4 To 21/2021 – Nejvyšší soud

ECLI: ns:unid:5228EA6791477D9DC1258A7F003C92A6
Datum: 2021-12-14
Z rozhodnutí: Vrchní soud v Olomouci z podnětu odvolání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě zrušil v celém rozsahu rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2021, č. j. 54 T 1/2018-1273, a poté sám ve věci znovu rozhodl. Dále zamítl odvolání obviněné J. M.…
Vrchní soud v Olomouci z podnětu odvolání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě zrušil v celém rozsahu rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2021, č. j. 54 T 1/2018-1273, a poté sám ve věci znovu rozhodl. Dále zamítl odvolání obviněné J. M. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2021, č. j. 54 T 1/2018-1273, byla obžalovaná J. M. uznána vinnou jednak zločinem týrání svěřené osoby dle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. d) tr. zákoníku a jednak zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví dle ustanovení § 145 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterých se dle skutkových zjištění nalézacího soudu měla dopustit tím, že: v období od měsíce června 2016 do 12. 12. 2016, v XY, v bytech XY a XY, kde postupně bydlela společně se svou vlastní nezletilou dcerou AAAAA (pseudonym), poté, kdy jí, na podkladě usnesení Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 27. 5. 2016, sp.zn. 0 Nc 3905/2016, byla předběžně předána do péče nezletilá BBBBB (pseudonym), přestože si musela být vědoma, že nezletilá BBBBB byla opakovaně vystavována působení násilí různorodého charakteru a intenzity, a to až velké intenzity síly, v důsledku čehož postupně utrpěla řadu bolestivých zranění, zejména zlomeninu zevního konce levé klíční kosti, zlomeniny dolních konců obou pažních kostí, vykloubení levého loketního kloubu, zlomeninu horního konce pravé loketní kosti, zlomeninu střední části pravé loketní kosti a zlomeninu dolního konce pravé loketní kosti, deformaci nosu odpovídající zlomenině nosní přepážky, zhmoždění a defiguraci dolního rtu, ztrátová poranění prvního a druhého řezáku v dolní čelisti vpravo a prvního až třetího řezáku dolní čelisti vlevo, poranění zevního genitálu, konkrétně protržení panenské blány, úmyslně nezajistila nezletilé jakékoli lékařské ošetření a ponechala utrpěná zranění nezletilé BBBBB dlouhodobě bez odpovídající odborné léčby, kterýžto stav, vedle omezení hybnosti postižených končetin, významně prolongoval bolestivost těchto zranění, načež se neodpovídající péče o nezletilou BBBBB, spočívající zejména v úmyslném dlouhodobém odpírání lékařských vyšetření a případných odborných zákroků v souvislosti s utrpěnými poraněními, projevila tím, že při lékařských prohlídkách dne 12. 12. 2016 byla u nezletilé BBBBB zjištěna mnohočetná zranění různého charakteru, a to krevní podlitiny v rozsahu levého ušního boltce a pod pravým okem, podlitiny na dlaních a na předních plochách bérců, pohmožděniny nosu s oděrkou kůže a s jeho výraznou deformací, odpovídající zlomenině nosní přepážky, zhmoždění a defigurace dolního rtu po neošetřené ráně na jeho vnitřní ploše se ztrátovým poraněním prvního a druhého řezáku v dolní čelisti vpravo a prvního až třetího řezáku dolní čelisti vlevo, vazivové jizvy, a to ve vlasech na vrcholu hlavy a na vrcholu brady, kruhovité zahnědlé jizvičky vlevo od pupku a vpravo na hrudníku, starší zlomeniny zhojené masivními svalky, a to v místě neléčené zlomeniny zevního konce levé klíční kosti, v místě neléčených zlomenin a epifizeolýz (porušení kontinuity růstové ploténky na konci kosti) dolních konců obou pažních kostí s přítomností reaktivních vápenatých uloženin v okolní svalovině a s vykloubením levého loketního kloubu, v místě neléčené zlomeniny horního konce pravé loketní kosti, v místě zlomeniny střední části pravé loketní kosti bez posunu a v místě zlomeniny dolního konce pravé loketní kosti, poranění zevního genitálu, konkrétně protržení panenské blány, a poranění konečníku, projevující se jizevnatými změnami v celém rozsahu tzv. hráze (prostor mezi poševním vchodem a konečníkem) a změnami po zhojených drobných tržných poraněních ve sliznici konečníku, těžkou chudokrevnost, odpovídající opakovaným a neléčeným traumatům skeletu a prořídlé vlasy s ložisky vytržených vlasů ve vlasaté části hlavy, kdy zjištěná poranění si vyžádala od 12. 12. 2016 do 24. 12. 2016 hospitalizaci nezletilé BBBBB na Dětském oddělení Nemocnice v Novém Jičíně a následně hospitalizaci od 4. 1. 2017 do 13. 1. 