4 Tdo 524/2025 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.524.2025.1
Datum: 2025-07-09
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 7. 2025 o dovolání, které podal obviněný V. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. 3 To 321/2024, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Prachaticích pod sp. zn. 3 T 68/2024, takto:…
4 Tdo 524/2025-464 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 7. 2025 o dovolání, které podal obviněný V. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. 3 To 321/2024, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Prachaticích pod sp. zn. 3 T 68/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. K. odmítá. O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 21. 5. 2024, sp. zn. 3 T 68/2024, byl obviněný V. K. uznán vinným zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a byl za něj odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na tři a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu byl podle § 80 odst. 1 a 2 tr. zákoníku uložen trest vyhoštění na pět let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný V. K. zavázán zaplatit poškozené společnosti WOOD FOX forest, s. r. o., na náhradě škody 3 000 Kč a poškozené Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra České republiky na náhradě škody 12 143 Kč. Se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody byla poškozená pojišťovna podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Skutková zjištění soudu prvního stupně popsaná ve výroku o vině a podrobněji rozvedená v odůvodnění rozsudku lze shrnout následovně. Obviněný se společně s dvěma dosud neustanovenými muži v úmyslu přimět poškozeného Š. Z., k okamžitému zaplacení 250 000 Kč až 280 000 Kč dostavil dne 12. 7. 2023 v době od 19. 10 do 19. 30 hodin k domu poškozeného v obci XY, okres XY, a u branky domu ho vyzvali k bezprostřední úhradě výše uvedené částky určené k uspokojení pohledávky, kterou vůči němu údajně měla firma SaS (pozn. přesněji nebyla v rozsudku tato společnost specifikována; z obsahu spisu, lze dovodit, že se jedná o SaS ENERGO, s. r. o). Poté, co poškozený odmítl zaplatit a snažil se jim dokumentací ve svém mobilním telefonu prokázat neexistenci tvrzené pohledávky, byl jedním z neztotožněných spolupachatelů fyzicky napaden úderem pěstí do obličeje, po kterém upadl na zem. Následně na něj zaútočili všichni spolupachatelé společně, opakovaně ho bili do hlavy pěstmi, kopali do něj, a přitom po něm požadovali zaplacení předmětné pohledávky a vyhrožovali mu, že vědí, kde má rodinu. V průběhu útoku poškozenému vypadl z ruky mobilní telefon značky Samsung S10 s vloženou SIM kartou, kterého se útočníci zmocnili a z místa činu utekli. Poškozený utrpěl poranění spočívající ve zhmoždění obličeje a zlomenině spodiny levé očnice bez posunu, se zakrvácením čelistní dutiny a přítomností vzduchu v očnici a podkoží, s obvyklou dobou léčení přibližně čtyři týdny. Odcizením mobilního telefonu byla společnosti WOOD FOX forest, s. r. o., způsobena škoda ve výši nejméně 3 000 Kč. 3. Rozsudek Okresního soudu v Prachaticích obviněný napadl v celém rozsahu odvoláním, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. 3 To 321/2024, tak, že z podnětu obviněného podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a obviněného při nezměněném výroku o vině podle § 259 odst. 3 tr. ř. odsoudil k mírnějšímu trestu. Podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku mu vyměřil trest odnětí svobody na třicet měsíců se zařazením k jeho výkonu podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Trest vyhoštění obviněnému znovu neukládal. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen. II. Dovolání obviněného 4. Obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jiřího Filípka podal proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolání, které výslovně opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s uvozujícím obecným tvrzením, že rozhodná skutková zjištění soudů obou stupňů nemají obsahovou spojitost s provedenými důkazy, že nevyplývají z provedených důkazů při žádném z logiky přijatelných způsobů jejich hodnocení, že výsledky dokazování jsou opakem toho, co bylo skutečným obsahem důkazů, a že byly bez dostačujícího odůvodnění zamítnuty zásadní důkazy navržené obhajobou. Tím došlo k porušení zásady in dubio pro reo. 5. V navazující části dovolání obviněný opět bez bližší specifikace namítl, že důkazy byly provedeny selektivně a jednostranně v jeho neprospěch. Soud prvního stupně se nezabýval tím, kdo byli zbylí dva spolupachatelé, svévolně vybíral z výpovědí svědků pouze pasáže, které šlo vyložit k tíži obviněného, slepě převzal závěry poškozeného o tom, že jedním z útočníků byl obviněný, ačkoli ten se od počátku hájí tím, že na místě činu nebyl (k tomu obviněný odkázal na argumenty uvedené v doplnění odvolání ze dne 17. 