33 Cdo 515/2025 — Nejvyšší soud

33 Cdo 515/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2025 Spisová značka:33 Cdo 515/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.515.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Bezdůvodné obohacení Odstoupení od smlouvy Smlouva o dílo Dovolací důvody Výklad projevu vůle Dotčené předpisy:§ 451 obč. zák. § 642 obč. zák. § 241a odst. 1 o. s. ř. § 35 odst. 2 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:11. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 515/2025-1144 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně Hranostav s. r. o., se sídlem v Praze 10, Kodaňská 649/20 (identifikační číslo 248 05 599), zastoupené JUDr. Ing. Ondřejem Kubátem, advokátem se sídlem v Praze 2, Korunní 969/3, proti žalovaným 1) I. H. a 2) R. H., zastoupeným Mgr. Ing. Lukášem Blahušem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 608/52, o 1 453 362 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 299/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2024, č. j. 12 Co 195/2024-1097, t a k t o: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 14 050,50 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Ing. Lukáše Blahuše, advokáta. O d ů v o d n ě n í Žalobou ze 17. 5. 2013 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaní společně a nerozdílně zaplatili 1 453 362 Kč s 7,75 % úroky z prodlení od 31. 5. 2012 do zaplacení. Žalovaní se na její úkor obohatili tím, že plněním, jehož právní důvod odpadl, získali majetkový prospěch; jelikož obohacení spočívalo ve výkonech žalobkyně, jsou povinni poskytnout peněžitou náhradu. Rozsudkem ze dne 25. 1. 2024, č. j. 46 C 299/2014-1009, ve znění opravného a doplňujícího usnesení ze dne 23. 2. 2024, č. j. 46 C 299/2014-1023, Obvodní soud pro Prahu 10 žalobu zamítl, žalobkyni uložil zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení 1 067 799,62 Kč a rozhodl o vrácení nespotřebované částky složené zálohy na náklady důkazů znaleckými posudky žalovaným (8 724,06 Kč). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 9. 2024, č. j. 12 Co 195/2024-1097, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalovaným přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 55 476,08 Kč. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud po právní stránce dovodil, že žalobkyně a žalovaní uzavřeli smlouvu o dílo (§ 631 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“), jejímž předmětem byla rekonstrukce stavby žalovaných. Smlouva byla ex tunc zrušena, neboť před zhotovením díla žalovaní, kteří již žalobkyni zaplatili 1 406 195 Kč, od ní odstoupili (§ 48, § 642 odst. 2 obč. zák.). Výsledkem rekonstrukce provedené žalobkyní do odstoupení od smlouvy byla podle revizního znaleckého posudku stavba, jejíž tržní hodnota činila 1 480 600 Kč. Protože pohledávkou z bezdůvodného obohacení v případě hodnot vynaložených na rekonstrukci stavby je rozdíl mezi hodnotou stavby před rekonstrukcí a po ní, získali žalovaní majetkový prospěch ve výši 90 661,40 Kč [74 405 Kč jistina, 16 256,40 Kč příslušenství (úroky z prodlení 7,75 % z jistiny)]. Proti žalobě žalovaní jako obranu ve smyslu § 98 druhé věty občanského soudního řádu uplatnili pohledávku sjednané smluvní pokuty ve výši 7 307 941 Kč. Odvolací soud měl obranu žalovaných za úspěšnou, neboť právo na smluvní pokutu v minimálně zjištěné výši 573 861 Kč vzniklo žalovaným před tím, než od smlouvy odstoupili; pohledávka žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení proto zanikla započtením smluvní pokuty. Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné. Žalovaní se ve vyjádření ztotožnili s rozhodnutím odvolacího soudu. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně. Smlouvou, kterou 9. 9. 