33 Cdo 889/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 889/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 2. 2025 Spisová značka:33 Cdo 889/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.889.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Změna okolností (o. z.) Smlouva Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 1765 o. z. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 889/2024-298 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně CONTE spol. s r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Ovocný trh 572/11, identifikační číslo osoby 00565342, zastoupené JUDr. Richardem Čičkem, advokátem se sídlem Praha 6, Hradčany, Na baště sv. Ludmily 252/3, proti žalovanému městu Klášterec nad Ohří, se sídlem městského úřadu nám. Dr. Eduarda Beneše 85, Klášterec nad Ohří, identifikační číslo osoby 00261939, o obnovení rovnováhy práv a povinností ze smlouvy, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 45 C 93/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2023, č. j. 95 Co 102/2023-271, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 24. 2. 2023, č. j. 45 C 93/2022-230, kterým Okresní soud v Chomutově (soud prvního stupně) zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala obnovení rovnováhy práv a povinností smluvních stran ze smlouvy uzavřené se žalovaným ve výroku specifikovaným způsobem, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; zároveň odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 2. Podle soudů obou stupňů okolnosti nastalé po uzavření smlouvy, podle níž se žalobkyně (obchodník s plynem) zavázala dodávat žalovanému (město) po určitou dobu plyn za pevnou cenu, nepředstavují takovou změnu okolností ve smyslu § 1765 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Dovodily, že příčinou vzniku nepoměru v právech a povinnostech spočívajícím ve výrazném zvýšení nákupní ceny plynu nebyla pouze změna na trhu s plynem související s válkou na Ukrajině, ale též chování žalobkyně, která si jako odborník nepočínala tak, aby rizika plynoucí z výkyvů cen či měnových kurzů eliminovala, čímž mohla nepříznivému dopadu vývoje cen zabránit. S poukazem na zjištění, že k významnému nárůstu cen plynu došlo již před začátkem války na Ukrajině, soudy nepřisvědčily žalobkyni, která změnu okolností po uzavření smlouvy ve smyslu citovaného ustanovení spatřovala výlučně v tom, že ke zvýšení cen plynu došlo v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje ve vyřešení otázek, při jejichž řešení se – dle jejího přesvědčení – odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně jde o otázky dosud v rozhodování dovolacího soudu neřešené: 1) zda okolnost nepředvídatelné a pro účastníky neovlivnitelné události – vznik válečného konfliktu na Ukrajině a s tím spojného omezení resp. ukončení dodávek plynu z Ruské federace do Evropy vyvolané v důsledku politických a společensky – ekonomických okolností nezávislých na vůli žalobce a žalované, je z povahy aplikace práva nepředvídatelnou a neovlivnitelnou okolností vyvolanou vnějšími faktory, na základě které byl žalobce, jako dodavatel, oprávněn domáhat se změny smluvních ujednání účastníky v minulosti uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 11.09.2020 (dále jen „Smlouva“) ve smyslu ustanovení § 1764 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“); 2) zda soudy mohou vyloučit aplikaci ustanovení § 1764 a násl. NOZ a tím i ochranu právního postavení žalobce, jako dodavatele plynu podle Smlouvy, pro takový případ pro účastníky nepředvídatelné a neovlivnitelné okolnosti, kterou byl vznik válečného konfliktu na Ukrajině a jeho přímé dopady na trh s energiemi (zejména plynem) na státy Evropské unie včetně České republiky, které byly přímo závislé na dovozu plynu z Ruské federace, jehož dovoz byl z titulu EU přijatých sankčních omezení zakázán nebo omezen a v důsledku toho pak vznikl nedostatek této komodity na trhu, což vedlo k významnému zvýšení ceny zemního plynu pro odběratele této komodity v České republice; 3) zda je zákonem přípustné, a tedy legitimní, aby soudy v případě vzniku