4 Tdo 448/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 448/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 6. 2025 Spisová značka:4 Tdo 448/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.448.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru Ochranná opatření Ochranné léčení ambulantní Ochranné léčení ústavní Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 226 odst. d tr. ř. § 208 odst. 1 tr. zákoníku § 99 odst. 1, 4 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 8. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 26.10.2025II.ÚS 3164/25 Martin Smolek Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 448/2025-969 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2025 o dovolání obviněné G. S., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 12. 2024, č. j. 3 To 463/2024-870, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 1 T 187/2023, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. 1 T 187/2023 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byla dovolatelka G. S. (dále jen „dovolatelka“) podle § 226 písm. d) tr. ř. zproštěna obžaloby Okresního státního zastupitelství v Českém Krumlově ze dne 23. 11. 2023, č. j. ZT 70/2023-73, jelikož nebyla pro nepříčetnost trestně odpovědná. Skutku, ve kterém bylo obžalobou spatřováno spáchání přečinu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 1 tr. zákoníku, se měla dovolatelka podle podané obžaloby dopustit tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) „v době nejméně od 1. 5. 2021 do 10. 2. 2023 bez právního důvodu užívala pozemek parc. Č. XY a parc. č. XY, jehož součástí je stavba čp. XY – XY, rodinný dům, vše zapsáno na LV XY pro k.ú. a obec XY ve vlastnictví majitele J. T., ačkoli jí byla dne 8. 4. 2021 doručena výzva majitele k vystěhování z uvedené nemovitosti nejpozději dne 30. 4. 2021 a následně rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově č.j. 5 C 156/2021-47 ze dne 1. 7. 2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 19 Co 1208/2021-101 ze dne 2. 12. 2021, v právní moci dne 30. 12. 2021, bylo rozhodnuto, že je povinna vyklidit uvedené nemovitosti a předat je majiteli ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku“. 2. Nalézací soud současně podle § 99 odst. 1, 4 tr. zákoníku uložil dovolatelce ochranné psychiatrické léčení, a to ve formě ústavní. 3. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. soud prvního stupně poškozeného J. T. odkázal s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala dovolatelka odvolání směřující do zprošťujícího výroku napadeného rozsudku, včetně výroku o uloženém ochranném léčení. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“, popř. „soud druhého stupně“), tak, že jej usnesením ze dne 4. 12. 2024, č. j. 3 To 463/2024-870, podle § 256 tr. ř. zamítl. Pro jistou přesnost je třeba uvést, že odvolací soud ve věci vydal opravné usnesení ze dne 18. 3. 2025, č. j. 3 To 463/2024-883, ve kterém postupem podle § 131 odst. 1 tr. ř. napravil zjevnou nesprávnost ohledně uvedeného počtu dětí poškozeného v odůvodnění usnesení ze dne 4. 12. 2024. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 4. 12. 2024, č. j. 3 To 463/2024-870, podala dovolatelka prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém explicitně uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Dále uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Je totiž přesvědčena, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení hmotného práva a rozsudek soudu prvního stupně zasahuje do jejího práva na spravedlivý proces. Jedná se tak podle dovolatelky o dovolání přípustné (v této souvislosti odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2024, sp. zn. I. ÚS 55/04). 6. Dovolatelka konkrétně namítá, že pozemek a stavbu užívala na základě souhlasu vlastníka, a proto se nemohla dopustit v obžalobě uvedeného přečinu. Osoba, která vystupuje v řízení v pozici poškozeného, není podle dovolatelky skutečný J. T. – resp. skutečný vlastník předmětných nemovitostí. Opakovaně upozorňovala soud na změnu rodného čísla poškozeného, ze které lze dovodit, že došlo k záměně osob. Svá tvrzení přitom podpořila řadou listinných důkazů. 7. Podle dovolatelky se soudy její obhajobou a předloženými důkazy řádně nezabývaly a porušily tak její právo na spravedlivý proces. Má za to, že k užívání nemovitostí měla souhlas, a proto je neužívala neoprávněně ve smyslu § 208 odst. 1 tr. zákoníku. Ve věci proto spatřuje existenci zjevného rozporu ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 8. Další námitku směruje dovolatelka do uloženého ochranného léčení. Je přesvědčena, že nebezpečnost jejího pobytu na svobodě nevyplývá z žádných provedených důkazů, a proto ji byla tato sankce uložena nezákonně. Rozporuje závažnost „incidentu se sekerou“ ze dne 28. 12. 2022, když zmíněnou situaci ani neřešila Policie ČR. Jedná se pouze o tvrzení poškozeného, které nemá dostatečný objektivní základ a spíše se jedná o jeho subjektivní vnímání situace. Akcentuje, že v řízení nebylo ani zjištěno, že by se k osobě poškozeného chovala v minulosti agresivně. Závěry znalkyně považuje za obecné a teoretické. Uložení ochranného léčení na základě těchto skutečností odporuje podle dovolatelky proporcionalitě trestních sankcí. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 502/02. Je přesvědčena o tom, že skutková zjištění o nebezpečnosti jejího pobytu na svobodě ve smyslu § 99 odst. 1 tr. zákoníku nemají oporu v provedených důkazech, závěry soudu jsou nelogické a nelze je obhájit. Ve věci bylo provedeno svévolné hodnocení důkazů, z čehož taktéž dovozuje zásah do jejího práva na spravedlivý proces. Následně dovolatelka činí výčet důkazů, které předložila v rámci své obhajoby. 9. Závěrem dovolání pak navrhuje, aby Nejvyšší soud „rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 11. 9. 2024, č. j. 1 T 187/2023-796, a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 34. 12. 2024 [správně 4. 12. 2024], č. j. 3 To 463/2024-870, zrušil a přikázal odvolacímu soudu či soudu prvého stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.“. Současně dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265o odst. 1 tr. ř. na dobu, než bude rozhodnuto o podaném dovolání, odložil či přerušil výkon uloženého ochranného léčení. 10. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství dne 19. 2. 2025, sp. zn. 1 NZO 138/2025. Úvodem stručně zrekapituloval dosavadní průběh řízení, a především pak obsah podaného dovolání včetně dovolatelkou zvolených dovolacích důvodů. Podle státního zástupce není zřejmé, z jakého důvodu neuplatnila dovolatelka i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., který právě směřuje na situace, kdy bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení, což by odpovídalo části jejích dovolacích námitek. Podle státního zástupce by však zvolení zmíněného dovolacího důvodu na věci nic nezměnilo. 11. K námitkám dovolatelky, které podřadila pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupce uvádí, že ve věci nelze shledat žádný, natož extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Je naopak toho názoru, že soudy obou stupňů ve věci postupovaly v souladu s § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. Proto nepovažuje za nutné se těmito námitkami dovolatelky blíže zabývat a pro úplnost odkazuje na skutková zjištění soudů obou stupňů. 12. Ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze podle státního zástupce jako obsahově relevantní námitky dovolatelky vnímat ty, které směřují do absence objektivní i subjektivní stránky skutkové podstaty přečinu podle § 208 odst. 1 tr. zákoníku. Nicméně i tyto námitky jsou podle jeho názoru vystavěny na pouhém rozporování učiněných skutkových zjištění ze strany soudů nižšího stupně. Jedná se nadto o zcela totožné námitky, které obviněná uplatňovala již v rámci řízení před soudy obou stupňů, přičemž ty se její obhajobou podrobně zabývaly a v odůvodnění svých rozhodnutí se s nimi vypořádaly. 13. Ohledně námitky směřující do identity poškozeného