4 Tdo 719/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 719/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 8. 2025 Spisová značka:4 Tdo 719/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.719.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Omamné a psychotropní látky Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Souhrnný trest Dotčené předpisy:§ 265k odst. 1 tr. ř. § 283 odst. 1 tr. zákoníku § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku § 23 tr. zákoníku § 43 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 719/2025-349 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 8. 2025 o dovolání obviněného D. J., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2025, sp. zn. 13 To 106/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 3 T 96/2024, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2025, č. j. 13 To 106/2025-272, ve výrocích týkajících se obviněného D. J. Současně se zrušují podle § 265k odst. 2 tr. ř. i další rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Praze, aby věc obviněného Dalibora Jandy v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. III. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný nebere do vazby. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 3 T 96/2024 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byli obvinění D. J. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“), a V. B. uznáni vinnými, a to obviněný J. jako organizátor podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a obviněná B. přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) „D. J. jako odsouzený vykonávající trest odnětí svobody ve věznici XY v soudním okrese XY v blíže nezjištěné době do 12. 4. 2023 neoprávněně užíval mobilní telefon, jehož prostřednictvím požádal obžalovanou V. B. o zaslání drogy pervitin do věznice, za tímto účelem ji opakovaně telefonicky kontaktoval, úkoloval ji, kdy a kam má jít, co od koho má převzít, a řekl jí, na kterého vězně má zásilku zaslat, načež V. B. vědomě opatřila od další osoby oděvní svršky s uschovanou látkou metamfetamin (pervitin), které zabalila do balíku a odeslala do Věznice XY na jméno odsouzeného M. K., jako odesílatele uvedla smyšlenou osobu T. G., XY, XY Ostrava, zásilku odeslala z pobočky České pošty Ostrava XY dne 12. 4. 2023 v 17.17 hodin J. J., přičemž zásilka byla do Věznice XY doručena dne 13. 4. 2023, kde byla téhož dne při kontrole zajištěna, neboť v ní byla ve švech ve dvou kusech černých bavlněných trenýrek zjištěna krystalická látka, ve které byla prokázána přítomnost látky metamfetamin v celkovém množství 1,8675 gramu, ve kterém bylo zjištěno 80,34 % (1,5 gramu) účinné látky metamfetamin, přičemž látka metamfetamin je uvedena v Seznamu psychotropních látek v Příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, vydaném na základě zmocnění zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách“. 2. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněnému podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. 3. Spoluobviněné byl za uvedenou trestnou činnost podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 60 odst. 1 písm. a), odst. 2, 5 tr. zákoníku a za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, uložen úhrnný trest domácího vězení ve výměře 12 (dvanácti) měsíců za současného vyslovení dohledu nad obviněnou. Podle § 60 odst. 4 tr. zákoníku stanovil soud prvního stupně, že obviněná je povinna se po dobu výkonu trestu zdržovat v určeném obydlí, a to ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den, ve dnech všedních a pracovních od 12.00 hod do 7.30 hod, nebrání-li jí v tom důležité důvody. Dále podle § 61 odst. 1 tr. zákoníku se pro případ, že by se obviněná vyhýbala nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu porušila sjednané podmínky jeho výkonu, zaviněně nevykonávala ve stanoveném období uložený trest či jinak mařila výkon tohoto trestu nebo nevedla řádný život, ji stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kladně odvolání směřující výlučně do výroku o trestu v neprospěch obviněné. Obviněný rovněž podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, které směřovalo také do výroku o trestu. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Praze (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 13. 5. 2025, sp. zn. 13 To 106/2025, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil shora citovaný rozsudek soudu prvního stupně ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 3 T 96/2024, ve výroku o trestu ohledně obou obviněných. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině tohoto rozsudku znovu rozhodl tak, že obviněné uložil podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, pro jehož výkon obviněnou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Obviněnému pak uložil podle § 283 odst. 2 a § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let, pro jehož výkon obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněnému uložil trest propadnutí věci. Dále podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku také zrušil výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 3. 2025, sp. zn. 1 T 17/2025, a i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla odkladu. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně ze dne 13. 5. 2025, sp. zn. 13 To 106/2025, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který dopadá na situace, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V podaném dovolání obviněný předně zrekapituloval průběh řízení před soudy nižších stupňů Jeho primární námitka, na níž je vystavěno celé dovolání, pak spočívá v tom, že odvolací soud zjevně nesprávně posoudil podmínky pro ukládání souhrnného trestu, tedy extrémně nesprávně vyložil ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku. 6. Obviněný nejprve k uplatněnému dovolacímu důvodu uvádí, že se primárně týká nesprávné právní kvalifikace skutku, nicméně tento může být uplatněn i proti vadám při ukládání trestu tehdy, pokud jde o jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, tedy právní hodnocení skutkových okolností významných z hlediska hmotného práva, které nesouvisejí přímo s právní kvalifikací skutku. Tento dovolací důvod nezahrnuje námitky proti druhu nebo výměře trestu, ale pouze proti jiným hmotněprávním vadám výroku o trestu, jako je např. pochybení soudu o uložení souhrnného, úhrnného nebo společného trestu za pokračování v trestné činnosti. 7. Jak obviněný dále ve svém dovolání uvádí, odvolací soud založil své rozhodnutí o nutnosti uložení souhrnného trestu na nesprávném právním závěru, že postačuje existence jakéhokoliv rozsudku vyhlášeného po spáchání posuzované trestné činnosti, a to i v rámci odvolacího řízení. Úvahu odvolacího soudu stran nutnosti uložení souhrnného trestu považuje dovolatel za nesprávnou. Dovolatel dále připomíná časovou souslednost věci vyhlášeného napadeného rozsudku nalézacího soudu ze dne 22. 10. 2024, kterým byl odsouzen za jednání, kterého se dopustil v době do 13. 4. 2023 a dále na rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 3. 2025, kterým byl odsouzen za jednání, které bylo časově datováno na období nejméně od prosince 2023 do 13. 11. 2024. 8. Podle dovolatele odvolací soud