4 Tz 23/2010 — Nejvyšší soud

4 Tz 23/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 7. 2010 Spisová značka:4 Tz 23/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.23.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Dotčené předpisy:§ 268 odst. 2 tr. ř. § 269 odst. 2 tr. ř. § 270 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:16. 9. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 23/2010ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. července 2010 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné V. N., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. 3 T 42/2008 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o : Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. 3 T 42/2008 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněné V. N. Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu ve Strakonicích s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Ministryně spravedlnosti podala podle § 266 odst. 1 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné V. N. proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. 3 T 42/2008, jímž byla obviněná uznána vinnou trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustila tím, že v období od 25. 7. 2005 do 17. 1. 2007 v místě svého trvalého bydliště v Č. B.h ani nikde jinde úmyslně neplnila svou vyživovací povinnost – placení ošetřovného na své děti, a to N. P., M. P. a L. P., které byly na základě usnesení Okresního soudu České Budějovice ze dne 1. 6. 2005 sp. zn. 22 Nc 1657/2005-4, které se stalo vykonatelným dnem 1. 6. 2005, a usnesení ze dne 27. 2. 2006 sp. zn. 25 Nc 194/2004-261, umístěny do ústavní výchovy a nezletilá N. P. se v období od 25. 7. 2005 do 3. 1. 2006 a od 2. 3. 2006 do 17. 1. 2007 nacházela v Dětském domově, základní škole, školní jídelně a školní družině V. a nezletilé M. P. a L. P. se zde nacházely v období od 20. 4. 2006 do 17. 1. 2007, když na základě zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo ředitelem zařízení stanoveno ošetřovné, a to ve výši 1 300,- Kč na N., 1 300,- Kč na M. a 1 150,- Kč na L., splatné vždy měsíčně uvedenému zařízení, přičemž na hrazení ošetřovného se má V. N. jako matka podílet vždy jednou polovinou, a za výše uvedené období, kdy byly děti umístěny v zařízení, činí celkový dluh na ošetřovném 31 567,- Kč a z této částky V. N. uhradila pouze 3 000,- Kč. Za uvedený trestný čin byl obviněné uložen trest odnětí svobody ve výměře 8 měsíců, podmíněně odložený na zkušební dobu 30 měsíců při současném stanovení dohledu. Obviněné bylo v rámci dohledu uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil plnila vyživovací povinnost a řádně platila dlužné i běžné ošetřovné na nezletilé děti. Citovaný trestní příkaz nabyl právní moci dnem 23. 4. 2008. Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 10. 4. 2009 sp. zn. 3 T 42/2008 bylo rozhodnuto, že obviněná V. N. podle § 60a odst. 4 tr. zák. vykoná trest odnětí svobody ve výměře 8 měsíců uložený jí výše citovaným trestním příkazem, a to ve věznici s dozorem. Usnesení nabylo právní moci dnem 10. 9. 2009. Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 15. 12. 2009 sp. zn. 3 T 42/2008, byla zamítnuta žádost obviněné o odklad výkonu výše uvedeného trestu. V odůvodnění svého podání stěžovatelka poukázala na ustálenou soudní praxi, podle níž lze uplatnit trestní odpovědnost pro neplnění vyživovací povinnosti i v případě neplacení příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních pro výkon ústavní výchovy, který jsou rodiče povinni hradit podle § 27 a násl. zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů (ve shora citovaném trestním příkazu se ne zcela přesně používá staršího termínu ošetřovné). Při vyčíslení výše dlužného příspěvku okresní soud vycházel v souladu s obžalobou z tabulky předložené ředitelem Dětského domova V. a založené na č. l. 14 spisu. Z této vyplývá, že celková výše dlužného příspěvku činí u všech tří nezletilých částku 31 567,- Kč. Z tabulky je však zároveň patrno, že příspěvek je u všech nezletilých započítán v plné výši – tedy u nezletilých N. a M. P. je to vždy 1 300,- Kč měsíčně a u nezletilé L. P. částka 1 150,- Kč měsíčně. U všech nezletilých tak výše příspěvku odpovídá plné výši příspěvkové základny podle § 27 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., přestože se ve výroku trestního příkazu zároveň uvádí, že na hrazení ošetřovaného se má obviněná podílet vždy jednou polovinou. Vyčíslení dlužného příspěvku je tak ve zjevném rozporu s výše zmíněnými rozhodnutími ředitele Dětského domova V. ze dne 16. 11. 2006 ohledně nezletilých M. a L. P., kde uvedené částky 650,- Kč a 575,- Kč činí právě polovinu částek zahrnutých do vyčíslení. Přitom se v obou rozhodnutích výslovně uvádí, že druhá polovina příspěvku bude dítěti hrazena ze sirotčího důchodu. S tím však po většinu sledovaného období disponoval zvláštní příjemce důchodu Mgr. K., který nebyl k věci ani vyslechnut v procesním postavení svědka, což lze považovat za závažný nedostatek dokazování. Naskýtá se také otázka, proč příspěvek na nezletilou N. P. byl po celou dobu jejího pobytu v ústavu stanoven plnou částkou 1 300,- Kč. Z uvedeného je zřejmé, že v dané trestní věci nebyly shromážděné důkazy pečlivě hodnoceny, resp. z nich byly vyvozeny nesprávné právní závěry, zejména pokud jde o výši dlužného výživného. Okresní soud si měl v prvé řadě ujasnit částku, ohledně níž dluh na výživném lze přičítat obviněné, a v návaznosti na svá zjištění přehodnotit stupeň nebezpečnosti činu pro společnost i uložený trest. V závěru podané stížnosti pro porušení zákona pak ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. 3 T 42/2008 byl porušen zákon v neprospěch obviněné V. N. v ust. § 2 odst. 5, 6 tr. ř., ve vztahu k ust. § 213 odst. 1 tr. zák. účinného do 31. 12. 2009, podle § 269 odst. 2 tr. ř. aby napadený trestní příkaz zrušil a zrušil i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a poté aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí. Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Podle § 314e odst. 1 tr. ř. samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném