33 Odo 749/2005 — Nejvyšší soud

33 Odo 749/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 7. 2007 Spisová značka:33 Odo 749/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:33.ODO.749.2005.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Odo 749/2005 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobců a) K. K. a b) M. K., obou zastoupených advokátkou, proti žalovanému V. S., zastoupenému advokátkou, o odstranění vad díla, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 24 C 285/2001, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 7. června 2004, č. j. 36 Co 69/2003-95, ve spojení s usnesením ze dne 10. září 2004, č. j. 36 Co 69/2003-106, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Liberci (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. října 2002, č. j. 24 C 285/2001-56, uložil žalovanému povinnost „předat žalobcům dílo rodinný dům v L. řádně, bez vad a nedodělků“ ve lhůtě čtyř měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, pokud se jí žalobci domáhali odstranění vad a nedodělků tak, jak vyplývají z doplnění žaloby na čl. 48 až 50 spisu 24 C 285/2001 a jsou popsány ve znaleckém posudku Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského ze dne 20. 4. 2000, č. 190/2000 a ze znaleckého posudku znalce Ing. L. S. ze dne 8. 2. 2001, č. 534/2001 (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Na základě článku 11 smlouvy o dílo ze dne 17. 7. 1998 (dále jen „smlouva“) popisujícího způsob, jakým dojde k předání zhotoveného díla, dovodil, že i když žalovaný předal žalobcům klíče od rodinného domku, v rozporu s citovaným smluvním ujednáním dílo nepředal, neboť o předání nebyl sepsán předávací protokol a dílo nebylo předáno bez vad a nedodělků. Vzhledem k tomu, že k řádnému předání díla nedošlo, je nárok žalobců na odstranění vad a nedodělků předčasný. Na věci nic nemění fakt, že ve správním řízení došlo ke kolaudaci díla, neboť ta nemůže nahradit předání stavby podle smlouvy ani nemůže mít vliv na běh záruční doby podle § 647 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci k odvolání žalobců i žalovaného rozsudkem ze dne 7. června 2004, č. j. 36 Co 69/2003-95, ve spojení s usnesením ze dne 10. září 2004, č. j. 36 Co 69/2003-106, změnil rozsudek soudu prvního stupně a zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovanému předat žalobcům dílo rodinný dům v L. řádně, bez vad a nedodělků ve lhůtě 4 měsíců od právní moci rozsudku a za tím účelem odstranit vady a nedodělky tak, jak jsou uvedeny v doplnění žaloby na čl. 48 až 50 v příloze tohoto rozsudku; zároveň rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Vyšel ze zjištění, že podle záznamu na listu č. 1517313 stavebního deníku bylo dne 3. 12. 1999 dokončeno odstranění závad a drobných nedodělků dle soupisu žalobce, jenž téhož dne převzal klíče od domu. K vyhotovení předávacího protokolu mělo dojít v pondělí 6. 12. 1999. Citovaný zápis ve stavebním deníku ve spojení s návrhem žalobce na vydání kolaudačního rozhodnutí (v němž žalobce označuje den 1. 12. 1999 za den dokončení díla) odvolací soud vyložil v souladu s kogentním ustanovením § 650 odst. 1 obč. zák., podle něhož je objednatel povinen převzít dílo (věc) nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy věc měla být zhotovena a byla-li zhotovena později, do jednoho měsíce od jejího zhotovení. I přesto, že účastníci smlouvy vázali podle článku 11 smlouvy okamžik předání a převzetí díla na sepis předávacího protokolu, nemůže mít takové ujednání přednost před § 650 odst. 1 obč. zák. V případě stavby rodinného domu odvolací soud dovodil, že okamžik, kdy je dům zhotoven, se kryje s momentem, od něhož může být dům užíván k účelu, k jakému byl vybudován, tedy k bydlení, aniž by v užívání bránily zjištěné závady a nedodělky. Tímto okamžikem je v dané věci den 1. 5. 2000, kdy stavba mohla být žalobci užívána s ohledem na návrh žalobce na vydání kolaudačního rozhodnutí. Žaloba nemůže být důvodná ani proto, že se žalobci domáhají odstranění vad díla před jeho předáním a takový nárok jim občanský zákoník nezakládá. Nesplní-li zhotovitel řádně dílo, mohou objednatelé (žalobci) uplatňovat jen nároky podle § 642 odst. 2 obč. zák., tj. odstoupit od uzavřené smlouvy. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci (dále též „dovolatelé“) dovolání, jehož důvodnost obsahově (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) opírají o § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť mají zato, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelé jsou přesvědčeni, že za zhotovené lze mít jen dílo nevykazující žádné vady a nedodělky. Nejsou proto srozuměni s názorem odvolacího soudu, že jejich ujednání pod bodem 11 smlouvy o dílo ze dne 17. 7. 1998 (dále jen „smlouva“) odporuje kogentnímu ustanovení § 650 odst. 1 obč. zák. a ve vztahu mezi účastníky řízení se nepoužije. Tento názor nepovažují za správný s odůvodněním, že od žalovaného objednané dílo nikdy nepřevzali. Odvolací soud se náležitým způsobem nezabýval tím, zda dílo bylo vůbec zhotoveno a kdy. Nesprávně přitom dovozuje, že okamžikem zhotovení je den, od kterého mohli objednatelé začít užívat v souladu s jeho účelovým určením, tj. k bydlení, aniž by jim v tom bránily zjištěné závady a nedodělky. Podání návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí nelze považovat za okamžik zhotovení díla, neboť kolaudační rozhodnutí je vydáváno ve správním řízení a se dnem úplného dokončení díla se zpravidla nekryje. Dovolatelé nemohou akceptovat výklad podaný odvolacím soudem, že jejich požadavek na odstranění vad a nedodělků díla před jeho předáním je předčasný. S tímto odůvodněním navrhli zrušení rozsudku a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu Podle článku II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., obsahujícího přechodná ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.“). Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnými osobami, že je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a že jsou splněny i podmínky uvedené v § 241 odst. 1 a 4 a v § 241a odst. 1 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek podle § 242 odst. 3 o. s. ř. Žalobci nenamítají, že řízení bylo postiženo vadami uvedenými v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., případně jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny, a ani z obsahu spisu nic takového neplyne. Proto se dovolací soud zabýval jen výslovně uplatněným dovolacím důvodem, jak jej žalobci vymezili, a dospěl k závěru, že jejich dovolání není opodstatněné. Podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. lze dovolání podat z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (skutkové zjištění). O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. V rámci uvedeného dovolacího důvodu žalobci otevřeli dovolacímu přezkumu kontrolu správnosti závěru odvolacího soudu, dovozujícího, že aplikace článku 11 smlouvy o dílo, pokud jím byl okamžik předání a převzetí díla je pro rozpor s ustanovením § 650 odst. 1 obč. zák. vyloučena, byl-li okamžik předání a převzetí díla vázán na sepis předávacího protokolu, dále závěru, že okamžikem zhotovení díla je den, od které může být dílo užíváno v souladu s jeho účelovým určením, aniž by užívání stavby bránily závady a nedodělky, a závěru, že se nároku na odstranění vad díla nelze úspěšně domáhat před předáním díla. Podle § 2 odst. 3 obč. zák. účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestli