§ 122 trestní řád – Obsah odsuzujícího rozsudku
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2027 (zatím neúčinné) · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf stanovuje, co všechno musí obsahovat odsuzující rozsudek soudu, pokud jde o trest, upuštění od potrestání, způsob výkonu trestu odnětí svobody a další specifické výroky. Odsuzující rozsudek musí jasně definovat uložený trest: V rozsudku musí být uvedeno, jaký trest byl uložen (např. odnětí svobody, peněžitý trest), a přesně, podle kterých zákonných ustanovení byl tento trest vyměřen. (§ 122 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění s účinností od 1. 1. 2027)
Klíčová fakta
- Týká se: pachatel, odsouzený
- Odkazuje na: § 226
- Judikatura: na § 122 odkazuje 81 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: zobrazené znění nabude účinnosti ; do té doby platí znění účinné od 1. 1. 2026
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Odsuzující rozsudek musí obsahovat výrok o trestu s uvedením zákonných ustanovení, podle nichž byl trest vyměřen, nebo podle nichž bylo od potrestání upuštěno, a jde-li o podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, též výrok o stanovení zkušební doby a jejím trvání. Byl-li nad pachatelem vysloven dohled, musí být z výroku rozsudku zřejmé, zda dohled má být vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákonem nebo zda jsou vedle něj pachateli ukládána další přiměřená omezení nebo povinnosti. Byl-li uložen trest, jehož výkon lze podmíněně odložit, musí rozsudek obsahovat i výrok o tom, zda byl podmíněný odklad povolen, popřípadě na jaké podmínky je vázán. Byl-li uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, musí rozsudek obsahovat výrok o způsobu výkonu tohoto trestu. Je-li odsouzený pachatelem trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, je nutno výrok o tom rovněž pojmout do rozsudku.
(2) Součástí odsuzujícího rozsudku je také výrok o tom, že se provede nebo že nemá být proveden záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, pokud jsou pro to splněny zákonné podmínky.
(3) Ve výroku zprošťujícího rozsudku musí být uvedeno, o který z důvodů uvedených v § 226 se zproštění obžaloby opírá.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Odsuzující rozsudek musí jasně definovat uložený trest: V rozsudku musí být uvedeno, jaký trest byl uložen (např. odnětí svobody, peněžitý trest), a přesně, podle kterých zákonných ustanovení byl tento trest vyměřen.
- Specifikace podmínek a dohledu: Pokud je trest podmíněně odložen, musí rozsudek obsahovat výrok o tom, zda byl odklad povolen a případně jaké podmínky jsou s ním spojeny. U podmíněného upuštění od potrestání s dohledem musí být stanovena zkušební doba a její trvání, a pokud je vysloven dohled, musí být zřejmé, zda se jedná o standardní dohled nebo zda jsou pachateli uložena další omezení či povinnosti.
- Způsob výkonu trestu odnětí svobody: Jestliže je uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, rozsudek musí obsahovat výrok o tom, jakým způsobem má být tento trest vykonán (např. ve věznici s ostrahou).
- Další povinné výroky: Rozsudek musí obsahovat výrok o tom, zda se provede nebo neprovede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, pokud jsou pro to splněny zákonné podmínky. Dále, je-li odsouzený pachatelem trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, musí být tato skutečnost rovněž uvedena v rozsudku.
Na co si dát pozor
- Zprošťující rozsudek: U zprošťujícího rozsudku musí být ve výroku uvedeno, na základě kterého konkrétního důvodu podle § 226 trestního řádu došlo ke zproštění obžaloby.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 122
Jak soudy aplikují § 122
Výrok o uložení souhrnného trestu se proto považuje za výrok o trestu ve smyslu § 122 odst. 1 tr. ř., a jako s takovým s ním má být zacházeno i při rozhodování o opravných prostředcích či ukládání dalšího souhrnného nebo společného trestu (ŠÁMAL, P. a kol.
Obviněný dále namítal, že jeho jednáním byla způsobena toliko prostá újma na zdraví poškozeného, nikoli újma těžká ve smyslu ustanovení § 122 odst. 2 písm. e) tr. ř. Obviněný tedy zpochybňuje naplnění znaku „těžké újmy“ skutkové podstaty jemu přisouzeného trestného činu.
Je nepochybné, že úder pěstí vedený velkou silou do oblasti nosu člověka, který navíc na to není připraven, je způsobilý poškozenému přivodit zranění rázu ublížení na zdraví ve smyslu § 122 odst. 1 tr. ř., tj. stav záležející v poruše zdraví, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařské ošetření.