2017 na Klinice dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno, kde musela nezletilá podstoupit v celkové anestézii rozhýbání obou loketních kloubů s následným přiložením sádrové fixace, kdy průměrná doba léčení nejzávažnějších poranění, to je zlomenin dlouhých kostí skeletu horních končetin bez adekvátní fixace je 6 - 8 týdnů, a popsaná poranění byla, ze soudně lékařského hlediska, charakteristická pro zlé nakládání s dítětem v širším časovém období, tedy typická u tzv. syndromu týraného dítěte, který se projevuje obecně i v rovině psychické, a to především do budoucna disharmonickým vývojem osobnosti nezletilého dítěte, jehož emotivita bude plochá, vazby k lidem povrchní, nelze vyloučit úzkostné stavy, ale také impulzivně – agresivní reakce, lhostejnost, nedůvěru k lidem, poruchy chování, jako důsledek prožitého aktivního fyzického týrání, pasivního zanedbávání, emoční deprivace i nedostatečné podnětové stimulace, kdy daného jednání se na nezletilé dopouštěla s vědomím, že pro nízký věk se nezletilá BBBBB nebyla schopna tomuto jednání jakkoli bránit, neboť její samotná existence byla zcela závislá na obžalované J. M., a takového jednání se dopustila v rozporu se svými povinnostmi řádně pečovat o nezletilou BBBBB, vyplývající jí z ustanovení § 858 a § 966 občanského zákoníku, vědomě nezajistila odpovídající lékařskou péči, srozuměna s tím, že tím prodlužovala její tělesné a duševní utrpení odpovídající svým charakterem mučivým útrapám ve smyslu § 122 odst. 2 písm. h) tr. zákoníku. Za toto jednání byla obžalovaná odsouzena dle § 145 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Dle § 228 odst. 1 tr. ř. jí byla uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozené RBP, zdravotní pojišťovně, peněžní částku ve výši 211 775 Kč. 2. Rozsudek soudu prvního stupně právní moci nenabyl, neboť byl napaden opravnými prostředky státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě a obžalované J. M. Ta v jeho písemném odůvodnění, zpracovaném obhájcem, uvedla, že s ním nesouhlasí. Připomněla skutečnost, že se v pořadí jedná již o druhý odsuzující rozsudek, kdy první ze dne 5. 11. 2019, kterým byla uznána vinnou zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b), písm. d) tr. zákoníku a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 3,5 roku se zařazením pro výkon do věznice s ostrahou, byl zrušen rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 12. 2020, č. j. 4 To 44/2020-1247, a věc byla vrácena nalézacímu soudu k novému rozhodnutí. Ten následně vydal současný rozsudek, kterým již v souladu s právním názorem Vrchního soudu v Olomouci ji uznal vinnou i ze spáchání zvlášť závažného zločinu těžké ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, a vyhověl tak návrhu státního zástupce, který korespondoval s právním názorem Vrchního soudu v Olomouci. Obžalovaná při vědomí toho, že nalézací soud je vázán právním názorem nadřízeného soudu, který jednoznačně vyplývá z citovaného usnesení ze dne 11. 12. 2020, se současnou právní kvalifikací nesouhlasí, neboť má za to, že právní kvalifikace zločinu těžké ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku neodpovídá výsledkům provedeného dokazování. Nesouhlasí se závěrem krajského soudu, který dospěl k závěru, že se zločinu těžké ublížení na zdraví dopustila tzv. omisivním jednáním dle § 112 tr. zákoníku. Připustila svoji vinu v tom, že zanedbala péči o nezletilou BBBBB a nezajistila jí řádnou lékařskou péči, a proto došlo k tomu, že ta prožívala větší míru utrpení, nicméně toto jednání je zcela konzumováno právní kvalifikací zločinu týrání svěřené osoby dle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. d) tr. zákoníku. Pokud jde o ono omisivní jednání upravené v ustanovení § 112 tr. zákoníku, pak uvedla, že zločin ublížení na zdraví může být způsoben i tímto jednáním, neboli pasivním jednáním, spočívajícím v nečinnosti, a ocitovala znění ustanovení § 112 tr. zákoníku. Dle jejího názoru však musí být splněna zásadní podmínka trestní odpovědnosti při takovémto jednání, a to podmínka bezprostřední příčinné souvislosti, neboli musí se jednat o takové jednání, ať už aktivní či pasivní, které v bezprostřední příčinné souvislosti směřuje ke vzniku poškození zdraví, přičemž takovéto jednání dle jejího názoru v jejím případě prokázáno nebylo. Tak, jak je nyní konstruováno tzv. její omisivní jednání, které vede k použití právní kvalifikace dle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, nebylo a nemohlo být v příčinné souvislosti se vznikem zranění. Takovým jednáním by bylo jen jednání, které by bezprostředně směřovalo ke způsobení újmy na zdraví, takové jednání však na její straně zjištěno nebylo, když nebylo prokázáno žádné aktivní nebo pasivní jednání, které by vedlo přímo ke vzniku zjištěných zlomenin a dalších

Citovaná ustanovení

§ 102 (141/1961 Sb.)§ 122 (141/1961 Sb.)§ 125 (141/1961 Sb.)§ 2 (141/1961 Sb.)§ 228 (141/1961 Sb.)§ 246 (141/1961 Sb.)§ 248 (141/1961 Sb.)§ 249 (141/1961 Sb.)§ 252 (141/1961 Sb.)§ 253 (141/1961 Sb.)§ 254 (141/1961 Sb.)§ 258 (141/1961 Sb.)