4 Tdo 666/2018 — Nejvyšší soud

4 Tdo 666/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 6. 2018 Spisová značka:4 Tdo 666/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:4.TDO.666.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Obecné ohrožení úmyslné Dotčené předpisy:§ 272 odst. 1 tr. zákoníku § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 9. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 666/2018-38 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 6. 2018 o dovolání obviněného L. P. (roz. P.), proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 8 To 434/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 8 T 42/2017, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. 8 T 42/2017, byl obviněný L. P. (dále jen obviněný, popř. dovolatel) uznán vinným pokračujícím přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [body 1) ˗ 2)] a zločinem obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 alinea první tr. zákoníku [bod 2)], když zároveň podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku byl zrušen výrok o vině pod bodem 1) a celý výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 8 T 7/2017, ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. 50 To 292/2017 ohledně tohoto obviněného, jakož i další výroky, které mají v uvedených výrocích o vině svůj podklad. Uvedených trestných činů se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že: 1) v době nejméně od ranních hodin 21. 9. 2016 do 28. 9. 2016 řídil po komunikacích v N., P. a v P. osobní motorové vozidlo zn. BMW X5 majitele M. K. 2) dne 7. 11. 2016 nejméně v době od 14:00 hodin do 15:35 hodin řídil po komunikacích města P., na trase z P. do P. a v P. nejméně po ulicích K. až k ulici S., kde byl zadržen orgány policie České republiky, osobní motorové vozidlo zn. VW Sharan, majitelky O. J. P., a to po předchozím požití psychotropní látky pervitinu, kdy měl v krevním séru 325,3 ng/ml metamfetaminu a 62 ng/ml amfetaminu, přičemž v čase od 15:23 do 15:30 hodin řídil v P. po komunikaci ulic P. a R. směrem z centra uvedené osobní motorové vozidlo takovým způsobem, že v ulici O. nerespektoval zvukové a světelné výzvy motorizované policejní hlídky v podobě „STOP POLICIE“, směřující k zastavení jím řízeného automobilu a provedení jeho kontroly, a pokračoval v jízdě vpravo do ulice N. směrem z centra, zde se k pronásledování jeho vozidla přidala druhá policejní hlídka, přičemž jedna z hlídek se zařadila do jízdního pruhu po levém bodu vozidla VW Sharan, v tomto okamžiku byl dán obžalovanému opětovně signál k zastavení vozidla, na což zareagoval tím, že v okamžiku, kdy se před ním uvolnilo místo k projetí, prudce sešlápl plyn a začal s vozidlem ujíždět směrem z centra, při jízdě nerespektoval základní pravidla silničního provozu a bezprostředně ohrožoval na životě ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, po celou dobu jel vysokou nedovolenou rychlostí od 70 km/h do 100 km/h, když projížděl kolem S. nádraží, kde se v tu chvíli nacházely soupravy tramvaje, autobusy a na třech přechodech pro chodce nejméně šest lidí, tak místem, kde se nachází jeden z přechodů pro chodce projel rychlostí 120 km/h, dále pokračoval směrem ke křižovatce ulic N. a S., kterou projel na červený signál „Stůj“, pokračoval ulicí S. rychlostí až 139 km/h, kličkoval mezi jízdními pruhy, zprava odstavným pruhem předjel autobus městské hromadné dopravy, ve kterém se nacházelo nejméně 15 lidí, tak, že projel v těsné blízkosti kolem něj, následně když se před vozidlem VW Sharan v odstavném pruhu nacházelo vozidlo Hyundai Accent, řidičky J. O., a zároveň v pravém pruhu ve směru jeho jízdy jelo motorové vozidlo Škoda Fabia, na malý okamžik zareagoval přibrzděním vozidla, poté však ihned prudce sešlápl plyn a mezi těmi vozidly projel tak, že ohrozil řidiče a jeho osádku, stojícímu vozidlu Hyundai Accent poškodil levé zpětné zrcátko, následně když se s vozidlem VW Sharan přibližoval ke koloně stojících vozidel, nezpomalil a vozidlem narazil do zde pomalu jedoucího vozidla Subaru