4 Tdo 529/2023 — Nejvyšší soud

4 Tdo 529/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 7. 2023 Spisová značka:4 Tdo 529/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.529.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Krádež Trest Trest odnětí svobody Zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 205 odst. 2 tr. zákoníku § 37-42 tr. zákoníku § 44 tr. zákoníku § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. § 11 odst. 1, 2 , 5 tr. ř. § 11a tr. ř. § 172 odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 10. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 529/2023-205 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 7. 2023 o dovolání obviněného M. P., nar. XY v XY, Slovenská republika, bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 3 To 18/2023, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 150/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2022, sp. zn. 12 T 150/2022 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byl obviněný M. P. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustil tím, že: dne 30. 3. 2022 v době od 15:34 hodin do 15:42 hodin společně a po předchozí domluvě s dvěma neznámými pachateli přijel vozidlem tmavé barvy v XY na ulici XY k domu číslo XY, kde z vozidla vystoupil spolu s jedním neznámým pachatelem, a následně šel ke zde zaparkovanému a neuzamčenému vozidlu Peugeot Boxer RZ: XY, které zde odstavil a následně z místa odešel R. L., nar. XY, pracovník České pošty v rámci výkonu zaměstnání, využil jeho nepřítomnosti a otevřel neuzamčené dveře na straně řidiče a z vozidla se sedadla spolujezdce odcizil zde volně odloženou plastovou krabičku bez hodnoty, ve které se nacházela hotovost ve výši 16 000 Kč, přičemž druhý pachatel čekal u vozidla, do kterého s odcizenou hotovostí společně s druhým pachatelem nasedl, a všichni tři z místa odjeli, čímž způsobili R. L., nar. XY, škodu v celkové výši 16 000 Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2021, sp. zn. 1 T 57/2021, který nabyl právní moci dne 20. 1. 2022, odsouzen pro přečin krádeže dle § 205 odstavce 1 písmeno a), odstavec 2 trestního zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců. 2. Za uvedenou trestnou činnost a za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, přečin neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j. 1 T 67/2021-249 ze dne 9. 6. 2022, v právní moci téhož dne pod body 4 až 6, a dále za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Jičíně č. j. 1 T 41/2022-272 ze dne 12. 10. 2022, v právní moci 20. 12. 2022, uložil nalézací soud obviněnému podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněného pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku nalézací soud zrušil výroky o trestech z rozsudků Okresního soudu v Ostravě č. j. 1 T 67/2021-249 ze dne 9. 6. 2022 ve výroku pod bodem III a Okresního soudu v Jičíně č. j. 1 T 41/2022-272, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému R. L. na náhradě škody částku ve výši 16 000 Kč. 4. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které směřoval do všech výroků. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) tak, že usnesením ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 3 To 18/2023, podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 3 To 18/2023, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání směřující do celého rozsahu usnesení a výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně. Dovolání konkrétně staví na dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., neboť má za to, že mu byl vyměřen trest mimo zákonnou výměru, respektive, že jemu uložený trest je nepřiměřený. Dovolatel připouští, že si je vědom toho, že nepřiměřenost výměry trestu obecně řečeno není dovolacím důvodem, a že ani výměra trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců nepřesahuje zákonnou výměru § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Přes tento závěr obviněný uvádí, že je přesvědčen o tom, že je třeba výměru uloženého trestu vnímat v širším kontextu všech mu uložených trestů (součet všech vyměřených trestů výrazně přesahuje horní hranici tří let). Dovolatel poukazuje na svůj rejstřík trestů, ze kterého je patrné, že se jednalo o opakování obdobné trestné činnosti, která by se jinak dala považovat za dílčí útoky pokračujícího trestného činu a pak by mu byl uložen společný trest podle § 45 tr. zákoníku (max. 36 měsíců). K této skutečnosti měly dle názoru dovolatele soudy při ukládání trestů přihlédnout a pak by mu nemohly být uloženy tresty odnětí svobody v celkové výši tak vysoké. Dovolatel považuje za nepatřičné, že v zásadě za drobnou a většinou majetkovou trestnou činnost vykonává trest odnětí svobody dosahující v součtu tresty obvykle vykonávané za zvlášť závažné zločiny. 6. Dále obviněný akcentuje, že již v průběhu trestního řízení navrhoval zastavení trestního stíhání pro neúčelnost, což se nakonec potvrdilo tím, že mu byl za nyní projednávaný trestný čin, uložen souhrnný trest toliko o dva měsíce vyšší oproti tomu, co již mu bylo uloženo předchozími rozhodnutími. Uzavírá, že z právních předpisů jednoznačně plyne, že pokud je trest bez významu, vedle již uložených trestů, neměl by být ukládán, a jednak že za opakující se drobnou trestnou činnost by neměly být ukládány tresty ve vysoké výměře. Tyto principy byly dle názoru dovolatele jednoznačně popřeny. 7. S ohledem na výše uvedené proto dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že v souladu s ustanovením § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení odvolacího soudu a výrok rozsudku soudu prvního stupně o vině, a v souladu s ustanovením § 265l odst. 1 tr. ř. přikáže Městskému soudu v Brně, aby opakovaně rozhodl o vině. 8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 18. 5. 2023, sp. zn. 1 NZO 380/2023, nejprve shrnul průběh trestního řízení, argumentaci dovolatele a uplatněný dovolací důvod. Poté akcentoval, že z obsahu podaného mimořádného opravného prostředku vyplývá, že obviněný nijak nezpochybňuje výrok o vině nalézacího soudu, ani skutečnost, že aktuálně projednávaná trestná činnost a dřívější trestná činnost byly ve vztahu souběhu, takže byly namístě úvahy o případném ukládání souhrnného trestu ve smyslu § 43 odst. 2 tr. zákoníku, ani skutečnost, že v případě aktuálně řešené a dříve páchané trestné činnosti nebyly splněny podmínky pokračování ve smyslu § 116 tr. zákoníku a nepřicházelo tudíž v úvahu ukládání společného trestu podle § 45 tr. zákoníku. Nezpochybňuje ani tu podstatnou okolnost, že jemu uložený trest ve výměře 20 měsíců nepřesahuje zákonnou výměru předpokládanou ustanovením § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Státní zástupce má za to, že dovolací argumentace je vystavěna výlučně na prostém přesvědčení dovolatele o nepřiměřeně přísném trestu, kterýžto nedostatek má být způsoben tím, že obecné soudy žádným způsobem nezohlednily jeho dřívější odsouzení pro jinou trestnou činnost a nepřihlédly tak k trestům, které v důsledku toho vykonává a vykonávat bude. Státní zástupce je ovšem přesvědčen, že takto koncipované námitky pod obviněným vytýkaný ani žádný jiný dovolací důvod podřadit nelze. Prostřednictvím zvoleného dovolacího důvodu je totiž možno reagovat tolika na situaci, kdy byl dovolateli uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo zákonem stanovenou trestní sazbu. To rozhodně není případ dovolatele, neboť trest odnětí svobody mu byl uložen jako trest přípustný, a to ještě zhruba v polovině zákonné trestní sazby, která v daném případě činila 6 měsíc