2011 uzavřeli žalobkyně (zhotovitelka) a žalovaní (objednatelé), se žalobkyně zavázala za sjednanou cenu ve výši 7 807 629 Kč rekonstruovat v rozsahu projektové dokumentace zpracované SHArchitekts, s.r.o., zadávacích podmínek pro výběrové řízení na dodavatele stavby ze 17. 6. 2011, stavebního povolení a výkazu výměr budovu bývalého mlýna v XY č. p. XY (na pozemcích parc. č. st. XY, parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY). Strany ujednaly, že stavební práce budou žalovaní hradit průběžně na základě žalobkyní vystavených faktur, že z každé faktury si žalovaní ponechají 10 % (zádržné), a že případné vícepráce – písemně odsouhlasené – se budou účtovat samostatně a na základě faktur platit průběžně. Žalovaní se zavázali předat do 14. 9. 2011 staveniště ve stavu odpovídajícím projektovým podmínkám. Práce na rekonstrukci měly být zahájeny 14. 9. 2011 a ukončeny do 31. 7. 2012. Podle článku X odst. 10.3 smlouvy se žalobkyně zavázala uhradit žalovaným smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení s realizací díla podle detailního harmonogramu stavby, přičemž právo na pokutu mají žalovaní i v případě prodlení s dílčími termíny plnění. V prodlení však žalobkyně nebude, neposkytnou-li jí žalovaní dostatečnou součinnost. Podle článku III odst. 3.5 smlouvy je při provádění díla žalobkyně povinna dodržovat harmonogram postupu prací. Součástí smlouvy je hrubý harmonogram (příloha č. 4); detailní harmonogram (obsahující časově i věcně významné milníky postupu provedení díla včetně termínů jejich ukončení, které jsou pro žalobkyni závazné) bude vypracován ve spolupráci s technickým dozorem žalovaných do čtrnácti dnů od podpisu smlouvy. Právo odstoupit od smlouvy mají žalovaní, jestliže žalobkyně poruší smlouvu podstatným způsobem, za což se – mimo jiné – považuje: a) neprovádí-li dílo dohodnutým způsobem, přičemž zvolený postup nebo dosavadní výsledek provádění vede nepochybně k vadnému plnění, b) neprovádí-li dílo ve stanovených lhůtách podle detailního harmonogramu výstavby; v takovém případě žalovaní vyzvou žalobkyni k odstranění prodlení ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení výzvy (článek XI odst. 11.2 smlouvy). Žalobkyně nevypracovala ve stanovené lhůtě detailní harmonogram, ač se k tomu zavázala. Pro stanovení termínů jednotlivých uzlových bodů rekonstrukce byl však dostatečný hrubý harmonogram stavby (příloha č. 4), který dostatečně podrobně stanovil jednotlivé druhy prací a termíny jejich dokončení. Ze zápisu z kontrolního dne KD č. 04 soud zjistil, že žalobkyně uznala zpoždění výstavby k 31. 10. 2012 (21 týdnů, tj. 147 dnů), což činí na smluvní pokutě 573 861 Kč (tj. 3 903,80 Kč denně). Žalovaní předali žalobkyni staveniště 14. 9. 2011. Úklidové práce trvaly žalobkyni minimálně do 3. 10. 2011 a od 1. 10. 2011 prováděla práce spojené se závazkem ze smlouvy o dílo (rekonstrukce spojená s dodáním materiálu neoddělitelně vneseného do stavby). A to až do 1. 2. 2012, kdy strany ujednaly pozastavení rekonstrukčních prací do 14. 2. 2012. Jednotlivými platbami žalovaní uhradili žalobkyni v průběhu výstavby 1 406 195 Kč. Žalovaní z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek žalobkyní podle článku XI odst. 11.2 odstoupili 30. 5. 2012 od smlouvy (žalobkyni bylo odstoupení doručeno 5. 6. 2012). S ohledem na konkrétní zjištění bylo důvodné předpokládat, že žalobkyně bude v prodlení s dokončením díla nebo že výsledek stavebních úprav bude vadný. Ze stavebních deníků a z e-mailové korespondence účastníků vyplývá, že žalovaní poskytli zhotovitelce přiměřenou lhůtu k nápravě. Žalobkyně odstoupení od smlouvy akceptovala. Podle revizního znaleckého posudku č. 4614-39/2022 z 28. 12. 2022 a výpovědi znalce Ing. Ladislava Kubíka rozdíl mezi hodnotou stavby a základního příslušenství před zahájením ad