Justy, řidičky L. H., konkrétně do pravého boku jejího vozidla, kde se na zadní sedačce nacházela nezletilá XXXXX *), následně, aby si udělal prostor pro další projetí, vytlačil vozidlo Subaru do levé strany a pokračoval v jízdě, kdy náhle strhnul vozidlo VW Sharan do levého jízdního pruhu kudy však již z důvodu kolony stojících vozidel nemohl projet, proto vozidlo zastavil, vyskočil z vozidla a dal se na útěk po S. ulici směrem z centra, svým jednáním pak způsobil škodu na vozidle zn. VW Sharan, nejméně ve výši 27.989,65 Kč, na vozidle Hyundai Accent, škodu ve výši nejméně 3.026,79 Kč a na vozidle Subaru Justy, škodu ve výši nejméně 24.961 Kč. Za uvedené trestné činy uložil Okresní soud Plzeň-město obviněnému podle § 272 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 45 odst. 1 tr. zákoníku společný souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání pěti let. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku pro výkon uloženého trestu zařadil obviněného do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému dále uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří roků. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. per analogiam byl poškozený M. K. odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. 8 T 42/2017, podal obviněný a státní zástupce odvolání. Odvolání státního zástupce bylo podáno v neprospěch obviněného a směřovalo do výroků o uložených trestech. Odvolání obviněného bylo podáno do výroku o vině pod bodem 2) rozsudku a trestu. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 8 To 434/2017, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. na podkladě podaného odvolání státního zástupce zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu zákazu činnosti a sám podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl nově tak, že obviněnému při nezměněném výroku o vině, trestu odnětí svobody a o náhradě škody uložil podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 let. Odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 8 To 434/2017, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný namítá, že soud druhého stupně se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, když shodně jako citovaný soud argumentoval rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 468/2016 ve vztahu k naplnění všech znaků zločinu obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 tr. zákoníku. K tomu obviněný uvádí, že hodnocení důkazů a právní kvalifikace jednání musí vždy vycházet z konkrétní důkazní situace, přičemž názor Nejvyššího soudu představuje pouze vodítko, které ovšem nelze vztahovat na všechny případy. Zdůrazňuje, že obecné nebezpečí musí hrozit bezprostředně, tzn. že se výrazně blíží poruše. Nestačí, že byla vytvořena taková situace, v níž takový obecně nebezpečný následek může vzniknout, avšak jen po splnění dalších podmínek, které jsou ještě v moci obviněného, nebo jiných osob. Připouští, že jízdou porušil řadu pravidel silničního provozu, zejména tím, že překročil dovolenou rychlost, avšak rychlost korigoval podle momentální dopravní situace, v žádném případě jeho jízda nevykazovala prvky živelnosti. Zdůrazňuje, že i sám soud druhého stupně konstatoval, že řídil zkušeně a že v řadě případů dokazoval reagovat na vzniklou situaci, avšak nikoliv vždy. Pokud soud druhého stupně uvádí, že řidiči byli nuceni na jeho hazardní jízdu reagovat, tak řidiči spíše reagovali na zvukový a světelný signál Policie ČR. Vyjadřuje nesouhlas se závěrem soudů, že neměl jízdu zcela pod kontrolou, bezprostřední ohrožení nelze dovozovat z hypotetických úvah, že pokud by např. narazil do svodidel, že by mohlo dojít k tragické nehodě. Pokud se týká hodnocení střetu mezi vozidlem, které řídil, s vozidlem poškozené L. H., učinily soudy nižších stupňů podle jeho názoru nesprávný závěr o příčině této dopravní nehody. Z pořízeného kamerového záznamu a odborného vyjádření je zřejmé, že poškozená vjela do pravého odstavného pruhu v době, kdy tam jel on. Připouští, že tam neměl jet, ale poškozená se měla přesvědčit,