující nemohl odstoupit od kupní smlouvy v případě, že vytkl vadu odstranitelnou (která se stala neodstranitelnou), a že nemohl odstoupit od smlouvy poté, co již došlo k přidření motoru. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že potvrdí rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné, protože se odvolací soud při řešení otázky práva kupujícího odstoupit od kupní smlouvy v případě, jestliže jej prodávající nepravdivě ujistil, že věc má určité vlastnosti, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Soudy obou stupňů vycházely ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 15. 1. 2009 ústní kupní smlouvu, jíž žalovaná prodala žalobci ojeté vozidlo, VIN: (dále „vozidlo“, příp. „předmětné vozidlo“), za sjednanou kupní cenu 273.000 Kč; téhož dne žalobce uhradil žalované v hotovosti část kupní ceny, konkrétně částku 113.000 Kč. V inzerátu uveřejněném na internetové stránce sauto.cz žalovaná inzerovala předmětné vozidlo jako ojeté s najetými 137.000 km, vyrobené a uvedené do provozu v roce 2003 s tím, že jeho stav odpovídá stavu nového vozu. Před prodejem dne 15. 1. 2009 byla s vozidlem vykonána zkušební jízda, během níž vozidlo nevykazovalo zjevné technické problémy nebo nestandardní zvuky. Při jízdě z autobazaru do místa bydliště žalobce nastala porucha motoru (zadření motoru) v důsledku nedostatku oleje a žalobce byl nucen předmětné vozidlo nechat odtáhnout. Dne 2. 2. 2009 žalobce od kupní smlouvy odstoupil, a to pro neodstranitelné vady (mimo jiné pro vadu spojenou se zadřeným motorem a zásadním nedostatkem oleje v motoru, který způsobil další poškození vozidla nebo na něm vykazoval značný podíl), dále žalované vytkl, že vozidlo je jiného data výroby, než ho ujistila, a má najeto větší množství kilometrů, než bylo deklarováno; vyzval žalovanou k vrácení částky 113.000 Kč, kterou jí uhradil na kupní cenu, a k vyzvednutí vozidla s uvedením adresy, na které se nachází. Soud prvního stupně na podkladě uvedených zjištění posoudil odstoupení od kupní smlouvy ze dne 2. 2. 2009 jako důvodné, jelikož žalobce odstoupil pro neodstranitelnou vadu spojenou se zadřeným motorem vozidla způsobeným zásadním nedostatkem oleje v motoru ke dni prodeje, což způsobilo další poškození vozidla, nebo se na dalším poškození značně podílelo; prodané vozidlo tak nebylo v souladu s kupní smlouvou. Uvedení rozdílného roku výroby shledal - vázán právním názorem odvolacího soudu, který jeho předchozí rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení - nepodstatným a uzavřel, že žalobce nebyl nesprávnou informací ze strany žalované zkrácen na svých právech kupujícího. Tvrzení, že žalovaná deklarovala nesprávný počet najetých kilometrů (méně, než ve skutečnosti bylo najeto), žalobce neprokázal. Oproti tomu odvolací soud dospěl k závěru, že odstoupení od smlouvy nebylo důvodné, neboť předmětné vozidlo v době převzetí žalobcem netrpělo podstatnou vadou spočívající v poškození kluzného ložiska na čtvrtém ojničním čepu klikového hřídele, axiálního kluzného ložiska klikového hřídele a kluzného ložiska na vačkovém hřídeli, které je typické pro provoz motoru, kdy nebylo zajištěno dostatečné mazání, resp. nebylo dostatečné množství oleje v motoru (znalec vyloučil, že stav poškození motoru, jaký byl zjištěn znaleckým zkoumáním, existoval v době převzetí vozidla v autobazaru v Rohovládově Bělé; k poškození došlo až v průběhu jízdy). V době převzetí sice bylo ve vozidle nedostate