takovéto pro účastníky v okamžiku uzavření Smlouvy nepředvídatelné a neovlivnitelné vnější okolnosti, která nastala nezávisle na jejich vůli až po uzavření Smlouvy (vznik válečného konfliktu na Ukrajině) a s tím spojené dopady na trh s energiemi (zejména plynem) na státy Evropské unie včetně České republiky, které byly přímo závislé na dovozu plynu z Ruské federace, jež byl z titulu EU přijatých sankčních omezení zakázán nebo omezen, znevýhodnily právní postavení žalobce, jako dodavatele plynu, který byl v soukromoprávním vztahu se žalovanou vyplývajícím ze Smlouvy, a to za situace kdy obě strany Smlouvy vystupují jako právnické osoby s plnou právní svéprávností a odpovědností vůči sobě navzájem a každá ze stran má právo na spravedlivé uspořádání práv a povinností ze Smlouvy a na rovné zacházení; 4) jaký je vzájemný vztah NOZ a zákona o veřejných zakázkách /dále jen „ZZVZ“/ na tento projednávaný případ, když je skutečností, že NOZ a změna okolností podle § 1764 a násl. NOZ je plně aplikovatelná i na smluvní vztahy uzavřené dle pravidel ZZVZ a na žalobcem podaný návrh na změnu Smlouvy, když podle právního názoru žalobce toto právo žalobce nevybočuje z možnosti změny Smlouvy vyplývajících při změně okolností podle ZZVZ; 5) zda je povinností žalobce, jako dodavatele, reagovat za podmínek vyplývajících z ustanovení § 1764 a násl. NOZ na každou změnu okolností mající vliv na nárůst ceny plynu, anebo zda je přípustné, aby každá změna okolností, která nastane v průběhu trvání Smlouvy byla soudem posuzována samostatně z hlediska svého vzniku a jejich dopadů do smluvního vztahu účastníků Smlouvy tak, jak tomu bylo v případě vzniku nepředvídatelného a pro účastníky neovlivnitelného válečného konfliktu na Ukrajině a jeho přímých dopadů na trh s energiemi (zejména plynem) na státy Evropské unie včetně České republiky. To vše za situace, kdy Česká republika byla přímo závislá na dovozu plynu z Ruské federace, který byl z důvodu EU přijatých sankčních omezení zakázán či významně omezen, což následně vedlo k nedostatku této komodity na trhu a k významnému zvýšení ceny zemního plynu pro odběratele této komodity v České republice, jakož i v Evropě. 6) zda soudy mohou v případě vzniku takovéto pro účastníky Smlouvy v době uzavření Smlouvy nepředvídatelné a neovlivnitelné události, jež vedla k enormnímu (turbulentnímu) nárůstu ceny energií v České republice a v Evropě a stala se tak celospolečenským a mezinárodně politickým problém prakticky všech států Evropy, který měl přímé negativní dopady do ekonomiky a hospodaření států, podnikatelů a spotřebitelů, vyloučit ochranu práva žalobce, jako dodavatele plynu, konstatováním, že si žalobce mohl při uzavření Smlouvy zajistit dlouhodobé dodávky plynu pro žalovanou jeho předchozím nakoupením (nepředvídatelného množství) na celé období dvou (2) let trvání Smlouvy. To vše za situace, kdy takováto povinnost nevyplývala pro žalobce ze Smlouvy a ani ze zákonného předpisu a rovněž za situace, kdy žalovaný, jako odběratel nebyl povinen odebrat plyn od žalobce s ohledem na Smlouvou sjednanou toleranci odchylky -100 % / +100 % a ani nikdy nebyla ve Smlouvě zafixována minimální výše odběru plynu žalovanou v rozhodném období; 7) zda je přípustné, aby soud nesprávně a v rozporu s obecnou obchodní praxí při obchodování s plynem vykládal problematiku obchodování na trhu s energiemi k tíži žalobce tak, že se na trhu s energiemi mají zrcadlově nakupovat budoucí, nejisté a neznámé objemy energií (zejména v případě tolerance odchylky -100% / +100%) pro zákazníky obchodníka s energiemi, kdy takovýto postup není zákonem stanoven (ukládán) a ani by nebyl pro žalobce ekonomicky možný s ohledem na povinnost obchodníka s plynem dopředu zaplatit (zajistit) celou hodnotu budoucí dodávky energie (plynu) při jejím nakoupení tzv. margin call, který by musel být obchodníkem (žalobcem) složen v podobě finančních prostředků u OTE na zajištění budoucího odběru energií. Tj. formou zálohování 100 % hodnoty dosud zákazníkem neodebrané energie dlouhodobě dopředu, aniž by měl obchodník jistotu, že zákazník tuto energii ve skutečnosti odeber