4 Tdo 41/2026 — Nejvyšší soud

4 Tdo 41/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 2. 2026 Spisová značka:4 Tdo 41/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:4.TDO.41.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Řízení motorového vozidla Alkohol Podmíněné zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 274 odst. 1 tr. zákoníku § 307 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:26. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 41/2026-115 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 2. 2026 o dovolání obviněného M. Z., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 10. 2025, sp. zn. 5 To 256/2025, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 101/2025, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2025, sp. zn. 5 T 101/2025, byl obviněný M. Z., uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil tak, že dne 4. 4. 2025 ve 3:00 hodin po předchozím požití alkoholu řídil v Brně po ulici XY osobní motorové vozidlo Škoda Octavia, přičemž odborným měřením pomocí testeru na alkohol zn. Dräger u něj byly v 3:07 hodin zjištěny hodnoty 1,55 ‰ a v 3:14 1,59 ‰ alkoholu v dechu. Za uvedený čin mu byl podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 67 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 65denních sazeb po 700 Kč (tj. celkem 45 500 Kč) a dále podle § 73 odst. 1 a 4 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 18 měsíců. 2. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 1. 10. 2025, sp. zn. 5 To 256/2025, zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. Odvolání směřovalo pouze proti výroku o trestu, protože obviněný před soudem prvního stupně prohlásil vinu podle § 206c odst. 1 tr. ř. a soud toto prohlášení podle § 206c odst. 4, 6 přijal. II. Dovolání obviněného 3. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný dovolání prostřednictvím svého obhájce Mgr. Zdeňka Burdy, a to podáním datovaným dnem 30. 11. 2025, a směřoval ho proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 10. 2025, č. j. 5 To 256/2025-74, a současně i proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2025, č. j. 5 T 101/2025-54. 4. Pokud jde o dovolací důvody, obviněný v části označené jako „III. Dovolací důvody“ opsal zákonný výčet všech dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř., aniž by označil, o který z nich dovolání konkrétně opírá. Uvedl pouze, že „se jedná především o dva okruhy námitek: nesprávné právní posouzení věci – skutku nebo jiné – konkrétně nesprávnost právního posouzení skutku“ a že mu byl uložen trest „zcela nepřiměřený či ho zákon nepřipouští“. 5. Obsahově dovolání postavil na tvrzení, že soudy obou stupňů nepostupovaly v mezích zákona, když nevyhověly jeho návrhu na podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. ř., ačkoli samy konstatovaly jeho bezúhonnost i to, že se k činu doznal (učinil prohlášení viny) a byl připraven složit finanční částku na účet soudu pro oběti trestné činnosti a zavázat se, že po určitou dobu nebude řídit motorová vozidla. Soudu prvního stupně vytkl, že se možnostem odklonu blíže nevěnoval a odmítl je toliko poukazem na záznamy v evidenční kartě řidiče. 6. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření státního zástupce 7. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který nejprve stručně rekapituloval dosavadní průběh řízení a připomněl, že dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto odvolání obviněného proti výroku o trestu z rozsudku soudu prvního stupně. 8. Po věcné stránce státní zástupce s dovolací argumentací nesouhlasil. Konstatoval, že obviněný ji staví především na tvrzení, že soudy nepostupovaly v mezích zákona, když nevyhověly návrhu obviněného na postup na podmíněné zastavení trestního stíhání a namísto toho rozhodly o vině a trestu. Dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h), i) tr. ř. ale dopadají na případy, kdy rozhodnutí spočívá na vadné právní kvalifikaci skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení nebo je obviněnému uložen trest, který zákon nezná nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, kterým byl obviněný uznán vinným, takže dovolací argumentaci obviněného vzhledem k její procesní podstatě nelze pod tyto dovolací důvody podřadit. Současně uvedl, že námitky obviněného nelze podřadit ani pod jiný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. ř. 9. Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud, nebude-li shledán důvod k postupu podle § 265i odst. 1 písm. c) či d) tr. ř., dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a vyslovil souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 tr. ř. 10. Vyjádření státního zástupce bylo zasláno obviněnému prostřednictvím jeho obhájce k případné replice, kterou obviněný ve stanovené lhůtě neučinil. IV. Důvodnost dovolání 11. Dovolání bylo podáno obviněným v zákonné lhůtě dané § 265e odst. 1 tr. ř. a prostřednictvím obhájce, jak to ukládá § 265a odst. 2 tr. ř. Je z něj patrné i přes jeho nestandardní strohost a zjevné nesprávnosti, které obsahuje (např. je v něm v bodě II uvedeno, že se obviněný dovolává proti všem výrokům napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, ačkoli to má jen jeden výrok, nebo že soudy zamítly návrh obviněného na podmíněné zastavení trestního stíhání, ačkoli takové negativní rozhodnutí v tomto řízení učiněno nebylo a zákon ho ani nepředpokládá apod.), že směřuje proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 10. 2025, sp. zn. 5 To 256/2025, a opírá se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř., se slovním vysvětlením, že soudy měly jeho trestní stíhání podmíněně zastavit, protože pro to byly splněny všechny zákonné podmínky dané v § 307 tr. ř. Protože tak neučinily, napadené rozhodnutí trpí jednak vadou právního posouzení skutku a jednak tím, že obviněnému byl uložen trest nepřiměřeně přísný či trest, který zákon nepřipouští. Obviněný se domáhá zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 12. Nejvyšší soud shledal, že lze mít formální předpoklady dovolacího řízení za splněné, ovšem s velkou tolerancí k tomu, jak je dovolání odbyté ve svém „rozvolněném“ a neurčitém vymezení dovolacích důvodů a v absenci jasného podřazení konkrétních námitek pod určitý zákonný dovolací důvod (na což byl obhájce Mgr. Zdeněk Burda implicitně upozorněn Nejvyšším soudem už v řadě jiných rozhodnutích o dovoláních, která za obviněné sepsal a podal; srovnej např. řízení o dovolání vedená Nejvyšším soudem pod sp. zn. 3 Tdo 998/2025, sp. zn. 6 Tdo 1186/2025, 8 Tdo 971/2025 a mnoho dalších). Obviněný měl navíc výslovně uplatnit i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě, jestliže podle jeho mínění bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, přestože v řízení mu předcházejícím byly dány důvody dovolání uvedené v písmenech h) a i) § 265b odst. 1 tr. ř. Tato vada sama o osobě ale odmítnutí dovolání nezpůsobila, jak bude vzápětí vysvětleno. 13. Nejvyšší soud totiž zjistil, že námitky obviněného nelze podřadit pod jím uplatněné dovolací důvody nebo pod některý jiný z taxativně vymezených dovolacích důvodů v § 265b odst. 1 tr. ř. a proto z jejich podnětu nemohl přistoupit k věcnému přezkumu napadeného usnesení odvolacího soudu, jak se toho obviněný domáhá. Možnost využití dovolání je omezena jen na důvody vymezené v § 265b tr. ř. a dovolací soud je při své přezkumné činnosti zásadně vázán rozsahem a důvody dovolání (§ 265i odst. 3 tr. ř.), jakož i tím, jak obviněný naplnění dovolacích důvodů odůvodňuje (§ 265f odst. 1 tr. ř.). 14. Je potřeba připomenout, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě jen kvalifikovaných procesních či hmotněprávních vad napadeného rozhodnutí nebo řízení mu předcházejícího a Nejvyšší soud není „třetí instancí“ obecného přezkumu a nelze od něj očekávat revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nestanovil by uzavřený katalog dovolacích důvodů, jimiž je dovolací soud vázán, stejně jako vázaností na ko