11. 2024). Podle dovolatele došlo k důkazní situaci, kterou lze označil jako tzv. „cherry picking“ (pozn. vybírání třešní). Soud prvního stupně převzal negativní postoj poškozeného vůči obviněnému, což se projevilo nejen jednostranným hodnocením důkazů, ale i projevy antipatie vůči Ukrajincům, jak je patrné z odůvodnění jeho rozsudku. Odvolací soud vadné skutkové závěry soudu prvního stupně bez dalšího převzal. 6. Obviněný dále konstatoval, že závěr o vině stojí pouze na nepřímých důkazech netvořících ucelený řetězec. Pokud je soudy zdůrazňováno, že automobil tov. zn. Audi A5 reg. zn. XY užívaný obviněným byl dne 12. 7. 2023 v čase 19:39:53 lokalizován nedaleko domu poškozeného na silnici z XY do města XY, obviněný jednak namítl, že k pozemku poškozeného vede polní cesta, kterou lze zdolat jen vozidlem typu SUV, zatímco Audi A5 je sportovním typem, a jednak rozebral časovou osu spáchaní skutku, která podle něj vylučuje možnost, aby ve vozidle zachyceném kamerovým systémem při přejezdu ve shora uvedeném čase na úsekovém měření ve směru od XY mohli být pachatelé skutku, protože v 19:32 hodin podle manželky poškozeného svědkyně A. Z., která právě telefonovala na linku 158, teprve utíkali z místa činu. Dále obviněný poukázal na skutečnost, že v 19:19 hodin poškozený přijal na 23 vteřin hovor na svůj mobilní telefon, což vylučuje možnost, že byl v té době fyzicky napadán. Svědkyně A. Z. obviněného při první výpovědi jednoznačně neidentifikovala a poznala ho až po konzultaci se svým manželem, poškozeným Š. Z. Pochybení soudů nižších stupňů vnímá i v tom, že citovanou svědkyni soudy označily za věrohodnou i přes rozpory mezi jejími jednotlivými výpověďmi a její zjevně ve prospěch manžela zainteresovaný postoj. 7. Obviněný zopakoval svoji obhajobu, že se skutku nemohl dopustit, neboť nevěděl, kde se poškozený nachází a neměl motiv k jeho napadení. 8. Na závěr dovolání obviněný vznesl výhradu i vůči právní kvalifikaci skutku jako trestného činu loupeže s jediným argumentem, a to, že nebylo prokázáno odcizení mobilního telefonu Samsung S10 pachateli činu a osud tohoto telefonu zůstal neobjasněný. 9. Nejvyššímu soudu obviněný navrhl, aby vyslovil, že dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. 3 To 321/2024, se zrušuje. III. Vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství 10. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. 11. Státní zástupce konstatoval, že podané dovolání je v podstatě doslovným opakováním obhajoby, kterou obviněný uplatnil již v předchozích fázích trestního řízení, přičemž soudy nižších stupňů se s těmito námitkami řádně a správně vypořádaly. V této souvislosti státní zástupce připomněl judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž takto formulované dovolání bývá zpravidla považováno za zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002). 12. Poté státní zástupce zdůraznil, že nestačí dovolací důvody pouze formálně označit, ale k provedení přezkumu Nejvyšším soudem je nutné, aby s nimi obsahově korespondovaly i konkrétní námitky dovolatele a aby tyto námitky nebyly zjevně nedůvodné. V daném případě obviněný označil jako dovolací důvod pouze § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a jeho námitky týkající se skutkových zjištění a hodnocení důkazů je možné s určitou mírou tolerance tomuto důvodu podřadit, nicméně jsou evidentně neopodstatněné. Podle státního zástupce bylo provedené dokazování úplné a bezvadné, skutková zjištění byla učiněna na základě procesně použitelných důkazů a jejich hodnocení odpovídá zásadám logiky. Soudy se podle něj přesvědčivě vypořádaly s obhajobou obviněného. Rovněž skutková zjištění, ke kterým soudy dospěly na základě svědectví manželů Z. ve vazbě na dalším důkazy, byla vyvozena logicky a v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 tr. ř.). 13. Státní zástupce dále uvedl, že obviněný sice tvrdí, že soudy bez řádného odůvodnění neprovedly jím navržené důkazy, ale touto námitkou se není možné zabývat, protože obviněný žádné opomenuté

Citovaná ustanovení

§ 2 (141/1961 Sb.)§ 228 (141/1961 Sb.)§ 229 (141/1961 Sb.)§ 259 (141/1961 Sb.)§ 265b (141/1961 Sb.)§ 265d (141/1961 Sb.)§ 265f (141/1961 Sb.)§ 265i (141/1961 Sb.)§ 265r (141/1961 Sb.)§ 173 (40/2009 Sb.)§ 23 (40/2009 Sb.)§ 56 (40/2009 Sb.)